Kabayanské jeskyně s ohňovými mumiemi

Kabayanské jeskyně s ohňovými mumiemi

Na světě není mnoho míst, která, ač ukrývají jedinečné poklady naší historie, nejsou zahlcena turisty a jinými dychtivci spatřit onu jedinečnost. Kabaynaské jeskyně na Filipínách jsou velkou výjimkou. Možná je to tím, že o místních ohňových mumiích se příliš neví, anebo také ne úplně jednoduchou přístupovou cestou, která k nim vede. Mnozí, kteří vystoupali až k vrcholům filipínských Kordiller a stanuli u početných jeskyní vysoko nad pověstnými rýžovými poli, označili tuto strastiplnou cestu za nejhorší trek v životě. Ostatně bez průvodce se vůbec nedoporučuje se k jeskyním vydat. To, co se však skrývá uvnitř, určitě za tu námahu stojí.

Vysoko ve filipínských Kordillerách, zejména na vrcholu hory Timbac, je asi 80 jeskyní, které ukrývají v dřevěných rakvích pochované tzv. ohňové mumie. Lidé kmene Ibaloi uchovávali těla svých blízkých tímto způsobem po mnoho stovek let, tuto tradici ukončil až vpád španělských kolonizátorů na Filipíny. Zatoužíte-li uvidět tyto vzácné ostatky a překonáte všechny překážky v podobě těžkého výstupu s vysokým převýšením, nečeká na vás žádná rozlehlá jeskyně. Poté, co vás průvodce dovede na místo, a v domku strážce mumií si vyzvednete klíče, stanete před docela malými komůrkami, do kterých se dostanete nejlépe po kolenou. V polorozpadlých dřevěných rakvích se tísní často dvě i tři skrčené mumie, které si rukama kryjí obličej, a mnoho z nich vypadá, že se každou chvíli probudí. Jsou staré asi 500 – 900 let a udivují svět tím, v jak perfektním stavu se dochovaly. A hlavně jsou to jediné mumie na světě, které se dochovaly i s vnitřními orgány. Je všeobecně známo, že staří Egypťané, mistři mumifikace, vyndávali vnitřní orgány z těla ven, aby se v balzamovaném těle nekazily. Lidé kmene Ibaloi však prováděli mumifikaci jiným způsobem a orgány v těle ponechávali, protože věřili, že posvátné je celé tělo.

Mumie by se místo přídomku ohňové, měly jmenovat spíše uzené, ale příliš poeticky to nezní. Mrtvoly byly totiž vysušovány nad doutnajícím slabým ohněm. Seděly na speciálních sedátkách s otvorem uprostřed, kterým se do džbánu zachytávaly posvátné tělní tekutiny. Mumifikace samotná však začala již před smrtí! Člověk, jehož poslední hodinka byla nepochybně za dveřmi, musel vypít velmi slaný nápoj, čímž byl proces mumifikace zahájen zevnitř. Posléze proběhlo ono „uzení“ nad slabým ohněm, které mělo tělo dostatečně vysušit. V okamžiku, kdy dehydratace dosáhla potřebné úrovně, přemístili mumifikátor tělo na sluníčko, aby potřebnou práci dokonalo zvenčí. Zevnitř se vysušování provádělo vehnáním tabákového kouře do úst, ten měl vysušit orgány. Nakonec byla seškrábána svrchní vrstva pokožky a pomazání těla bylinnými výtažky. Tento způsob mumifikace uchoval tělo po staletí v dokonalém stavu, včetně vlasů, nehtů a hlavně tetování. To je na kabayanských mumiích velmi poutavým prvkem. Jejich ruce i nohy byly často hustě pokryty tetováním a i nyní, na jejich mumiích, jsou krásně zřetelné ornamenty inkoustové kresby.

Po vzoru faraonovy pomsty i zde pověry praví, že si mumie jen tak nenechají rušit svůj klid na místě svého posledního odpočinku. Lovec Apo Annu, jehož mumie byla z jeskyně odvezena někdy na počátku 20. století, aby se stala předmětem zájmu v jednom cirkusu a později součástí soukromých sbírek, údajně seslal na filipínské Kordillery pohromy. V té době totiž tuto oblast začalo sužovat zemětřesení, bouřky a povodně. Když se po dlouhých desetiletích mumie dostala zpátky do jedné z jeskyní, kam ji umístilo Národní muzeum, místní lidé uspořádali velký obětní rituál, aby si lovce Apo Annu udobřili, série živelných pohrom ustala. Údajně se také všem, kteří pokusili vyfotit těla mumií na analogový fotoaparát, fotky vůbec nevydařily. Buď byly prázdné anebo na nich byla tajemná stará žena.

 


Podobné

Vratislav má vlastní zápis na seznamu UNESCO

Polsko má na seznamu světového dědictví UNESCO v současné době hned patnáct záznamů. Jedním z nich je i Hala století ve městě Vratislav, která je významnou památkou moderní ...

Horská dráha Semmering

Semmering je i v českých luzích a hájích poměrně známé označení. Můžete se setkat s pojmenováními jako Pražský Semmering, Krušnohorský Semmering nebo třeba Saský Semmering. ...

Kolínský dóm na seznamu UNESCO

Seznam světového kulturního dědictví je poměrně obsáhlý a najdeme na něm památky z celého světa. Německo má v současné době na seznamu 42 památek. Nechybí mezi nimi např. ka...

Rozsáhlé šlechtické sídlo v Heidelbergu

Impozantní zámek v německém Heidelbergu patří mezi největší turistické atrakce své země. Dokonce se dostal i na první místo mezi stovkou nejoblíbenějších památek v Německu, ...

Slavná berlínská Braniborská brána

Hlavní město Německa skýtá spoustu zajímavých míst a pamětihodností. Okouzlující Braniborská brána se řadí k těm úplně nejznámějším památkám celého Berlína a bez okolků může...

Starobylé německé město Bamberk

Německá historie je nesmírně dlouhá, takže nikoho nepřekvapí, že dodnes zůstala zachována spousta zajímavých památek. Třeba starobylé německé město Bamberk patřící na seznam...

Čínské jeskyně Mo-kao

Čína nemá pouze bohatou historii, ale obdivovat můžeme také přírodní památky. Turisty z celého světa lákají rozmanité jeskyně. Jedny z nejnavštěvovanějších čínských jeskyň j...

Červená pevnost v Indii

Vydáte-li se do Indie a na seznam míst, která určitě musíte navštívit, připíšete Red Fort neboli Červenou pevnost ze seznamu UNESCO , nedivte se, až vás místní budou posíla...

V národním parku Kanha můžete potkat tygry

Kočkovité šelmy patří k velmi oblíbeným živočišným druhům. Tygři jsou jedním z nejkrásnějších druhů kočkovitých šelem a lidé je často obdivují. V některých oblastech je může...