Národní kulturní památka Horšovský Týn

Národní kulturní památka Horšovský Týn

Město Horšovský Týn je třetím největším městem okresu Domažlice. Protéká jím řeka Radbuza a již od roku 1953 jde o městskou památkovou rezervaci díky kráse a zachovalosti historických památek. Hrad představený na zámek v historickém centru města je chráněn jakožto kulturní památka České republiky a od roku 1995 jde i o národní kulturní památku.

Na místě zámku stál původně hrad

Místo, kde se v dnešní době nachází zámek, bylo osídleno už v dávných dobách. Archeologické nálezy se zde datují do mezolitu, eneolitu a pozdní doby halštatské. Ovšem pozůstatky nejstarší dřevěné hradby pocházejí teprve z mladší doby hradištní. V blízké vesnici zvané Horšov byl už ve dvanáctém století opevněný biskupský dvorec, jenže ten v půlce následujícího století přestal vyhovovat požadavkům doby z fortifikačních důvodů. Z toho důvodu byl na skalnatém ostrohu na nedaleké kupecké osadě zvané Týn (později Horšovský) vystavěn opevněný raně gotický hrad kastelového typu.


Původní hrad je v současné době patrný v interiérech. K nejcennějším interiérům se řadí raně gotická kaple. Po skončení husitských válek hrad v Horšovském Týně přešel z rukou církve do majetku světských feudálů. Jako jeden z prvních šlechtických rodů se sem vydali Ronšperkové, páni z blízkých Poběžovic. Již kolem roku 1535 od nich panství získal do držení velmi důležitý český rod pánů z Lobkowicz.

Foto:Jik jik [CC BY-SA 3.0], Wikimedia

Velmi důležitý zde byl rod Lobkowiczů

Prvním Lobkoviczem v Horšovském Týně byl Jan mladší Popel z Lobkowicz, jenž zastával poměrně důležité úřady v zemi a těšil se přízní samotného krále Ferdinanda I. Roku 1547 však ve městě vznikl požár, který se dostal až do hradu a velmi vážně ho poškodil. V roce 1550 však nechal pobořené sídlo přestavět na zámek Jan mladší Popel. Jednalo se již o zámek v moderním renesančním stylu. V takové podobě se ostatně zámek dochoval do současné doby.

Foto:Jik jik [CC BY-SA 3.0], Wikimedia

Dědic Jana mladšího Popela Vilém byl odsouzen za účast na Stavovském povstání k trestu smrti a konfiskaci majetku. Tím pádem bylo panství odkoupeno v roce 1623 za v podstatě nepatrný obnos jako levný pobělohorský konfiskát štýrskému hraběti Maximilianovi Trauttmansdorffovi, což byl císařský diplomat. Rod Trauttmansorffů vlastnil Horšovský Týn více než tři sta let. Trauttmansdorffové hrad měli v držení až do roku 1945, kdy nad ním na základě Benešových dekretů převzal správu československý stát.

Povedený zámecký park

Velice pěkný je i místní zámecký park, jehož rozloha zabírá skoro čtyřicet hektarů. Park je volně přístupný z města. Dominantou spodní části zámeckého parku jsou dva rybníky, kolem nichž vedou upravené cesty pro pěší turisty. Horní části pak dominuje trojice staveb. Původně zde byla renesanční zahrada, která byla založená v roce 1550 ve stylu oblíbených italských renesančních zahrad. Ovšem v roce 1880 byla zahrada přebudovaná na anglický park. Poslední zásadní úprava parku pak proběhla v roce 1905, kdy byl park přebudován na přírodně krajinářský park.

V parku se nachází původní gotická hláska, která byla přebudována na vyhlídkovou věž, nicméně vstup do ní je pouze na vlastní nebezpečí, protože se památka nenachází ve zrovna dobrém stavu. Součástí areálu je i loretánská kaple, která je pravděpodobně první stavbou svého druhu v Čechách.

Vznikla díky Maxmiliánovi Trauttmansdorffovi v polovině sedmnáctého století, nicméně v současné době je bohužel kaple v dezolátním stavu a vstup do ní je pouze na vlastní nebezpečí. V těsné blízkosti zámku se nachází i letohrádek, který se dříve nazýval jako Vdovský dům. Postaven byl pro třetí ženu Jana mladšího Popela z Lobkowicz – Elišku z Rogendorfu. Budova letohrádku se bohužel neudržuje a vstup do ní je zakázán.

V současné době patří zámek k velmi často navštěvovaným zámeckým objektům, když v hlavní turistické sezóně nabízí zájemcům šest návštěvních okruhů s celkovou dobou prohlídky přes pět hodin. Základní okruh čítá prohlídku nejstarších částí hradu a celkem se dočkáte 93 schodů. Za okruh zaplatíte 100 Kč a délka prohlídky trvá přibližně 70 minut. Stejnou dobu trvá i prohlídka druhého okruhu, kterým je zámek a prohlídnete si zámecké obydlí od 16. do 20. století. Dalšími prohlídkovými okruhy jsou Purkrabství, Kuchyně, Mitsuko a Kostel Všech svatých v Horšově. V prázdninových měsících je otevřeno každý den od 9 do 17 hodin.