Gordon Ramsey říká: Tohle si k snídani nedávejte!

Gordon Ramsey říká: Tohle si k snídani nedávejte!

Pokud máte slabé žaludky, tak tento článek raději vynechte. Na následujících řádcích vám představíme 5 jídel, které by si běžný Evropan k snídaní (ani k žádné jiné příležitosti) zaručeně nedal. Jinde ve světě je ale snídají tisíce lidí. Je libo ryby sešlapané jako zelí nebo kvašené sójové boby?

Natto – zkvašená sója

Zkvašené sójové boby se v Japonsku podávají k snídani celkem běžně. Sója naočkovaná bakteriemi natto (odtud ten název) se jednoduše nechá pár dní uležet. Výsledek připomíná slizkou nechutnou hmotu, která navíc odporně páchne. Jestliže jste viděli některý z novějších dílu pevnosti Boyard, pak víte, že o jejích vizuálních ani aromatických vlastnostech nepřeháníme. A to jsme teprve na začátku.


Prahok – šlapané ryby

To obyvatelé Kambodže si musí svoji snídani pěkně odpracovat. Nejprve je třena nalovit spoustu ryb, ty se poté očistí, zbaví vnitřností a nasypou do velkých kádí. Pak jsou sešlapávány bosýma nohama (ponejvíce žen a dětí) až do konzistence jakési pasty. V místech, kam už dorazila průmyslová revoluce, tuto práci vykonávají stroje. Rybí pasta se poté nechá celý den na přímém slunci, nasolí se a dalších 20 dní zraje. Hotový prahok se používá jako přísada do mnoha jídel nebo se maže na pečivo. Už máte chuť?

Casu Marzu – příliš živý sýr

Neobvyklé tradice se nevyhýbají ani Evropě. Na Sardinii je k mání velmi zvláštní sýr – Casu Marzu. Při jeho přípravě jsou do něj cíleně nasazeny larvy jednoho druhu mušek, které sýr konzumují a postupně mění v kašovitou páchnoucí hmotu. Když je sýr v tom správném stadiu rozkladu, podává se jako delikatesa k vínu. Podle gusta si mohou strávníci před jídlem nechat larvy odstranit nebo vše jednoduše snědí tak, jak to je. Vyrušená larva ovšem umí vyskočit až do výšky 15 centimetrů, je proto dobré zakrýt si sousto nesené do úst rukou. Nedivíme se, že dovoz této delikatesy Evropská unie zakázala.

Surmstromming alias shnilí sledi

I švédové mají svou nechutnou snídani. Jmenuje se surmstromming a nejde o nic jiného než o zkvašené sledě. Jsou běžně dostupní v obchodní síti, poznáte je podle plechovky s vyobrazením kojota a charakteristicky vypouklého víčka. Čím více, tím lépe. Proces kvašení totiž pokračuje až do chvíle, kdy si rozhodnete si tuto nezvyklou laskominu vychutnat. Při otvírání tyto plechovky rády stříkají, mají se proto otevírat pod proudem vody nebo v igelitovém sáčku. Hmota, která se v plechovce nachází, vypadá jako něco, co už někdo jednou snědl a nesedlo mu to. A „vůně“ za vzhledem také nezaostává. Každé sousto na jazyku navíc charakteristicky šumí. Dali byste si?

 

Hákarl – shnilý žralok po vikingsku

Na úplné špičce nejhorších snídaní se vyjímá islandský hákarl. Obyvatelé tohoto ostrova jsou nejspíš pyšní na své vikingské předky, protože se stále tvrdošíjně odmítají vzdát některých jejich zvyků – například přípravy jídla. Vikingové své zásoby ukládali do studené země a Islanďané dělají dodnes něco podobného s grónským žralokem. Toho zbaví hlavy a vnitřností a zasypou ho ve vhodné jámě pískem. Tady se milá žraločí mršina rozkládá podle počasí 2-5 měsíců. Poté se vykope, nakrájí na proužky a usuší. Syrové žraločí maso je kvůli vysokému obsahu močoviny nepoživatelné, takže seveřané jednoduše nechávají tuto nežádoucí tekutinu vsáknout do země. Masu po ní ale zůstane charakteristický čpavkový zápach a chuť nelze označit jinak než jako shnilou. Jen velmi málo turistů dokáže hákarl vložit do úst a ještě méně ho skutečně rozžvýká a spolkne. Nu, nedivíme se.

Koneckonců, tuto lahůdku nebyl schopen ocenit ani známý americký šéfkuchař Gordon Ramsay, jak se můžete přesvědčit na tomto videu. James May se držel o něco lépe, kloubouk dolů. Pokud příliš nevládnete angličtinou a chcete se pokochat jen autentickou reakcí šéfa Ramseyho, přetočte si na třetí minutu.

 

Chicha aneb co dokáží lidské sliny

Je libo něco na zapití? Pak se určitě vyhněte Ekvádoru a jeho kukuřičnému pivu chicha. Vzniká tak, že předvařenou kukuřici lidé žvýkají a poté plivou do speciálních nádob, kde díky bakteriím přítomným v ústech patřičně zkvasí. A lahodný aperitiv je na světě. Usmíváte se? Pak vězte, že staří Slované dělali něco podobného. Čerstvě nasbíraným medem si ženy vyplachovaly ústa a vyplivovaly ho do sudů. Takto se vařila první medovina. Hmm, lahoda. Co říkáte?