Vyhynulý tasmánský tygr

Vyhynulý tasmánský tygr

V minulosti vyhynula celá řada zajímavých živočišných druhů. Za spoustu vyhynutí přitom nese odpovědnost lidská činnost. Jedním z velice zajímavých vyhynulých druhů je i tasmánský tygr, jehož dnes již naživo nemůžeme vidět. Tasmánský tygr se správně označuje za vakovlka tasmánského.

V Austrálii vyhynul dávno před příchodem Evropanů

Vakovlk tasmánský byl masožravý vačnatec, který kdysi žil na území Austrálie, Nové Guineje a Tasmánie. Ovšem ve známost vešel také jako tasmánský tygr kvůli pruhům na hřbetu a zádi, ale označoval se také jako tasmánský vlk. Latinské označení zní Thylacinus cynocephalus. Šlo o posledního žijícího zástupce čeledi vakovlkovitých, jehož někteří zástupci se objevili ve fosilním záznamu už v době raného miocénu.

Předpokládá se, že vyhynul v průběhu dvacátého století. Ovšem ještě než se na území Austrálie na konci osmnáctého století začali usazovat evropští osadníci, nenacházel se už na pevnině skoro žádný exemplář vakovlka. Společně s několika dalšími endemickými druhy však dokázal vakovlk přežít v Tasmánii.

Foto:Benjamin A. Sheppard. , Wikimedia

To však nemělo platit na dlouhou dobu. Jeho konečné vyhlazení z povrchu zemského je povětšinou připisováno lovu, avšak mohlo jít i o důsledek nemocí, rozšíření psů nebo zásahu lidí do místního životního prostředí. Vakovlk tasmánský je oficiálně vyhynulý, leč čas od času se objevují nepotvrzené zprávy o jeho spatření.

Vrcholný predátor

Zvíře bylo predátorem na vrcholu potravního řetězce. K jeho nejbližším příbuzným řadíme ďábla medvědovitého nebo mravencojeda žíhaného. Vakovlk byl jedním ze dvou druhů vačnatců, u kterých se vyskytoval vak v případě obou pohlaví. Tím druhým druhem je doposud přežívající vačice vydří. Ovšem v případě samce vakovlka byl vak pouze ochranným obalem pro vnější pohlavní orgány. Moderní vakovlk se na planetě objevil přibližně před čtyřmi miliony let.

Prvními lidmi, kteří se s vakovlkem setkali, byli australští aboridžinci. Do dnešních dob se dochovalo množství rytin a kamenných maleb, na nichž se tento živočich nachází. V okamžiku, kdy do Austrálie dorazili první průzkumníci, byl již vakovlk na pevnině už skoro nebo úplně vyhynulý a v Tasmánii byl vzácný.

Foto:Xauxa Håkan Svensson [CC BY-SA 3.0 or GFDL], Wikimedia

První potvrzené setkání s tímto druhem se datuje k roku 1792, kdy zvíře zaznamenal francouzský přírodovědec Jacques Labillardiére. Vědeckého popisu se však vakovlk dočkal až v roce 1808 od přírodovědce George Harrise, který mu původně dal název „psohlavá vačice“.

Výrazné tmavé pruhy

Vakovlk na první pohled připomínal většího psa s krátkými chlupy a ztuhlým ocasem, jenž vybíhal z těla pod podobným úhlem, jako to známe v případě klokanů. Řada evropských osadníků spatřovala ve vakovlkovi kvůli neobvyklému držení těla a celkovému chování hyenu. Žlutohnědý kožich měl na hřbetu, zádi a části ocasu 13-21 výrazných tmavých pruhů. U mladších jedinců byly pruhy výraznější, zatímco s postupem věku bledly. Jeden z pruhů se táhl až na vnější stranu zadního stehna.

Foto: Baker; E.J. Keller. [Public domain], Wikimedia

Vakovlčí srst byla hustá a hebká, přičemž chlupy dosahovaly délky až patnácti milimetrů. Oblé a vztyčené uši dosahovaly délky přibližně osmi centimetrů. Uši byly pokryté krátkou srstí. Zbarvení se pohybovalo mezi světle až tmavě hnědou, přičemž na břiše byla barva krémová. Dospělý jedinec dosahoval délky od 100 do 130 centimetrů s ocasem dlouhým 50-65 centimetrů. Zvíře běžně vážilo mezi dvaceti až třiceti kilogramy. Samec byl o něco větší než samice.

V Tasmánii loven za odměnu

Zvláštní vlastností vakovlka byla schopnost rozevřít čelisti až do úhlu 120°. Chrup vakovlka se skládal ze 46 zubů, ale čelisti byly poměrně slabé. Zvíře se dalo celkem snadno rozeznat podle stop, protože mělo velký zadní polštářek a čtyři výrazné přední polštářky uspořádané takřka v rovné linii. Během lovu se spoléhal hlavně na svůj zrak a sluch. Vzhledem k nemotornému způsobu chůze nedokázal rychle ani běhat. Ke skoku se však dokázal odrazit podobně jako klokan ze dvou nohou.

Šlo o skutečného masožravce se svalnatým žaludkem, který se dovedl roztáhnout a umožnil příjem velkého objemu potravy v krátké době. Tato schopnost zřejmě vzešla z nutnosti adaptace na dlouhé období bez dostatečného množství potravy. V Tasmánii začal být po příchodu evropských osadníků spojován s útoky na ovce, což vedlo k vypisování odměn za jeho ulovení. Následné snažení farmářů a lovců odměn se často označuje za příčinu vyhynutí živočicha. Posledního vakovlka zabitého ve volné přírodě má na svědomí farmář Wilf Batty a jeho lov se datuje k roku 1930.

