Velikonoční ostrov – záhada na druhou

Velikonoční ostrov – záhada na druhou

Kdo by neznal stovkami fotografií zachycený pohled na tajuplné sochy moai na Velikonočním ostrově? Málokdo už možná ví, že tento kousek pevniny uprostřed Tichého oceánu je protkán záhadami skrz naskrz.

Te Pito o te Henua ("Pupek světa") nebo též Rapa Nui ("Velká země“) to je jedno z nejodlehlejších míst naší planety. 164 m2 velký kousek pevniny, čnící uprostřed burácejícího oceánu tisíce kilometrů od jakékoliv civilizace. Místo, kde byste se při delším pobytu nejspíš ukousali nudou, protože tam není téměř nic, krom nehorázně vysokých cen. A přesto láká ročně kolem 20 000 turistů svou pověstí nejzáhadnějšího koutu na Zemi. Mimo ty vysoké ceny jsou tam totiž i ony – moai. Mlčící kamenné tváře střežící své tajemství.


Historie ostrova

Až do šestého století našeho letopočtu byl ostrov obydlen pouze ptáky sídlícími v subtropickém listnatém porostu. Někdy v tomto období zřejmě připluly k jeho břehům polynéské kmeny a usadily se zde. Veliké kánoe tehdy přivezly údajně 300 - 400 lidí z ostrovů Maroe-Orega a Maroe-Tohio. Tito první mořeplavci dovezli na ostrov také prasata, kuřata a rozmanité rostliny a plodiny.

Co se dělo na ostrově až do 18. století, kdy byl objeven Evropany je také předmětem dohadů. Konkrétně v roce 1722 objevil tuto pevninu holandský admirál Jacob Roggeveer. Stalo se tak 5. dubna, na velikonoční neděli. Příchod evropských kolonizátorů, nebyl pro tamní polynéskou kulturu nijak přínosný, de facto znamenal její konec. Již dříve bylo možná až dvanáctitisícové obyvatelstvo sužováno řevnivostí mezi jednotlivými kmeny, navíc si stavbami soch ničili životní prostředí kácením stromů. Kdysi úrodná půda se stala obětí eroze a zemědělství vynášelo stále méně potravy.

Co bylo na sochách tak důležitého, že jejich stavba a vztyčování byla pro domorodce významnější než obživa, se dodnes neví. A tak zde v roce 1877 zůstalo pouze kolem 100 lidí, ostatní zemřeli na tuberkulózu, neštovice, ve válkách, nebo byli odvlečeni otrokáři. Smrtí posledních klanových náčelníků tak zanikl dosud nerozluštěný obřadní jazyk rongo-rongo a možná navždy jsme přišli také o odpověď na otázky spjaté s tímto ostrovem.

Záhada zvaná moai

Těchto pověstných tajemných soch je na ostrově 887. Největší z nich dosahuje neuvěřitelných 21 m a váží přibližně 170 tun. Většina má kolem 5 metrů a podle radiokarbonových analýz byly vytesány mezi lety 1100 až 1680. Tohle všechno víme, jen nevíme proč a částečně ani jak. Koho nebo co měly sochy představovat? Zemřelé předky, bohy, nebo byly "jen“ kamennými strážci ostrova? Skupinky moai stojí v podstatě po obvodu celého ostrova, na kamenných plošinách zvaných ahu .V některých sochách se navíc našly otvory pro pochodně. To by mohlo nasvědčovat tomu, že moai hlídaly pobřeží i v noci. Jenomže před kým? Skutečně měl ostrov ležící uprostřed rozbouřeného oceánu nepřátele přicházející zvenčí?

Jedna z mála skutečností, která je známá, je kde sochy vznikaly. A díky českému inženýru Pavlu Pavlovi existuje i reálná představa, jak byly neuvěřitelně těžké sochy dopravovány na místo. Všechny moai byly s určitostí vyrobeny v kráteru sopečného vulkánu Rano Raraku, kde byly vytesávány z vulkanické horniny. Spousta z nich tam totiž zůstala v různém stádiu výroby, některé jsou vytesány přímo do stěny kráteru. Dlouhou dobu zůstávalo tajemstvím, jak byly několikatunové sochy přepravovány z kráteru na místo, kolikrát vzdálené třeba 16 kilometrů, a jakým způsobem byly vztyčeny na kamenné podstavce. V úvahu přicházely teorie počítající s pomocí několika stovek mužů. Až český vědec ing. Pavel Pavel dokázal za pomoci jednoduchého mechanismu, založeném na soustavě lan, sochy rozpohybovat. A potřeboval k tomu pouhých 16 mužů. Dost možná tak odhalil jedno z největších tajemství.

Velikonoční ostrovy moai

V nedávné době získalo tajemství soch moai docela nový rozměr. Americká archeoložka Jo Anne Van Tilburgová odhalila, že to o čem si celý svět myslel, že jsou jen hlavy s rameny, má ve skutečnosti celá těla zahrabaná hluboko v zemi. Ano, sochy moai jsou celé postavy, jimž ční ze země jen ramena s hlavou. Ve spodních částech soch byly navíc odhaleny vytesané glyfy. Jedná se o různé čáry a ornamenty, jejichž význam zůstává archeologům nejasný. Podle jedné z teorií mohlo jít o podpisy dávných sochařů nebo o označení majitelů soch. Především se však systém glyfů na Velikonočním ostrově zatím nepodařilo rozluštit.

