Čokoláda – historie sladké neřesti

Čokoláda – historie sladké neřesti

Ačkoli se dnes již může zdát, že jde o úplně obyčejnou pochutinu, přesto si ji často dopřáváme jako odměnu nebo darujeme jako vyjádření díků nebo pro potěšení. Mnozí si bez této pochoutky nedokáží představit život, dokonce se mluví o závislosti na ní. Jak by taky ne – v kvalitní podobě je totiž spíše lékem než neřestí, kvůli které bychom si museli dělat starosti o svou linii či cholesterol. A kdekoho možná překvapí, jak dlouhá historie čokoládu provází a že po poměrně dlouhou dobu bylo evropskou velmocí čokolády Španělsko. Ale pěkně popořádku…

Chceme-li se dostat do doby objevení kakaových bobů, musíme jít zpět zhruba 3000 let. Tehdy indiánský kmen Olméků pěstoval kakaovníky v oblasti deštných pralesů na území dnešního Mexika. Jejich civilizace sice záhy zanikla, ale tradici pěstování kakaovníků převzali Mayové a dokonce z něj udělali posvátný strom. A právě oni první v historii připravovali z kakaových bobů jakýsi rituální nápoj. K horké čokoládě či kakau jak je známe dnes, ho však čekala ještě hodně dlouhá cesta. Byl velmi hořký a pro Evropany později nepoživatelný, k rituálním účelům se však hodil dobře. Mayové se naučili kakaové boby pražit, mlít a míchat s medem, dokonce existuje pověst, která praví, že je tomuto umu naučili lesní mravenci. Jak je to s pravdivostí této pověsti, o tom můžeme pochybovat, ale o tom, že Mayové připravovali „kakao“ máme spolehlivé důkazy vzešlé z archeologických průzkumů. Ty objevily náčiní k jeho přípravě a pohárky určené ke konzumaci.

V tradici zpracovávání plodů kakaovníku úspěšně pokračovali a dovedli ještě dál Aztékové. Kakaové boby pro ně měly takovou hodnotu, že je používali jako platidlo. Za stovku bobů jste mohli koupit krocana, za jeden třeba rajče. Bez zajímavostí není ani skutečnost, že v některých oblastech Střední Ameriky byly kakaové boby platidlem až do 19. století! Aztékové také využívali nápoje z těchto vzácných plodů k rituálním činnostem, stejně jako Mayové. Nápoj nazývali chocoatl neboli xocolath. Nelze si nevšimnout, že ke slovu čokoláda už mají skutečně jen kousek.

Prvním Evropanem, který spatřil a do své domoviny přivezl kakaové boby, nebyl nikdo jiný než Kryštof Kolumbus. Na své čtvrté výpravě na je dostal darem od domorodců a představil je na španělském dvoře královskému páru Isabele a Ferdinandovi. Ty však hořký silně napěněný nápoj nijak neoslovil. Novodobá, tedy evropská historie čokoláda se začala psát roku 1517, kdy poslední vládce aztécké říše Montezuma prozradil recepturu dobyvateli Hernánu Cortésovi. Ten si hořko-kyselý nápoj osladil medem a jako první Evropan ocenil jeho chuť. Když pak po návratu, náležitě vybaven pro výrobu tekuté čokolády, stejně jako Kolumbus představil již oslazený a vanilkou dochucený nápoj na španělském dvoře, setkal se s mnohem nadšenějším přijetím. Ve Španělsku začaly vznikat první čokoládovny, španělští mniši vytvořili vlastní recepturu na tekutou čokoládu s vanilkou, medem a surovým cukrem a tu si pečlivě střežili. Horká čokoláda se stala nápojem nejvyšší vrstvy, nalévala se ze stříbrných konviček vzácným hostům a španělský monopol na pití čokolády přetrvával až do l. poloviny 17. století. Čokoláda se od té doby stala španělským národním nápojem, kde je oblíbená až do současnosti.

