Záhada lochneské příšery

Záhada lochneské příšery

Lochneská příšera budila zájem veřejnosti hlavně ve dvacátém století. V současnosti už tolik lidí o skotské jezero Loch Ness a jeho příšeru zvanou Nessie tolik zájmu nejeví. Byly podniknuty i různé výpravy, které měly odhalit pravdu.

V pověstech již stovky let

Pověsti o životě jezerní příšery Nessie a jiných vodních živočichů v tomto highlandském jezeře jsou známé již řadu staletí. Asi nejstarší dochovaná zmínka pochází již ze šestého století z díla o svatém Kolumbovi. Ten měl v roce 565 zachránit jednoho z Piktů, který byl napaden jakousi příšerou, jež se vyskytovala u řeky Ness, tedy nikoliv u jezera. Obrovskou vlnu zájmu o Lochnessku pak rozpoutal článek z roku 1871 a od osmdesátých let devatenáctého století po třicátá léta dvacátého století byly nahlášeny stovky pozorování podivuhodného jezerního živočicha. Zřejmě nejtěsnější kontakt s lochneskou příšerou byl zaznamenán roku 1933, když manželský pár, který zrovna projížděl autem po pobřeží jezera, musel zastavit, protože přes cestu se plazilo tmavé, tlusté tělo, jež nakonec skončilo ve vodě.

I v dalších letech dvacátého století byla lochneská příšera několikrát filmována a fotografována, ale žádný ze získaných dokumentů není natolik přesvědčivý, aby se dal uznat jako jasný důkaz o existenci živočicha. Od šedesátých let dvacátého století pak byla podniknuta celá řada různých pokusů o zachycení stopy živočicha za pomoci různých fyzikálních přístrojů. Pomocí sonaru bylo důsledně prohledáno celé pobřeží jezerního dna. Na břehy byly umístěny kamery s nočním viděním, jež se automaticky spouštěly při jakémkoliv pohybu v zorném poli objektivu. Japonská expedice dokonce prohledávala vody jezera Loch Ness za pomoci miniponorky. Zřejmě největší akcí však byl téměř dvouletý monitoring jezera týmem televizní stanice BBC, který byl pořádaný v letech 2002-2003. Žádný z přístrojů však jasný důkaz existence lochneské příšery nepřinesl.


Možná pozůstatek druhohor

Lochneská příšera by podle hlášení pozorovatelů měla dosahovat patnácti až dvaceti metrů, přičemž jen krk by měl tvořit asi tři metry z celkové délky tajuplného živočicha. Na hlavě by pak měla Nessie mít výrůstek v podobě rohu. Někteří z pozorovatelů dokonce uvedli, že lochneská příšera má dlouhé tmavé chlupy na některých částech těla. O výskytu příšery se vedou dlouhodobé spory. Spory se vedou i o přesné druhové zařazení. Místní obyvatelé většinou příšeru nenazývají jinak než Nessie či Ness, případně Niseag.

Ve vědeckém světě zvíře dostalo jméno Nessiteras rhombopteryx, což je název, který příšeře dal Sir Peter Scott, a jde o název vzniklý z řečtiny, přičemž by měl znamenat „Nesský div s ploutvemi tvaru kosočtverce“. Asi nejčastěji se uvádí teorie, která předpokládá, že živočich reálně existuje, a podle ní jde o přežívající druh nějakého druhohorního plaza, zřejmě plesiosaura. Jezero je relativně hluboké (délka 38 km, šířka 3 km, hloubka až 230 m) a je spojeno i s dalšími menšími jezery, takže se nedá plně vyloučit, že by i natolik velký živočich mohl dlouhodobě unikat pokusům o ulovení.

Celkem bylo v historii zaznamenáno 1 036 pozorování příšery z jezera Loch Ness. V poslední době však příšera pozorována nebyla, čímž mimo jiné trpí i obyvatelstvo okolí, protože příšera se stala největším turistickým lákadlem v širokém okolí. Jezero se dokonce stalo vítězem ankety o nejzáhadnější místo na planetě a předběhlo dokonce i Himaláje v čele s Yettim. Kryptozoologové se začali obávat, že lochneská příšera sice žila, ale již zemřela.

Jak najít ubytování?

Pro vyhledávání ubytování na výletech doporučujeme stránky ehotel. Další dobrou alternativou je booking, kde najdeš penziony a hotely z celého světa.

Sdílej článek a zašli inspiraci dalším cestovatelům

Podobné články

Huaorani - nedotčený amazonský kmen

Stejně jako ubývá na Zemi nedotčených míst, stejně tak byste na prstech spočítali nekontaktované kmeny lidí žijící v nepočetných skupinkách ukryté v pralesích. Jedním z nich...

V Austrálii mají unikátní růžové jezero

Růžová není úplně obvyklá barva v přírodě a obzvlášť to platí v případě jezer. Jenže Austrálie je zemí velkých možností, takže v ní najdete i jezero s touto netradiční barvo...

Sedm zajímavých světových jeskyní

Jeskyně se ve většině případů těší poměrně vysoké návštěvnosti a oblibě mezi turisty. Je to určitě způsobeno jejich krásou, která je v konfrontaci s klasickým nadzemním svět...

Ostrov duchů Hashima

Japonský ostrov, kterému kdysi patřila mnohá prvenství, už přes čtyřicet let nikdo neobývá. Zašlou slávu dokumentuje jen podivná scenérie, která láká historické nadšence, no...

Heineken Experience aneb svět piva v Amsterdamu

Nejlepší turistická atrakce v Amsterdamu? Tou byl přímo návštěvníky zvolen právě Heineken Experience, takže pokud máte rádi pivo a chtěli byste se podívat, jak probíhá sam...

Termiti - dokonalí architekti

Tito malí tvorové, které většina lidí řadí někam mezi mravence, ačkoli spolu nemají vůbec nic společného, obývají naši planetu již miliony let . Za tu dobu dovedli svůj um ...

Ďábelsky vypadající koza šrouborohá

Spousta zvířat vypadá skutečně roztomile, ale najdou se i taková, která člověka již na první pohled mohou děsit. Jedním z těch méně příjemně vypadajících je i koza šrouboroh...

Bělověžský prales

V dávných dobách pokrýval klimaticky mírné pásmo Evropy prales, což však dnes již není vůbec vidět. Na některých místech tedy ještě zůstávají pozůstatky pralesů, ale mnoho j...

Kytovec s obřím rohem – narval

Díky svému dlouhému štíhlému rohu se narval někdy označuje za „mořského jednorožce“. Ovšem narvalí roh je spíše prodlouženým zubem. Narval je díky svému rohu jedním z nejzaj...