Palácio Nacional de Pena

Portugalsko nepatří mezi nejčastěji navštěvované destinace, ale je to určitě škoda, protože se jedná o krásnou zemi s celou řadou zajímavých historických památek. Mezi ty nejhezčí patří Palácion Nacional de Sintra a Palácio Nacional de Pena.

Historické město Sintra

Severozápadně od hlavního města Lisabonu se na svazích žulového hřebene Serra de Sintra rozkládá město Sintra, jež kdysi bylo letním sídlem krále. V současnosti patří k nejzajímavějším turistickým atrakcím v celém Portugalsku a zdejší romantika táhne návštěvníky z celého světa. Právě pro svou jedinečnost byla Sintra zapsána na seznam světového dědictví UNESCO. Historie Sintry sahá až do středověku, kdy se zde nacházela celá řada staveb islámské architektury. Staré maurské město dobyl v roce 1147 portugalský král Afonso Henriques, který následně nechal většinu budov zbořit a nahradil je novými. Sintra každý rok přitahuje tisíce turistů, protože na své si přijdou nejen milovníci historie, ale též lidé, co mají v oblibě překrásnou přírodu. Mezi prvořadé památky města patří zdejší paláce.

Královský palác

Přímo v centru starého města Sintra Vila stojí působivý Královský palác – Paço Real – Palácio Nacional de Sintra. Je jednoduše rozpoznatelný díky dvou podivně vypadajících velkých bílých komínů ve tvaru kuželů. Hlavní část paláce byla vybudována Janem I. na konci čtrnáctého století na místě, kde dříve stál maurský hrad. Od čtrnáctého století do roku 1880 sloužil jako letní sídlo portugalských králů. Okolní park patří k největším v celém okolí Lisabonu. V okolních uličkách jsou muzea, galerie, obchody či kavárny.

Palácio Nacional de Pena

Velice impozantní je i Palácio Nacional de Pena, který se nachází na kopci v nadmořské výšce 450 metrů. Jde o extravagantní palác, který byl vystavěn v roce 1840. Je to bizarní směska gotiky, maurského slohu, renesance a maurských prvků. Palác byl postaven jako hnízdo lásky pro královnu Marii II. jejím zamilovaným manželem Ferdinandem z rodu Saxe-Coburg-Gotha. Ferdinand plánoval vystavění letního paláce, který bude plný architektonických pozoruhodností z celého světa. Návrhem stavby pověřil německého architekta barona von Eschwege.

Budovy paláce jsou natřeny původní narcisovou žlutí a jahodově růžovou barvou, což skutečně není příliš obvyklé. Po vyhlášení republiky se Palácio Nacional de Pena proměnil na muzeum, jež návštěvníkům přibližuje život tehdejší honorace. Interiéry jsou skutečně přepychově zařízeny a doplněny četnými ozdobnými detaily. Palác je obklopen rozsáhlým parkem protkaným cestičkami vedoucí přes bujnou vegetaci, exotické stromy a keře. Mezi rostlinstvem se ukrývají věžičky, vodotrysky, altánky i romantická chata, jíž nechal v roce 1869 postavit Ferdinand II. pro milenku. Na blízkém skalním útesu stojí socha stavitele paláce – barona von Enschwege.

Za vidění v Palácio Nacional de Pena stojí určitě Taneční sál vybavený drahým orientálním porcelánem a čtyřmi nosiči pochodní v životní velikosti v turbanech. Na stěnách a stropě Arabské komnaty jsou k vidění překrásné iluzivní fresky, jež jsou zřejmě nejhezčí v celém paláci. Orient byl ostatně velkou inspirací pro tvůrce paláce.