Rozšíření čokolády v podobě horkého nápoje do ostatních států Evropy bylo na počátku 17. století již neudržitelné a velmi záhy se tato pochoutka dostala do Itálie a Francie, někdy v půlce století až do Londýna a i tam slavila velký úspěch. Kakaové boby představovaly velmi drahou komoditu a dovolit si je mohla jenom šlechta, nicméně nástup průmyslové revoluce její výrobu ovlivnil natolik, že se postupně stávala přístupná i nižším vrstvám. První stroj na výrobu čokolády sestavili v Barceloně v roce 1780, následovaly další například v Německu. Švýcarsko je kupodivu v této době ještě mimo hru, až v roce 1819 vzniká první švýcarská čokoládovna. V českých zemích se tak stalo roku 1839. Čokoládový boom byl od té doby k nezastavení. Holandský lékárník Conrad van Houten jako první oddělil kakaové máslo z kakaové hmoty a vymyslel na to lis. Začal se díky tomu vyrábět samotný kakaový prášek i čokoláda v pevné podobě. A nejen hořká, ale díky vynálezci sušeného mléka Henrymu Nestlé i čokoláda mléčná, další známé jméno Rodolphe Lindt stojí za vznikem jemné čokolády, která se rozpouštěla na jazyku. Švýcaři dali vzniknout první oříškové čokoládě, Belgičan Jean Neuhaus v roce 1912 vyrobil první čokoládový bonbon – pravou belgickou pralinku.

V dnešní době, kdy se místo různých náhražek objevují již pravidelně na pultech i kvalitní vysokoprocentní čokolády, není třeba se této pochutiny ze zdravotního hlediska obávat. Spíše naopak, kakaové boby se totiž již od dob Mayů a Aztéků nazývají „potravina bohů“. A již této době byl onen hořký kakaový nápoj užíván jako lék pro oslabené pacienty, při horečce, astmatu, nebo při potížích v těhotenství a při porodu. A dnes již skutečně víme, že kvalitní hořká čokoláda obsahuje antioxidanty, minerály jako vápník, hořčík, draslík, fosfor a železo, vitamíny B1,B2, PP, E či vlákninu. Blahodárně působí na centrální nervový systém a posiluje mozek, povzbuzuje organismus, zlepšuje náladu, snižuje tlak, někdy zmírňuje migrénu, rozšiřuje cévy, má diuretické účinky, působí také jako afrodiziakum. Dále má antistresové a antidepresivní účinky a zvyšuje imunitu. Pokud jste tedy nesnědli pár kostiček už při čtení tohoto článku, neváhejte to napravit. Uděláte tak něco pro své zdraví a ještě si pochutnáte.

 


Podobné

Legendární Amelie Earhartová zmizela v Tichém oceánu

V dobách, kdy ještě ženy nebyly úplně rovným soupeřem mužů ve všech oblastech, se prosadila Amelie Earhartová, která s letadlem předváděla velké věci. Stala se z ní legenda,...

Renesanční zámek Velké Losiny

Olomoucký kraj je prošpikován různými zajímavými místy. Patří mezi ně i obec Velké Losiny, kde se nacházelo panství rodu Žerotínů, kteří zde na místě tvrze nechali vybudovat...

Hrad Kotnov i další zajímavosti města Tábor

Město Tábor sice nemá zrovna nejdelší historii, ale přesto v něm najdeme celou řádku zajímavých budov. Jednou z nich je samozřejmě i hrad Kotnov, ale tím výčet rozhodně neko...

Hrad Zvíkov nad vodní nádrží Orlík

Vodní nádrž Orlík je nechvalně proslulá orlickými vraždami. Ovšem kromě toho se zde nachází krásný hrad i zámek. Zámek nese název Orlík, zatímco hrad se jmenuje Zvíkov. Zvík...

Rozlehlá zřícenina hradu Helfštýn

Jeden z největších hradů v českých zemích se jmenoval Helfštýn. Ovšem do dnešních časů se z kdysi mohutného hradu dochovala pouze rozlehlá zřícenina. Zříceninu najdete přibl...

Plzeň – město piva plné kulturních památek

Když se řekne název Plzeň, spousta lidí si okamžitě vybaví kvalitní pivo. Ovšem řada sportovních nadšenců jistě vzpomene i místní kvalitní fotbalový či hokejový celek. Plzeň...

Zřícenina gotického hradu Cimburk

Na jižní Moravě se nachází spousta čarokrásných míst. Pokud patříte mezi milovníky pamětihodností, určitě se snažíte objevit místa, která jste ještě nenavštívili. Jedním z m...

Petschkův palác sloužil jako sídlo gestapa

V období druhé světové války se stal Petschkův palác nechvalně proslulým po celé zemi. Kdysi bankovní dům totiž sloužil jako sídlo nacistického gestapa a mezi lidmi se vžilo...

Vratislav má vlastní zápis na seznamu UNESCO

Polsko má na seznamu světového dědictví UNESCO v současné době hned patnáct záznamů. Jedním z nich je i Hala století ve městě Vratislav, která je významnou památkou moderní ...