Vakovlk byl několikrát pozorován v zajetí, nicméně existuje pouze málo dokladů o jeho chování v přírodě. Tyto informace navíc nejsou hodnověrně ověřené. Většina pozorování totiž proběhla za dne, jenže vakovlk byl nočním živočichem. Navíc postřehy z dvacátého století mohly být již nepřesné kvůli vlivu okolností, které později vedly k vyhynutí zvířete.


Podobné

Makak červenolící – japonská sněžná opice

Makak červenolící je zajímavé stvoření žijící v Japonsku, kde se mu přezdívá japonská sněžná opice, a to ze zcela zjevných důvodů. Jedná se totiž o nejseverněji žijícího pr...

Pomalu se pohybující outloň

Některá zvířata jsou proslulá svou pomalostí. Asi nejvíce máme v povědomí lenochoda, nicméně ani outloň nepatří mezi zrovna velké rychlíky. Vždyť celé jméno této poloopice j...

Indri – největší z lemurů

Lemuři patří mezi poměrně známé poloopice. Jedním z lemurů byl i král Jelimán z oblíbeného filmu Madagaskar. Ve skutečném světě existuje celá řada různých druhů lemurů, přič...

Málo známé druhy koček (bažinná, pouštní, plochočelá)

Když se řekne kočka, většina z nás si asi na prvním místě vybaví čtyřnohého mazlíčka, který se vyskytuje v lidských příbytcích. Ovšem koček existuje ještě celá řada a domest...

Zvláštní kočkovitá šelma jaguarundi

Kočkovité šelmy se těší poměrně velkému zájmu široké veřejnosti, nicméně pozornost je směřována hlavně na velké kočky. Ovšem i mezi menšími kočkovitými šelmami najdeme celou...

Rychlá šelma mangusta

Další z řady o něco méně známých šelem je mangusta, která je rychlá a roztomilá. Jedná se o zvíře spadající do čeledi promykovitých, kam také patří surikata či promyka. Prom...

Krásná šelma ženetka

Šelmy většinou platí za jedny z nejkrásnějších živočichů na celé planetě. Spousta šelem patří do širokého povědomí, nicméně o něco méně toho lidé vědí o šelmě zvané ženetka....

Termiti - dokonalí architekti

Tito malí tvorové, které většina lidí řadí někam mezi mravence, ačkoli spolu nemají vůbec nic společného, obývají naši planetu již miliony let . Za tu dobu dovedli svůj um ...

Tipy na film

30 dní dlouhá noc

Každý rok se město na severu Aljašky na měsíc ponoří do tmy. Letošní zima však přinese i smrt.. Místní obyvatelé nemůžou zastavit to, co přichází. Krvežízniví upíři se v...

1944

Děj filmu 1944 se asi nepříliš překvapivě odehrává v roce 1944. SSSR v roce 1940 přičlenil Estonsko ke svému území a na padesát tisíc Estonců bylo zmobilizovaných do Rudé ar...

Noc s nabroušenou břitvou

Horor Noc s nabroušenou břitvou je děsivý příběh dvou dívek, které bojují o přežití s šíleným psychopatem . Spolužačky Marie a Alexia jsou nejlepší kamarádky. Aby se mohly ...

Soudný den

Koprodukční akční sci-fi nabízí zajímavou myšlenku. Smrtící virus vyhladil mnoho životů ve Velké Británii, a aby vláda zabránila šíření nemoci, rozhodla se postavit zeď, jež...

Očista:Anarchie

Jednou ročně se na dvanáct hodin americké ulice mění v peklo, protože nepracuje žádná složka záchranného systému a všechny zločiny jsou legální. Této brutální noci se říká O...

Wolf Creek

Parta kamarádů se vydává na dovolenou po Austrálii. Má to být pařba plná alkoholu, drog a dobré nálady. Jedinou plánovanou zastávkou je Wolf Creek, kde leží legendární kráte...

Naše vlast je plná zajímavých místTipy na výlet

Mohutný hrad v Českém Šternberku

Hrady sloužily jako obrana před nepřáteli, a proto se stavěly poměrně velké. Jedním z hodně mohutných hradů je ten v Českém Šternberku. Gotický hrad přestavěný na zámek se n...

Nejstarší šlechtický hrad Žebrák

Na jižním okraji Křivoklátských lesů se nachází zřícenina gotického hradu Žebrák. Najdete ji v obci Točník a z kdysi slavného hradu se do dnešní doby dochovala vysoká okrouh...

Barokní zámek v Náměšti na Hané

Morava skýtá spoustu zajímavých míst k navštívení. Pokud máte v oblibě hrady a zámky, pak byste si určitě neměli nechat ujít krásný barokní zámek v Náměšti na Hané. Ten vypa...

Hrad a zámek v Bečově nad Teplou

Město Bečov nad Teplou se nachází v Karlovarském kraji a jeho historické jádro je městskou památkovou zónou. V Bečově se nachází zámek a hrad, přičemž v zámku je umístěn sla...

Na zámku Kynžvart lze vidět mumie

Když chcete vidět mumie, nemusíte se vypravovat pouze do Egypta. Mumie se totiž nachází i na území České republiky a k vidění jsou na zámku Kynžvart na západě Čech. Kynžvart...

Zámek Kozel – místo k uctívání bohyně lovu

V západních Čechách najdeme klasicistní lovecký zámek z osmnáctého století, který si nechal postavit nejvyšší lovčí Království českého Jan Vojtěch Černín z Chudenic. Na jeho...