Hlaváč pustinný – rybka s napoleonským komplexem

Hlaváč pustinný – rybka s napoleonským komplexem

Hlaváč pustinný (Chlamydogobius eremius) je velmi zajímavá rybka, se kterou se můžete setkat i u nás – dá se totiž snadno chovat v akváriu. Je jedinečná díky své přizpůsobivosti extrémním podmínkám a také agresivitou samečků – ti nejmenší jsou zároveň nejagresivnější. Nepřipomíná vám to jednoho slavného francouzského státníka malého vzrůstu?

Hlaváč pustinný pochází z Austrálie a jak už název napovídá, specializuje se na osídlování poměrně nehostinných oblastí, ve kterých dochází ke kolísání hladiny vody a s tím souvisejícím úbytkem kyslíku. Samci hlaváčů jsou na první pohled k poznání podle pestrobarevného zabarvení šupin, které používají jako svatební šat při svádění samiček. Samičky jsou nevýrazné, hnědobéžové, aby dobře splývaly s písčitým dnem. Za toto rozdělení ale nedoporučujeme dát ruku do ohně, protože někteří drobnější samci se často maskují jako samice. Spolehlivým poznávacím znakem je tedy pouze tvar urogenitální papily, která je u samic kratší a zavalitější.


Mizerný plavec, který polyká bubliny

Hlaváč pustinný nevyniká zrovna obratností v plavání. Dává přednost „lezeckému“ způsobu života, což je patrné už u mláďat. Je sice schopen trhavými neobratnými pohyby překonat vzdálenosti do cca jednoho metru, ale poté si znovu rád a na dlouho odpočine. Jeho oblíbeným místem pro relaxaci jsou široké listy rostlin umístěných těsně pod vodní hladinou. Hlaváč dýchá kyslík, který produkují. V případě potřeby ale dokáže dýchat i vzdušný kyslík a to celou pokožkou těla. Mimo vodu ale nevydrží příliš dlouho, vytvoření ochranného obalu jako například u lezců totiž mezi jeho dovednosti nepatří. V akváriích můžeme tyto rybky pozorovat, jak se honí za bublinkami vzduchu a polykají je. I takto si totiž dovedou obstarat potřebný kyslík.

Hlaváč pustinný

Rybí Napoleon Austrálie

Proudění okysličené vody je také nanejvýš důležité při vyvádění mláďat, které má na starosti samec. Ten si nejdříve vyhledá vhodnou štěrbinu nebo dutinu, do které se tak tak vejdou dvě dospělé ryby. Její okolí poté očistí a upraví a začne s lákáním samic. Je velice náruživý i svou vyvolenou dokáže za pomoci kousanců a šťouchanců pronásledovat i několik hodin, než ji přesvědčí k návštěvě jeho hnízdečka lásky. Tady oplodní její jikry a nadále o ně pečuje. Je běžné, že jikry pocházejí od více samiček.

A tady přichází ke slovu další zajímavost ze života hlaváčů. Vědci ze skandinávské univerzity vypozorovali, že agresivita samečků nezávisí na počtu přítomných samic ani na velikosti potencionálního vetřelce. Je přímo úměrná velikosti domácího pána. Nejmenší samečci hlaváčů jsou spolehlivě nejagresivnější a útočí i na mnohem většího nepřítele. Důvodem je pravděpodobně snaha o zastrašení. Hlaváč jednoduše spoléhá na to, že vetřelec se raději vyhne přímému konfliktu a nebude zkoumat, jestli je malý Napoleon skutečně tak nebezpečný, jak vypadá.

Pokud je samcova péče úspěšná, líhnou se mladé rybky po jednom až dvou týdnech z jiker a okamžitě se rozlezou po okolních skalách. Sameček se ještě pár dní zdržuje poblíž a pak se vydá hledat další partnerky. Má k tomu důvod, extrémní životní podmínky si totiž vybírají svou daň a průměrná délka života hlaváče pustinného nepřesahuje jeden rok. A to ani v komfortním a pohodlně vybaveném umělém akváriu.



Jak najít ubytování?

Pro vyhledávání ubytování na výletech doporučujeme stránky ehotel. Další dobrou alternativou je booking, kde najdeš penziony a hotely z celého světa.

Sdílej článek a zašli inspiraci dalším cestovatelům

728x90

Podobné články

Termiti - dokonalí architekti

Tito malí tvorové, které většina lidí řadí někam mezi mravence, ačkoli spolu nemají vůbec nic společného, obývají naši planetu již miliony let . Za tu dobu dovedli svůj um ...

Ďábelsky vypadající koza šrouborohá

Spousta zvířat vypadá skutečně roztomile, ale najdou se i taková, která člověka již na první pohled mohou děsit. Jedním z těch méně příjemně vypadajících je i koza šrouboroh...

Kytovec s obřím rohem – narval

Díky svému dlouhému štíhlému rohu se narval někdy označuje za „mořského jednorožce“. Ovšem narvalí roh je spíše prodlouženým zubem. Narval je díky svému rohu jedním z nejzaj...

Krásně modrý ploskozubec

Příroda je neskutečně rozmanitá a některé druhy živočichů hrají neuvěřitelnými barvami. Jedním z těchto případů je i ryba zvaná ploskozubec, u níž můžeme spatřit krásně modr...

Životu v jeskyni přizpůsobený macarát

Někteří živočichové se postupem doby přizpůsobili životnímu prostředí. Nejinak tomu je v případě macaráta. Na první pohled se nejedná o nikterak zajímavé zvíře, nicméně názo...

Šakali a další šelmy našich hor

Populace velkých šelem byla na našem území téměř úplně vyhubena. A v posledních desetiletích se v našich horách a lesích postupně obnovují populace, vlků, rysů nebo medvědů....

Malý daman je příbuzným slona

Když se člověk podívá na damana, tak vidí poměrně malé zvíře a řada lidí by očekávala, že se snad jedná o nějaké hlodavce. Ale to není tak úplně pravda. Navíc se jedná o vel...

Netradiční papoušek tricha orlí

Papoušky má většina lidí spojené s krásnými veselými barvami. Ovšem existují i trochu netradiční druhy papoušků, které nejsou tolik známé a obdivované. Jedním z těchto druhů...

Obrovský orel opičí

Orel patří k největším dravým ptákům. Orel opičí se přitom řadí k opravdu velkým druhům orlů. Sídlem orla opičího jsou ostrovy Mindanao, Luzon, Samar a Leyte. Na žádném dalš...