Neustále poskakující hlodavec tarbík

Neustále poskakující hlodavec tarbík

Při návštěvě některých zoologických zahrad okamžitě zaujme malý hlodavec zvaný tarbík, který neustále ve svém výběhu vytrvale poskakuje. Svými pohyby tak připomíná klokana.

Dovede doskočit daleko

Tarbíci jsou malí až středně velcí hlodavci, kteří mají výrazně prodloužené zadní nohy, což je jejich charakteristickým poznávacím rysem. Tarbík má dlouhý ocas, který je většinou zakončený výraznou štětičkou delších chlupů. Tarbík dovede skočit do velké dálky a v případě nebezpečí dokonce umí vyskočit až do vzdálenosti tří metrů. Přední nohy tarbíkům slouží k uchopování a zpracovávání potravy. Jejich hladká až sametová srst je většinou zabarvená do béžové až světle hnědé. Tarbíky můžete většinou spatřit v noci a za soumraku, protože jsou to noční živočichové. Živí se hlavně různými semeny trav, hlízami a šťavnatými částmi místních rostlin. V některých případech mohou lovit i hmyz. Vodu ke svému životu potřebují jen v minimálním množství. Tarbíci se běžně dožívají kolem šesti roků. Ve většině případů se ve volné přírodě jedná o poměrně samotářského tvora, který nevytváří žádné velké skupiny. Jde o zajímavé zvíře, které se dá snadno ochočit, takže ho lze chovat jako domácího mazlíčka.

Chov tarbíků

Pro domácí chov tarbíka byste měli pořídit dostatečně velké terárium, které by mělo mít minimální plochu dna 120x50 centimetrů při výšce okolo 80 cm. Terárium musí být vhodně vysoké, jelikož již bylo zmíněno, jak dobře umí tarbík skákat. Kromě toho by terárium mělo být vyhříváno, protože tarbíci by měli mít přes den v teráriu teplotu kolem třiceti stupňů Celsia, zatímco v noci jim stačí pokles na pokojovou teplotu. Jako ideální podklad se jeví pravý pouštní písek, který nepráší. Naprosto nevyhovující je stavební bílý jemný písek, který neustále práší a tarbíci následně mohou mít z prachu zalepené oči, které se jim poté musejí několikrát za den rozkapávat, protože jinak reálně hrozí záněty v očích. Do terária je vhodné umístit také několik úkrytů, které by měly připomínat noru. Určitě se příliš nevyplatí dávat jim na hraní cokoliv dřevěného, protože tarbík má ostré zuby, s nimiž dlouho nevydrží zničitelné materiály

Výskyt tarbíků

Existují čtyři rody tarbíků, které čítají celkem devět druhů. Rod Dipus zastupuje tarbík huňatý, který se vyskytuje od severního Kavkazu přes severovýchodní Írán až po severovýchodní Čínu. Rod Eremodipus má ve svém středu tarbíka Lichtensteinova, který se vyskytuje pouze ve střední Asii v oblasti Turkmenistánu, Uzbekistánu a Kazachstánu. Rod Jaculus je mnohem obsáhlejší a jsou v něm zastoupeny tři či čtyři druhy, záleží na úhlu pohledu. Patří sem tarbík Blanfordův z Pákistánu, Íránu a Afghánistánu, tarbík egyptský vyskytující se v pouštních a polopouštních oblastech od Maroka a Senegalu až po Somálsko a Írán, tarbík velký, který žije od Maroka po jih Izraele, a nakonec je to Jaculus turcmenicus neboli tarbík turkmenský, který žije v Turkmenistánu a Uzbekistánu, nicméně tento druh není úplně všemi uznáván a část odborníků ho považuje za totožný k tarbíku Blanfordovu. Posledním rodem je Stylodipus, kam patří tarbík mongolský vyskytující se v Mongolsku a okolních oblastech Číny, tarbík džungarský, který žije pouze na severozápadě Mongolska a tarbík emurančík, jenž žije od Ukrajiny po Mongolsko.

Tarbík je netradiční zvíře, které se dá chovat i v domácnosti. Chov tarbíka není příliš těžký, zvíře můžete používat slunečnici, kukuřici, proso, ječmen a podobná semena. Jedinou nevýhodu se snad dá spatřovat v tom, že se jedná o nočního živočicha, takže přes den s ním moc zábavy není. V České republice můžete tarbíky vidět i v ZOO – např. v Plzni.


Podobné

Termiti - dokonalí architekti

Tito malí tvorové, které většina lidí řadí někam mezi mravence, ačkoli spolu nemají vůbec nic společného, obývají naši planetu již miliony let . Za tu dobu dovedli svůj um ...

Ďábelsky vypadající koza šrouborohá

Spousta zvířat vypadá skutečně roztomile, ale najdou se i taková, která člověka již na první pohled mohou děsit. Jedním z těch méně příjemně vypadajících je i koza šrouboroh...

Kytovec s obřím rohem – narval

Díky svému dlouhému štíhlému rohu se narval někdy označuje za „mořského jednorožce“. Ovšem narvalí roh je spíše prodlouženým zubem. Narval je díky svému rohu jedním z nejzaj...

Krásně modrý ploskozubec

Příroda je neskutečně rozmanitá a některé druhy živočichů hrají neuvěřitelnými barvami. Jedním z těchto případů je i ryba zvaná ploskozubec, u níž můžeme spatřit krásně modr...

Životu v jeskyni přizpůsobený macarát

Někteří živočichové se postupem doby přizpůsobili životnímu prostředí. Nejinak tomu je v případě macaráta. Na první pohled se nejedná o nikterak zajímavé zvíře, nicméně názo...

Šakali a další šelmy našich hor

Populace velkých šelem byla na našem území téměř úplně vyhubena. A v posledních desetiletích se v našich horách a lesích postupně obnovují populace, vlků, rysů nebo medvědů....

Malý daman je příbuzným slona

Když se člověk podívá na damana, tak vidí poměrně malé zvíře a řada lidí by očekávala, že se snad jedná o nějaké hlodavce. Ale to není tak úplně pravda. Navíc se jedná o vel...

Netradiční papoušek tricha orlí

Papoušky má většina lidí spojené s krásnými veselými barvami. Ovšem existují i trochu netradiční druhy papoušků, které nejsou tolik známé a obdivované. Jedním z těchto druhů...

Obrovský orel opičí

Orel patří k největším dravým ptákům. Orel opičí se přitom řadí k opravdu velkým druhům orlů. Sídlem orla opičího jsou ostrovy Mindanao, Luzon, Samar a Leyte. Na žádném dalš...