Termiti - dokonalí architekti

Termiti - dokonalí architekti

Tito malí tvorové, které většina lidí řadí někam mezi mravence, ačkoli spolu nemají vůbec nic společného, obývají naši planetu již miliony let. Za tu dobu dovedli svůj um ve stavění tzv. termitišť k dokonalosti, a to tak, že si nad nimi vědci lámou hlavu a architekti se snaží tyto navýsost propracované a perfektně fungující stavby napodobit.

Stále zapnutá klimatizace

Termitiště už viděl aspoň na obrázku téměř každý z nás, málokdo však ví, že tyto impozantní, až šest metrů vysoké stavby jsou jen jakousi klimatizací podzemního hnízda termitů. Ti je velmi obratně budují z hlíny, vody a vlastních slin. Milion termitů zvládne za rok přemístit 400 kilogramů hlíny a několik tun vody! Nadzemní část termitiště je vlastně spletitá soustava otvorů, chodbiček a komůrek, které se ukrývají pod 45 centimetry hlíny, kterou když sluníčko vysuší, tak je tvrdá jak beton. Tento systém pomáhá regulovat teplotní podmínky v podzemní části hnízda a to tak dokonale, že i v místech s velkými teplotními výkyvy během dne, kolísá teplota v termitišti v rozmezí maximálně jednoho stupně Celsia! Například v Zambezi je přes den kolem 33 °C a v noci asi 2, v termitišti je však teplota ustálená na asi 31 stupních. Jak je to možné? Chladný vzduch proudí do systému z podzemního hnízda, prochází soustavou, ohřívá se a nakonec je vytlačen ven vrchními otvory. Těmito otvory se dovnitř přenáší venkovní změny tlaku a prodění vzduchu a termiti otvory neustále zaslepují a zase otvírají tak, aby udrželi konstantní klima. Jak poznají co, kde a jak upravit je v podstatě záhadou. Možná k tomu mají zdatného pomocníka - kolonii speciálních hub.


Houby jako žaludek

Většina druhů termitů si uvnitř termitiště pěstuje kolonii hub, které fungují jako jakýsi vnější žaludek a pomáhá jim trávit celulózu z dřeva a rostlin, kterými se tito živočichové živí. Na houbách jsou vlastně bytostně závislí a vědci připouštějí myšlenku, že právě tyto houby jsou jakýmsi mozkem termitišť, který celý systém řídí. Dle odhadů mají houby pod patronátem až 85 % metabolismu celého systému. Je docela dobře možné, že vysílají nějaké chemické signály, které ovlivňují a řídí chování termitů. Jednalo by se potom o dokonalou symbiózu, kdy jeden bez druhého skutečně nemůže fungovat. Vraťme se tedy na chvíli k otázce trávení celulózy. Termiti živící se trávou a dřevem nedokáží strávit celulózu, kterou po návratu do hnízda vyvrhnou houbám, které ji přemění na výživnou směs. Termiti jim za to poskytují prostor k růstu, vodu a vlastně i potravu.

Stavme jako termiti

Jak moc důležitá je pro termity přesná konstrukce termitiště dokázali vědci, když do něj vyhloubili malou, asi patnácticentimetrovou díru. Téměř okamžitě se k neplánovanému otvoru shromáždili vojáci s kusadly, připraveni bránit svůj domov před ničitelem. Vzápětí na to se přiřítili dělníci, kteří začali díru opravovat. Do hodiny měli hotovo. Na trhlinu je nejspíš upozornila změna proudění vzduchu v systému. Na základě znalostí, i když nedokonalých, o stavbě a fungování termitiště, byla v Zimbabwe vystavěna kancelářská budova na co nejpodobnějším principu. Výsledky jsou více než ohromující - k jejímu provozu je potřeba jen asi desetina energie, kterou běžně spolkne stejná budova postavená klasickým způsobem.

Královna a ti druzí

A kdo vlastně v takovém termitišti žije? Už jsme zmínili vojáky s kusadly, kteří mohou u některých druhů měřit až 1,5 centimetrů a jejich kousnutí je značně bolestivé. Nejvíce je potřeba dělníků, kteří bývají bezkřídlí a slepí a starají se nejen o potravu, budování a udržování správného klimatu, ale také o vajíčka a larvy. Centrem celého hnízda je totiž královská komnata, ve které sídlí královský pár. Královna se dožívá až 30 let, žije ve speciální komůrce a jejím životním posláním je kladení vajíček. Za den jich naklade až tisíc. Dělníci je odnáší do dalších speciálních komůrek, jakýchsi líhní, kde se z vajíček líhnou larvy. Dělníci se starají i o ně. Zvláštností je, že královna na konci svého života již neklade vajíčka oplozená králem, ale pomocí tzv. partenogeneze neboli samobřezosti zajistí vývin nového jedince bez nutnosti oplození samcem. Nová generace královen tak získá kompletní genetickou informaci původní královny.

Termiti - geologové

Afrika je známá svými bohatými nalezišti zlata a diamantů, ale ne vždy je úplně jednoduché tato ložiska najít. Termiti se ukázali být těmi nejlepšími hledači. Často jsou totiž cenné suroviny v hloubce doprovázeny přítomností určitých minerálních látek. Jenže zjistit jejich přítomnost třeba ve třicetimetrové hloubce vyžaduje nákladné, průzkumné hlubinné vrty. Termiti však do těchto hloubek putují v pouštních oblastech zcela zadarmo, aby se dostali až k podzemní vodě. Na svých kusadlech pak vynášejí na povrch i malé množství minerálních látek z hlubiny. Krásným příkladem je událost ze 70. let 19. století. Tehdy byl objeven na povrchu pouště Kalahari ilmenit. Tento minerál se většinou vyskytuje společně s diamanty, a tak jeho nález způsobil velký rozruch. A oprávněně. Na tomto místě je dnes jeden z největších diamantových dolů na světě, Jwaneng. A to, 40 metrů pod zemí, jen díky termitům, kteří zrnko po zrnku vynášejí materiál z hlubokých šachet na povrch. Dnes již existuje metoda, která mapuje termitiště v oblastech s možnými nalezišti vzácných kovů a diamantů, a odebírá z nich vzorky. Při zkoušení tohoto systému se odebíraly vzorky z termitišť v blízkosti již objevených nalezišť. Rozbor ukázal přesně to, co by se v takových místech mělo najít a termiti byli uznáni právoplatnými a spolehlivými „geology“.