Povstalci v Sieře Leone byli i kanibalové

Povstalci v Sieře Leone byli i kanibalové

Kanibalismus je z dnešního pohledu odsouzeníhodnou záležitostí, ovšem v historii se s ní můžeme leckdy setkat. Kanibalismus se objevil dokonce i v relativně nedávné minulosti. Konkrétně v devadesátých letech dvacátého století v africkém státě Sierra Leone.

Lidi měl pojídat i prezident

V moderních dějinách existuje zřejmě pouze jediná organizace, jež ze svých členů vytvořila kanibaly. Jednalo se o povstaleckou Jednotnou revoluční frontu (Revolutionary United Front), která v devadesátých letech 20. století operovala v západní části afrického kontinentu. V Sieře Leone se milice Jednotné revoluční fronty rozhodly terorizovat obyvatele a vedly partyzánskou válku proti velkým nadnárodním korporacím, ale stejně tak proti obyčejným vesničanům.

Jednotky RUF se proslavily hlavně neuvěřitelnou mírou násilí. Vojáci například nutili osmileté děti, aby vstoupili do jejich jednotek. Nepřátelé, které Jednotná revoluční fronta nechala naživu, většinou připravili o končetiny. Mrtvoly nepřátel také zohavovali.


Kromě dalšího se na mrtvolách nepřátel dopouštěli rituálního kanibalismu, což mělo samo sebou určitý pokřivený důvod. Příslušníci Jednotné revoluční fronty totiž tvrdili, že v souvislosti se zásadami šamanismu do nich přechází síla z mrtvých těl. Podle výpovědí svědků v procesu s prezidentem sousední Libérie Charlesem Taylorem u mezinárodního tribunálu v Haagu se obětí kanibalismu mělo stát dokonce i několik vojáků mírových složek. Liberijský prezident se měl údajně sám na kanibalismu podílet, což však u soudu kategoricky odmítal.

Využívání dětských vojáků

Jednotná revoluční fronta byla armádou povstalců, která bojovala a následně prohrála v deset roků trvající vzpouře v Sieře Leone v letech 1991-2002. Organizace terorizovala zemi a vedla krvavou kampaň za svrhnutí tehdejší vlády. Kromě jiného chtěli ovládnout místní diamantové doly.

Frontu vedli tři muži – Issa Sesay, Augustine Gbao a Morris Kallon. Tato trojice byla také po skončení povstání souzena a v únoru 2009 odsouzena za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Právě během této občanské války byli rekrutováni dětští vojáci, kterých se nakonec na konfliktu podílelo více než deset tisíc. Většina z nich byla využita ke střežení diamantových dolů, skladů zbraní a k útokům na vesnice.

Dívky byly nuceny sloužit jako prostitutky. Část dětských vojáků musela dokonce zabít vlastní rodiče. Dětským vojákům byly často do těla vyrývány iniciály organizace a jejich nebojácnost byla způsobena tím, že jim někteří důstojníci do ran vtírali kokain.

Oběťmi Jednotné revoluční fronty byli často nevinní lidé, a dokonce i členové Organizace spojených národů. Počet obětí není dosud přesně známý, ale přesto se musí jednat o skutečně hrozivé číslo.