Hrad Buchlov - egyptská mumie a Lípa neviny
Hrad Buchlov se majestátně vypíná uprostřed Chřibů a je nejvýznamnější památkou tohoto druhu na moravském Slovácku. Celorepublikově ho mezi nejzajímavější hrady řadí skutečnost, že patří k nejstarším a nejlépe dochovaným hradům na našem území. Tato nikdy nedobytá pevnost je zároveň ukázkovou ilustrací přeměny strohého gotického hradu v pohodlné renesanční panské sídlo.
Historie
Počátky budování hradu se datují již do 1. poloviny 13. století, kdy byl českým králem, Václavem I. jako strategicky výhodné sídlo sloužící nejen jako obranná pevnost, ale také jako středisko se soudní pravomocí a tzv. loveckým právem. Společně s následně nedaleko založeným hrazeným městem Uherské Hradiště se stal pevnou oporou panovnické politiky, v té době již Přemysla Otakara II. Nejstarší část hradu tvořily obranné věže s obytným mázhausem, (velkou síní) palácem a kaplí.
hrad Buchlov
Za zmínku jistě stojí, že právě kaple byla vystavěna v 80. letech 13. století po vzoru pařížské gotické kaple Sainte Chapelle. Hrad byl až do 16. století v královském vlastnictví, panovníci ho však často dávali do zástavy šlechtickým rodům. Na konci tohoto období jej spravovali páni z Cimburka a za jejich správy došlo k výstavbě reprezentačního rytířského sálu a nové kaple s dochovanými křížovými a síťovými klenbami v pozdně gotickém slohu.
hrad Buchlov - nádvoří
Roku 1511 přestal být hrad majetkem krále a nadále už jej vlastnily významné moravské rody – Žerotínové, Zástřizlové, Petřvaldové a Berchtoldové. Poslední významné stavební úpravy provedl Jan Ždánský ze Zástřizel, který se pokusil o renesanční přestavbu. Berchtoldové se pak v době osvícenství zasloužili o vznik jakéhosi muzea s různými sbírkami, převážně přírodovědeckého a exotického rázu, které bylo v 19. století zpřístupněno veřejnosti. Ačkoli byl hrad od roku 1751 trvale neobydlen, díky péči Berchtoldů nijak nechátral a dochoval se ve velmi dobrém stavu až do roku 1945, kdy přešel definitivně do vlastnictví státu.
Lípa neviny
Turisty oblíbeným místem na hradě je čtvercový kámen na terase zastíněný mohutným, asi 400 let starým stromem, tzv. Lípou neviny. Zde se konávaly soudy podle loveckého práva a jedna z pověstí vypráví dávný příběh soudním procesu s jistým Janem Vlčkem.
kamenný stůl a lípa neviny
Byl to osobní zbrojnoš hradního pána Jindřicha Prakšického ze Zástřizl, který jednoho dne pronásledoval se svojí družinou v lese pytláka. Ten sice uprchl, ale byl poznán a identifikován jako Vlčkův přítel, a tak byl nebohý zbrojnoš obviněn, že ho nechal utéct schválně. Tribunálem byl odsouzen k trestu smrti, ale jeho poslední přání před popravou mu zachránilo život.
Přál si, aby mu bylo umožněno vyhrabat ze země mladou lípu a zasadit ji kořeny vzhůru. Pokud se do jara zazelená, bude to důkaz jeho neviny. Minimálně tak mohl oddálit hrozící popravu, ale jak řekl, tak se stalo. Na jaře na lípě vypučely mladé lístky a Vlček byl osvobozen. Navrch ho hradní pán ještě štědře odškodnil. Jakkoli neuvěřitelně tato pověst zní, prohlédnete-li si při návštěvě Buchlova tuto lípu, zjistíte, že tvar jejích větví skutečně připomíná spíše kořeny než korunu.
lípa neviny
Mumie a Černá paní
Setkat se uprostřed moravského Slovácka s egyptskou mumií, není úplně všední zážitek, na Buchlově však není o zvláštnosti nouze. Na hradě je totiž umístěna egyptologická sbírka s originálním sarkofágem a mumií vyššího státního úředníka Nefersobeka. Tuto mumii starou dva tisíce let přivezl v roce 1828 z Alexandrie Josef Wratislav z Mitrovic jako svatební dar sestře. Nakolik byla nevěsta s darem spokojená, nevíme, ale psychotronici tvrdí, že mumie vyzařuje negativní energii. Říká se, že její duše asi na chladném hradě nenachází klid.
Právě v místnosti, kde je uložena mumie, se také zjevuje buchlovská černá paní Hildegarda. Jedná se ducha Kateřiny Rájecké z Mírova, která měla zavraždit svého manžela Jindřicha Prakšického ze Zástřizl, protože se zamilovala jinde a rozvod byl v 16. století poněkud utopie. Stačí si vzpomenout na to, jak se svých nepohodlných manželek zbavoval Jindřich VIII. Ale zpátky na Buchlov. Kateřina se tedy podle všeho manžela zbavila, a to minimálně tím, že vraždu zosnovala a za to teď musí na hradě strašit jako černá paní. Podle pověstí oznamuje blížící se neštěstí a pohromy. O půlnoci prý vychází z temného výklenku u mumie a vylétá ven oknem z věže na obchůzku.
Jak se na správný hrad sluší a patří, Hildegarda není zdaleka jediným přízrakem, který se zde prý zjevuje. Buchlov jich má celou řadu a shromažďují se v tzv. pokoji strašidel. Mezi jinými i duch hradního pána přepočítávajícího peníze a černě oděné postavy. Traduje se, že jednomu z majitelů buchlovského hradu půjčili peníze templáři. Jemu se ale dluh vracet nechtělo, a tak pozval své věřitele na hrad k bohaté hostině, kde je dal všechny povraždit.