Protáhlé lebky z Paracasu

Protáhlé lebky z Paracasu

Poloostrov Paracas, ač byl vyhlášen národní přírodní rezervací, není nijak extrémně zajímavým místem. Nachází se na pobřeží Tichého oceánu v peruánské provincii Pisco, jeho území pokrývá písečná poušť a velmi často se zde setkáte se silným větrem a mlhou. Jedinou přístupovou cestu je úzká šíje spojující poloostrov s pevninou, jinak je pobřeží lemováno strmými skalnatými útesy. Vzduch je prosycen solí a panuje tu značně suché a překvapivě chladné podnebí. Není divu, že zde nenajdeme přebujelou flóru a také zástupců živočišné říše je tu poskrovnu. O to překvapivější je skutečnost, že se na poloostrově nachází turisty hojně navštěvované muzeum.

Prastará civilizace


I přes drsné přírodní podmínky vzkvétala v prvním tisíciletí před naším letopočtem na území poloostrova paracaská kultura. Její existence se potvrdila, když v roce 1928 peruánský archeolog Julio Tello odkryl na poloostrově obrovský, velmi propracovaný hřbitov. V hrobech pochopitelně objevil veškeré kosterní pozůstatky někdejší civilizace, které mimo jiné obsahovaly asi 300 zvláštních, protažených lebek. Přesněji řečeno, zvláštními se staly až po bližším vědeckém zkoumání. Zpočátku byli odborníci přesvědčeni, že se jedná o úmyslně zdeformované lebky, s jakými se setkávali i jinde po celém světě. Toho je obvykle dosaženo za pomocí obvazování hlavy pomocí látky, anebo její stažení mezi dvěma kusy dřeva po delší dobu. Toto se provádělo u malých dětí, jejichž lebka ještě není srostlá, a tudíž je tvárná. Podrobnější zkoumání „Lebek z Paracasu“ však při neslo nečekané zjištění, že všechno je jinak, než se na první pohled zdálo.

Nelidské lebky

Hned při prvním detailnějším zkoumání bylo evidentní, že vědci mají co dočinění s něčím jiným, než jsou deformované lebky. Ostatky vykazovaly velmi patrné odlišnosti od běžné lidské morfologie lebek, které již na cílenou deformaci svést nejde. Umělé protahování či zplošťování sice mění tvar lebky, ale nemá žádný vliv na změnu objemu mozku, jeho hmotnosti nebo jiných vlastností, které jsou charakteristické pro pravidelné lidské lebky. Vzorky z Paracasu mají až o 25 % větší objem mozkovny a jsou dokonce až o 60 % těžší. Dále mají jen jeden temenní lalok na rozdíl od obvyklých dvou, oční důlky jsou kulatější a větší a na temeni lebky se nacházejí dva netypické malé otvory, skrz které zjevně procházela krev a nervová zakončení. Jejich chrup je oproti našemu velmi robustní. Shrnuto a podtrženo, tyto lebky nejsou s největší pravděpodobností lidské, přinejmenším tedy nepocházejí od Homo sapiens. Tuto teorii definitivně potvrdil peruánský vědec Brien Foerster, který se v roce 2014 podílel na sérii testů, včetně testů DNA. V té byly nalezeny sekvence, které neodpovídají ničemu známému z lidského genomu. Je však třeba podotknout, že výsledky se prozatím týkají jen určitých sekvencí DNA.

Výše zmiňované muzeum, Paracas History Museum, na poloostrově Paracas tedy ukrývá 35 exemplářů těchto prodloužených lebek a stalo se tak hojně navštěvovaným místem nejen turisty, ale i různých záhadologů či milovníků UFO. Nové poznatky o těchto lebkách totiž pochopitelně vzbuzují dohady, kdo tedy na tomto nehostinném území vlastně žil. Někteří tvrdí, že by se mohlo jednat o v Bibli zmiňované Nephilim, pro jiné jsou důkazem osídlení mimozemskou civilizací.

 

 

Jak najít ubytování?

Pro vyhledávání ubytování na výletech doporučujeme stránky ehotel. Další dobrou alternativou je booking, kde najdeš penziony a hotely z celého světa.

Sdílej článek a zašli inspiraci dalším cestovatelům

728x90

Podobné články

Huaorani - nedotčený amazonský kmen

Stejně jako ubývá na Zemi nedotčených míst, stejně tak byste na prstech spočítali nekontaktované kmeny lidí žijící v nepočetných skupinkách ukryté v pralesích. Jedním z nich...

V Austrálii mají unikátní růžové jezero

Růžová není úplně obvyklá barva v přírodě a obzvlášť to platí v případě jezer. Jenže Austrálie je zemí velkých možností, takže v ní najdete i jezero s touto netradiční barvo...

Sedm zajímavých světových jeskyní

Jeskyně se ve většině případů těší poměrně vysoké návštěvnosti a oblibě mezi turisty. Je to určitě způsobeno jejich krásou, která je v konfrontaci s klasickým nadzemním svět...

Ostrov duchů Hashima

Japonský ostrov, kterému kdysi patřila mnohá prvenství, už přes čtyřicet let nikdo neobývá. Zašlou slávu dokumentuje jen podivná scenérie, která láká historické nadšence, no...

Heineken Experience aneb svět piva v Amsterdamu

Nejlepší turistická atrakce v Amsterdamu? Tou byl přímo návštěvníky zvolen právě Heineken Experience, takže pokud máte rádi pivo a chtěli byste se podívat, jak probíhá sam...

Termiti - dokonalí architekti

Tito malí tvorové, které většina lidí řadí někam mezi mravence, ačkoli spolu nemají vůbec nic společného, obývají naši planetu již miliony let . Za tu dobu dovedli svůj um ...

Ďábelsky vypadající koza šrouborohá

Spousta zvířat vypadá skutečně roztomile, ale najdou se i taková, která člověka již na první pohled mohou děsit. Jedním z těch méně příjemně vypadajících je i koza šrouboroh...

Bělověžský prales

V dávných dobách pokrýval klimaticky mírné pásmo Evropy prales, což však dnes již není vůbec vidět. Na některých místech tedy ještě zůstávají pozůstatky pralesů, ale mnoho j...

Kytovec s obřím rohem – narval

Díky svému dlouhému štíhlému rohu se narval někdy označuje za „mořského jednorožce“. Ovšem narvalí roh je spíše prodlouženým zubem. Narval je díky svému rohu jedním z nejzaj...