Písmo rongo-rongo

První glyfy byly na Velikonočním ostrově objeveny v 19. století. Kromě těch několika málo vytesaných do spodních částí soch, jsou všechny dosud nalezené vyobrazeny na podlouhlých dřevěných tabulkách, někdy nazývaných „mluvící hole“. Což je zásadní problém. Dřevo nepatří mezi příliš odolné materiály, zvlášť ve vlhkém subtropickém podnebí. Dochovaného materiálu je tak žalostně málo, minimálně málo na to, aby stačil k rozluštění tohoto písma. Není ani vůbec jasné, jaký jazyk glyfy na destičkách zachycuje a zda má původ spíše polynéský nebo evropský, či kombinaci obou. Jediné, na čem se vědci jakž takž shodují, je způsob, jakým se glyfy četly. Nejspíše odspoda nahoru, zleva doprava, což je tzv. reverzní bustrofédon.

Orongo – vesnice ptačích mužů

Jediným místem na ostrově, kde musíte zaplatit za vstup, je někdejší obřadní vesnice Orongo. Ta se nachází na velmi mystickém místě, na hřebenu kráteru Rano Kau. Střetává se tam téměř dvěstěpadesátimetrový vnější svah vytvářející západní mořské útesy kráteru s vnitřním svahem končícím v kráterovém jezeře. Vesnice sestávala z oválných kamenných domů zahloubených v zemi.

Dům OrongoDům Orongo

Dnes jsou jejich ploché střechy porostlé trávou. Orongo bylo až do šedesátých let devatenáctého století centrem kultu Ptačího muže. Každoročně se zde pořádal závod o přinesení vejce ptáka Manutara, rybáka černohřbetého, který zde každoročně hnízdil. Místí zdatní muži museli doplavat na nedaleký ostrůvek Mutu Nui a komu se podařilo s vejcem připlavat zpět jako prvnímu, stal se na rok Ptačím mužem. Získal tak přízeň nejen ostrovanů, ale též boha - stvořitele Make-Makeho, četné výsady, včetně možnosti pobývat po dobu jednoho roku v domcích v Orongu.

Velikonoční ostrov dnes

Téměř celou plochu nevelkého ostrova pokrývá národní park Rapa Nui, který je zapsán na seznamu kulturního dědictví UNESCO. Na ostrově je jediné a tudíž zároveň hlavní město Hanga Roa. Nečekejte žádnou velkou aglomeraci, nenajdete tu podstatě nic víc, než základní instituce k uspokojení potřeb místních obyvatel. Návštěvníky vítá malé městečko s jednoduchými nízkými domky, pár obchůdky a restauracemi, nemocnicí.  Nechybí ani prostý kostelík.

Po celém ostrově naleznete kamenné plošiny zbudované původním polynéským obyvatelstvem ostrova k ceremoniálním a společenským účelům. Právě na nich jsou umístěny moai. Pokud budete respektovat zákaz a nevstupovat na ahu, je vám celý ostrov se všemi svými krásami a tajemstvími zdarma k dispozici. Výjimku tvoří vesnice Orongo, kde je potřeba zaplatit vstupné. Největší a možná i nejimpozantnější ahu je Ahu Tongariki. Tyčí se zde nad útesem východního pobřeží Pacifiku největší uskupení soch na ostrově.  Je jich patnáct. Patnáct mlčenlivých svědků zde nehnutě střeží své tajemství.

Slavný norský badatel a cestovatel Thor Heyerdahl o ostrově řekl: "Na světě jsou tisíce ostrovů, ale pouze jeden je Velikonoční!"

Jak najít ubytování?

Pro vyhledávání ubytování na výletech doporučujeme stránky ehotel. Další dobrou alternativou je booking, kde najdeš penziony a hotely z celého světa.

Sdílej článek a zašli inspiraci dalším cestovatelům

728x90

Podobné články

Luang Prabang a jeho historické jádro, které je součástí UNESCO

Na světě se nachází spousta zajímavých pamětihodností. Některé z nich pak patří na seznam světového a kulturního dědictví UNESCO. Ostatně i v České republice takové památky ...

Skvostný buddhistický klášter Kijomizu

Buddhistické kláštery vypadají pro Středoevropana velice zajímavě a působí jako z jiného světa. Skvostem mezi buddhistickými kláštery je Kijomizu, který najdeme na území Jap...

Kronborg patří na seznam UNESCO

Dánsko nepatří mezi nejčastější cíle turistů, ale přesto v této zemi najdeme spoustu zajímavých pamětihodností, které stojí za pozornost. Jednou z nich je i opevněný renesan...

Zámek Gödöllő byl oblíbeným místem císařovny Sissi

Císařovna Sissi a její životní příběh je poměrně známá. Ovšem už mnohem méně se ví, že jejím oblíbeným místem byl zámek Gödöllő. Už podle názvu je zřejmé, že se jedná o ma...

Vratislav má vlastní zápis na seznamu UNESCO

Polsko má na seznamu světového dědictví UNESCO v současné době hned patnáct záznamů. Jedním z nich je i Hala století ve městě Vratislav, která je významnou památkou moderní ...

Horská dráha Semmering

Semmering je i v českých luzích a hájích poměrně známé označení. Můžete se setkat s pojmenováními jako Pražský Semmering, Krušnohorský Semmering nebo třeba Saský Semmering. ...

Kolínský dóm na seznamu UNESCO

Seznam světového kulturního dědictví je poměrně obsáhlý a najdeme na něm památky z celého světa. Německo má v současné době na seznamu 42 památek. Nechybí mezi nimi např. ka...

Rozsáhlé šlechtické sídlo v Heidelbergu

Impozantní zámek v německém Heidelbergu patří mezi největší turistické atrakce své země. Dokonce se dostal i na první místo mezi stovkou nejoblíbenějších památek v Německu, ...

Slavná berlínská Braniborská brána

Hlavní město Německa skýtá spoustu zajímavých míst a pamětihodností. Okouzlující Braniborská brána se řadí k těm úplně nejznámějším památkám celého Berlína a bez okolků může...