Exotika na českých stráních

Exotika na českých stráních

Za pozoruhodnými zvířaty nemusíte jezdit až do ZOO a platit přitom drahé vstupné. Mnohá z nich jsou k vidění i u nás, ve volné přírodě. Stačí vědět, kde je hledat. Chcete vidět na vlastní oči sladkovodní medúzku nebo se nechat vyděsit sklípkánkem, který jakoby z oka vypadl svému asijskému příbuznému?

Naši předkové se mohli na svých cestách setkat s mnohem rozmanitějšími druhy zvířat než my dnes. Mamuti srstnatí už bohužel vyhynuli, ale stále ještě zbylo mnoho druhů, které v malých populacích na našem území stále přežívají. Obvykle jde o tzv. glaciální relikty – organismy, které se  shodou náhod udržely na svých stanovištích i po ústupu doby ledové. Jiné sem byly jednoduše zavlečeny.


Sladkovodní medúzka až z Ameriky

Rostlinu zvanou vodní mor kanadský pravděpodobně znáte. Ale s tímto úporným zanašečem vodních koryt se k nám z Ameriky dostala pravděpodobně ještě jiná potvůrka. Medúzka sladkovodní (Craspedacusta sowerbyi) úplně původně pochází z Asie ale dokáže být značně přizpůsobivá. K zastižení je ve dvou stádiích. Polyp dorůstající dvou milimetrů unikne pozornosti docela snadno. Je průsvitný a zjevem se podobá spíše nezmarovi. Bývá přichycený ke vhodné skále a lapá svými chapadly okolní mikroorganismy.

Sladkovodní medúzka

Medúzka sladkovodní

Jestliže se teplota vody vyšplhá na delší dobu přes 20°C, vyroste z polypa asi dvoucentimetrová medúzka. Ta se hledá už o něco lépe. Medúzky i polypi jsou k zastižení například u pilířů pražských mostů nebo v zatopeném lomu ve Výklekách na Přerovsku. Vaše pátrání bude pravděpodobně nejúspěšnější v teplých prázdninových měsících.

Želvy v našich rybnících

Ještě ve středověku byly želvy poměrně běžné. Mniši je využívali jako postní jídlo a z jejich krunýřů se vyráběly zajímavé šperky. Vlivem vysušování bažin a mokřadů však došlo k jejich téměř úplnému vyhubení. Domácím druhem v našich končinách je želva bahenní (Emys orbicularis). Dnes její původní populace přežívá pravděpodobně jen v na soutoku Moravy a Dyje. K vidění jsou ovšem želvy bahenní původem z Rumunska. Nejlépe se jim daří v lokalitě Betlém u Věstonické nádrže. Želva bahenní má nenápadný hnědý krunýř s hnědými skvrnkami.

želva bahenní

Želva bahenní

Častěji můžeme u nás pozorovat nepůvodní želvu nádhernou. Jde obvykle o jedince uniklé ze soukromých chovů nebo záměrně vypuštěné do přírody ve chvíli, kdy se o ně původní majitel odmítl strat. Želva nádherná (Trachemys scripta) pochází původně z Ameriky, ale vlivem člověka byla zavlečena na všechny kontinenty kromě Antarktidy. Dokáže přežít i ve velmi nepříznivých podmínkách. Její krunýř je zespodu žlutě ohraničený a často chovaný poddruh Trachemys scripta elegans prozradí navíc červené skvrny po stranách hlavy.

Štíři na slapské přehradě

Znáte to rčení, že na svatého Jiří vylézají hadi a štíři? Hadi u nás možná, ale štíra aby pohledal. A přitom stačí zajet na Slapskou přehradu. Původně zde žila opravdu bohatá populace štíra kýlnatého (Euscorpius carpathicus), kterou ale zničila necitlivá výstavba hotelu. Poslední štíři tu byli objeveni v roce 1988 a mělo se za to, že byli zcela vyhubeni. Nálezy z nedávných let však dokazují, že se tak naštěstí nestalo. Štír kýlnatý může být dlouhý až 4 centimetry a člověku není smrtelně nebezpečný. Živí se malými bezobratlými živočichy.

Štír kýlnatý

Štír kýlnatý

Kudlanka nábožná na Pálavě

Původně se u nás kudlanka nábožná (Mantys religiosa) vyskytovala jen na jižní Moravě v Národní parku Poddyjí, ale dnes se vlivem stále se oteplujícího klimatu šíří i dále na sever. Poměrně běžně ji lze zastihnout na stepních lokalitách Pálavy, ale pozorována byla už i na Ostravsku a v Podhůří Jeseníků. Kudlanka nábožná je poměrně nápadná díky své zelené barvě a velikosti okolo 5-8 centimetrů (samičky). Obvykle posedává v nízkém podrostu nebo na větvičkách keřů s předníma nohama vztyčenýma do vzduchu. Výpad na kořist je rychlý a efektní. Člověku není nebezpečná a můžete ji opatrně vzít i do ruky.

Kudlanka nábožná

Kudlanka nábožná

Sklípkánků u nás najdete více

Ne, arachnofobici se vůbec nemusí bát, i když tvorové, které vám chceme představit, se skutečným sklípkanům velmi podobají. Jsou ale mnohem menší (okolo 3 centimetrů) a svůj čas nejraději tráví v hlubokých podzemních norách. U nás žijí celkem tři druhy sklípkánků. Sklípkánek černý (Atypus piceus), sklípkánek hnědý (Atypus affinis) a sklípkánek pontický (Atypus muralis). Právě na toho posledního můžete s trochou štěstí narazit na teplých stráních v okolí Prahy, typicky v Prokopském údolí nebo u Karlštejna. Pro svá pozorování si vyberte teplé dny začínajícího léta. Tehdy se totiž sklípkánci vydávají na námluvy. I tak jsou ale hodně plaší a budete se muset obrnit velkou dávkou trpělivosti. 

Sklípkánek černý

Sklípkánek černý

Sdílej článek a zašli inspiraci dalším cestovatelům



Booking.com

Chceš být stále v obraze?

Zanech nám na sebe kontakt a nebo sleduj naši facebook stránku či diskutuj ve skupině "po stopách Šokující planety".



Daruj zážitek!!!

Bungee jumping ve dvou

Bungee jumping ve dvou

Zažijte stav beztíže ve dvou při skoku na pružném laně. Dorazíte na most, někdo vám uváže lano kolem kotníků, oba se postavíte na úplný kraj pevného tělesa a čekáte na odpočet. Čas plyne pomaleji, hledíte jeden na druhého a zazní příkaz ...

Romantický pobyt v domečku knížete Alexandra

Romantický pobyt v domečku knížete Alexandra

Prožijte romantický pobyt v prostředí, které se k tomu přímo nabízí. V zámeckém areálu zámku Loučeň můžete strávit krásné dny plné odpočinku, romantiky a zaslouženého klidu. Dopřejte si bohatou snídani, romantickou večeři při svíčkách, p...

Kurz přežití

Kurz přežití

Přežít v divočině, postavit si příbytek, rozdělat oheň jen pomocí křesadla, najít a vyčistit pitnou vodu, naučit se orientaci v terénu ve dne i v noci. Jsou dovednosti, které jako civilizovaní lidé ztrácíme, a přesto se nám mohou hodit. ...

Podobné články