Drastická móda čínských lotosových nohou

Drastická móda čínských lotosových nohou

Každá žena touží po co nejmenší a nejelegantnější nožce. V Číně ovšem toto přání dovedli k dokonalosti. Nožky malých děvčátek svazovali tak pevně, že se časem deformovaly. Je neuvěřitelné, že tento drastický zvyk přetrval až do 20. století.

Za vznikem této bizarní tradice stojí prostá snaha o nápodobu. V císařské Číně okolo 9. století získaly proslulost tzv. Voňavé dámy – palácové tanečnice, které se pohybovaly pouze po špičkách a jejich pohyby byly neuvěřitelně ladné a elegantní. Pouhý divák mohl nabýt dojmu, že za jejich úspěchem stojí hlavně útlé nožky, které ukrývaly pod dlouhými šaty.

Kosti, které zlomili vlastní rodiče

Rodiče, kteří přáli své dcerce úspěšnou kariéru proto začali v útlém věku její chodidla ovazovat tak pevně, že časem zakrněla a úplně se jim zbortila klenba. Zdá se vám to drastické? Tak to ještě nic není, vynalézaví Číňané totiž svůj sen o dokonalých nožkách posunuli ještě dál.

Ti odvážnější začali překážející kosti jednoduše lámat. Nohy se nejprve namočily do směsi zvířecí krve a bylinek. Následně se noha zlomila uprostřed stejně jako prsty, které se navíc (až na palec) podtočily pod chodidlo. Vše se utáhlo dlouhými obvazy a jen občas omylo bylinkovým odvarem. Proces hojení byl velmi bolestivý, poškozené prsty často zahnisaly nebo dokonce odpadly. Chodit nebylo skoro možné. Jak dívka rostla, celá procedura se musela navíc několikrát opakovat. Pokud dospívající děvče přišlo o matku a v rodině nebyla žádná další ženská příbuzná, muselo si s lámáním svých vlastních nohou poradit samo.

Zcela přetvořená noha dostala tvar jakéhosi kopýtka se zavinutými prsty a výraznou špičkou (podívejte se na rentgenový snímek). Dámy mohly obvykle došlapovat jen na přední část nohy a jejich chůze díky tomu působila, jakoby chodily na vysokých podpatcích. Rychlá chůze nebo dokonce běh byly nemyslitelné. Pohybovaly se nebo spíše cupitaly malinkatými krůčky a často měly problém přejít z místnosti do místnosti. Značná část z nich se navíc neobešla bez hůlky. Odhaduje se, že ještě v 19.století bylo takto mrzačeno více než 50% žen.

Žádané nevěsty

Říkáte si, proč se ženy tomuto šílenému zvyku nevzepřely? Po nevěstách s ideálními nožkami byla totiž velká poptávka. Dívka s chudé rodiny se tak snadno mohla vdát do vyšších společenských vrstev. Ovazování nohou si záhy oblíbily i šlechtické vrstvy, protože tím mohli dát najevo, že jejich ženy nemusí pracovat na poli. Čínští muži totiž byli malými nožkami, které se po většinu času skrývaly pod oblečením, doslova uchváceni. Poskytovaly jim totiž prostor pro fantazii. S láskou jim říkali lotosová chodidla nebo zlaté lilie.

Obrázkové porno ze středověké Číny by se vám proto určitě nelíbilo. Vrcholem veškerého erotického náboje byla nožka vykukující zpod peřiny s lehce odmotaným kusem obinadla. Pohled na zcela odkryté nohy byl určen jen manželovi.

Ještě ve 20. století...

Ani naše moderní společnost čínským ženám úlevu nepřinesla. V roce 1912 byla sice tradice svazování nohou zakázána, ta se ale přesto na mnoha místech udržela ještě ještě velmi dlouho. Občasné kontroly ze strany státních orgánů byly jednoduše obcházeny. Postižené ženy byly zaměstnány v zemědělství a při inspekci si jednoduše obuly velké vycpané boty. Nebylo to pro ně jednoduché, protože jejich deformace běžný pohyb prakticky vylučovala.

Vítr z plachet nakonec této proceduře vzaly vlivné ženy ze šlechtických rodů, které se začaly inspirovat vlivy ze západu. Poslední továrna na miniaturní botky určené pro zmrzačené nohy byla uzavřena v roce 1998. Dodnes ale v Číně žijí ženy, jejichž chodidla představují naprostý vrchol zvrácené čínské elegance.