Exotika na českých stráních

Exotika na českých stráních

Za pozoruhodnými zvířaty nemusíte jezdit až do ZOO a platit přitom drahé vstupné. Mnohá z nich jsou k vidění i u nás, ve volné přírodě. Stačí vědět, kde je hledat. Chcete vidět na vlastní oči sladkovodní medúzku nebo se nechat vyděsit sklípkánkem, který jakoby z oka vypadl svému asijskému příbuznému?

Naši předkové se mohli na svých cestách setkat s mnohem rozmanitějšími druhy zvířat než my dnes. Mamuti srstnatí už bohužel vyhynuli, ale stále ještě zbylo mnoho druhů, které v malých populacích na našem území stále přežívají. Obvykle jde o tzv. glaciální relikty – organismy, které se  shodou náhod udržely na svých stanovištích i po ústupu doby ledové. Jiné sem byly jednoduše zavlečeny.


Sladkovodní medúzka až z Ameriky

Rostlinu zvanou vodní mor kanadský pravděpodobně znáte. Ale s tímto úporným zanašečem vodních koryt se k nám z Ameriky dostala pravděpodobně ještě jiná potvůrka. Medúzka sladkovodní (Craspedacusta sowerbyi) úplně původně pochází z Asie ale dokáže být značně přizpůsobivá. K zastižení je ve dvou stádiích. Polyp dorůstající dvou milimetrů unikne pozornosti docela snadno. Je průsvitný a zjevem se podobá spíše nezmarovi. Bývá přichycený ke vhodné skále a lapá svými chapadly okolní mikroorganismy.

Sladkovodní medúzka

Medúzka sladkovodní

Jestliže se teplota vody vyšplhá na delší dobu přes 20°C, vyroste z polypa asi dvoucentimetrová medúzka. Ta se hledá už o něco lépe. Medúzky i polypi jsou k zastižení například u pilířů pražských mostů nebo v zatopeném lomu ve Výklekách na Přerovsku. Vaše pátrání bude pravděpodobně nejúspěšnější v teplých prázdninových měsících.

Želvy v našich rybnících

Ještě ve středověku byly želvy poměrně běžné. Mniši je využívali jako postní jídlo a z jejich krunýřů se vyráběly zajímavé šperky. Vlivem vysušování bažin a mokřadů však došlo k jejich téměř úplnému vyhubení. Domácím druhem v našich končinách je želva bahenní (Emys orbicularis). Dnes její původní populace přežívá pravděpodobně jen v na soutoku Moravy a Dyje. K vidění jsou ovšem želvy bahenní původem z Rumunska. Nejlépe se jim daří v lokalitě Betlém u Věstonické nádrže. Želva bahenní má nenápadný hnědý krunýř s hnědými skvrnkami.

želva bahenní

Želva bahenní

Častěji můžeme u nás pozorovat nepůvodní želvu nádhernou. Jde obvykle o jedince uniklé ze soukromých chovů nebo záměrně vypuštěné do přírody ve chvíli, kdy se o ně původní majitel odmítl strat. Želva nádherná (Trachemys scripta) pochází původně z Ameriky, ale vlivem člověka byla zavlečena na všechny kontinenty kromě Antarktidy. Dokáže přežít i ve velmi nepříznivých podmínkách. Její krunýř je zespodu žlutě ohraničený a často chovaný poddruh Trachemys scripta elegans prozradí navíc červené skvrny po stranách hlavy.

Štíři na slapské přehradě

Znáte to rčení, že na svatého Jiří vylézají hadi a štíři? Hadi u nás možná, ale štíra aby pohledal. A přitom stačí zajet na Slapskou přehradu. Původně zde žila opravdu bohatá populace štíra kýlnatého (Euscorpius carpathicus), kterou ale zničila necitlivá výstavba hotelu. Poslední štíři tu byli objeveni v roce 1988 a mělo se za to, že byli zcela vyhubeni. Nálezy z nedávných let však dokazují, že se tak naštěstí nestalo. Štír kýlnatý může být dlouhý až 4 centimetry a člověku není smrtelně nebezpečný. Živí se malými bezobratlými živočichy.

Štír kýlnatý

Štír kýlnatý

Kudlanka nábožná na Pálavě

Původně se u nás kudlanka nábožná (Mantys religiosa) vyskytovala jen na jižní Moravě v Národní parku Poddyjí, ale dnes se vlivem stále se oteplujícího klimatu šíří i dále na sever. Poměrně běžně ji lze zastihnout na stepních lokalitách Pálavy, ale pozorována byla už i na Ostravsku a v Podhůří Jeseníků. Kudlanka nábožná je poměrně nápadná díky své zelené barvě a velikosti okolo 5-8 centimetrů (samičky). Obvykle posedává v nízkém podrostu nebo na větvičkách keřů s předníma nohama vztyčenýma do vzduchu. Výpad na kořist je rychlý a efektní. Člověku není nebezpečná a můžete ji opatrně vzít i do ruky.

Kudlanka nábožná

Kudlanka nábožná

Sklípkánků u nás najdete více

Ne, arachnofobici se vůbec nemusí bát, i když tvorové, které vám chceme představit, se skutečným sklípkanům velmi podobají. Jsou ale mnohem menší (okolo 3 centimetrů) a svůj čas nejraději tráví v hlubokých podzemních norách. U nás žijí celkem tři druhy sklípkánků. Sklípkánek černý (Atypus piceus), sklípkánek hnědý (Atypus affinis) a sklípkánek pontický (Atypus muralis). Právě na toho posledního můžete s trochou štěstí narazit na teplých stráních v okolí Prahy, typicky v Prokopském údolí nebo u Karlštejna. Pro svá pozorování si vyberte teplé dny začínajícího léta. Tehdy se totiž sklípkánci vydávají na námluvy. I tak jsou ale hodně plaší a budete se muset obrnit velkou dávkou trpělivosti. 

Sklípkánek černý

Sklípkánek černý

Sdílej článek a zašli inspiraci dalším cestovatelům

Chceš být stále v obraze?

Zanech nám na sebe kontakt a nebo sleduj naši facebook stránku či diskutuj ve skupině "po stopách Šokující planety".



Ještě nemáš nakoupeného Ježíška? Daruj zážitek!!!

Romantický let letadlem pro dva

Romantický let letadlem pro dva

Vy dva. Spolu. Šumivé víno. 2 000 metrů nad realitou. Celé město pod vámi. Nebesům na dosah. Pozemské starosti jsou menší a menší. Romantika by se dala krájet. Co víc si přát? Musíme vás ale varovat, může se vám z toho všeho zatočit hlav...

Vyhlídkový let větroněm

Vyhlídkový let větroněm

Ten pocit letět jako dravý pták a kroužit nad vrcholky hor je nezapomenutelný! Darujte vzdušnému nadšenci senzační let větroněm, během kterého ho nebude rušit žádný hluk motoru. Větroň totiž využívá ke svému letu stoupavé termické proudy...

Offroad jízda na čtyřkolkách

Offroad jízda na čtyřkolkách

Drsný terén, adrenalin a pohon na všechny čtyři kola - ideální kombinace pro ty, co chtějí zažít jízdu na čtyřkolce se všemi jejími extrémními vlastnostmi. Vyzkoušejte si na speciálním polygonu vše co 4x4 čtyřkolka dokáže. Potrápit sebe ...

Podobné články