Gorily, které přelstily pytláky

Gorily, které přelstily pytláky

Sopečný národní park ve Rwandě zná většina z nás jako působiště známé americké bioložky Dian Fosseyové, která svou lásku ke gorilám nakonec zaplatila životem. Bojovat s pytláky tu ale musí pracovníci ochrany parku i samotné gorily dodnes. Každodenní dramata se ale pomalu překlápí směrem ke světlým zítřkům. Mladé gorily totiž odmítají být jen pouhými oběťmi pytláků a snaží se s jejich pastmi aktivně bojovat.

Rwem, Dukore a Teter – to jsou hrdinové našeho dnešního příběhu. Jsou to děti, i když tak trochu jiné – gorilí. Dukore je mladá samička, zatímco Rwem a Teter skotačiví gorilí kluci. Patří ke skupině horských goril (Gorilla beringei beringei, poddruh gorily východní) známé jako Kuryama. Právě jejich zvláštní chování jako první popsal strážce parku John Ndayambaje z výzkumného centra Karisoke.

Obchod s masem divokých zvířat stále kvete


Strážci jsou v Sopečném národním parku velmi potřeba. Stále tu totiž bují obchod s masem divokých zvířat, tzv. bushmeatem. Jejich maso je na okolních trzích velmi ceněné a pytláci proto neváhají riskovat tvrdé tresty, které jim za nelegální lov zvířat v národních parcích a rezervacích hrozí.

Jejich metoda je prostá. Na zem nalíčí oko a čekají, co se chytí. Berou vše od malých přežvýkavců až po lesní primáty. Velkým gorilám pasti nebezpečné nejsou, snadno je zničí, ale pro mláďata mohou znamenat smrt. I když strážci parku takové mládě najdou, často mu už kvůli infekci v hlubokých ranách není pomoci.

Pytlácké oko je připevněno k pružnému kmínku stromu. Chycené zvíře svým zmítáním vytrhne pojistný kolík, stromek se narovná a zdvihne ho do vzduchu. Bez opory pod nohama je šance na únik ze sevření ostrého drátu prakticky nulová.

Učily se gorily od ochránců parku?

Zničit nastraženou past je jednoduché, pokud ji najdete včas. Pokud se ale nachází v blízkosti gorilí tlupy, není to tak jednoduché. Když se stříbrohřbetý samec tlupy rozhodne, že blíž přijít zkrátka nesmíte, neuděláte nic. A můžete se jen modlit, aby se zatím do ní nechytilo nějaké mládě.

Jak nelibě může gorilí samec nést vstup vetřelců na území tlupy si můžete prohlédnout na tomto videu. A to šlo jen o varování: 

Podobně zoufalé pocity zažívali výzkumníci i ve chvíli, kdy si vůdce tlupy Kuryama postavil hlavu, i když jim ke zničení pytláckého oka stačilo několik kroků. Vzápětí ale zažili velké překvapení. Na scénu přišli již zmínění gorilí teenageři Rwema a Dukore. Rwema s rozběhem skočil na ohnutý kmínek, který se pod jeho vahou zlomil a Dukore vzápětí vytrhla oko z provazu. U další pasti se k nim přidal i Teter a zneškodnili ji stejně rychle. Pak ještě prohledali okolí, aby se ujistili, že jim nic dalšího nehrozí.

Jak se gorily naučily pytlácké pasti ničit není jasné. Jsou velmi zvědavé, takže je možné, že celou proceduru jednoduše odkoukaly od strážců parku. Mohly být také svědky toho, jak se do oka chytila dospělá gorila a celý proces si přetvořily po svém. Jedno je ale jisté: ochránci goril získali ve svých mladých svěřencích šikovné pomocníky.