Bojnický zámek na Slovensku

Naši východní sousedé se také mohou pyšnit celou řádkou nesmírně zajímavých pamětihodností. Některé hrady a zámky jsou skutečně pastvou pro oči a jedním z nich je i Bojnický zámek, který láká k návštěvě stále více turistů. Romantický zámek se nachází v Trenčínském kraji.

Zprávy o hradišti již ve 12. století

Zámek najdete na západním okraji města Bojnice, přičemž zámek je dobře viditelný z větší části horního Ponitří. Bojnický zámek byl postaven na travertinové skále a tvoří ho vnitřní a venkovní hrad s třemi nádvořími. Od roku 1970 se jedná o Národní kulturní památku. Doložené zprávy o hradišti nacházejícím se na místě zámku sahají do počátku dvanáctého století. Původně zde stálo dřevěné hradiště, které bylo v průběhu třináctého století přestavěno na kamenný hrad. V tu dobu byli majiteli Poznanové.

foto: Pudelek [CC BY-SA 3.0], Wikimedia

Na konci třináctého století hrad do svého držení získal Matúš Čák Trenčanský, který hrad vlastnil až do roku 1321. Po jeho smrti se hrad dostal do správy krále. Hrad postupem času měnil majitele a rozvoj hradu přišel s rodem Noffryů, kteří hrad rozšířili a vybudovali opevnění. Po vymření Noffryů hrad přešel do majetku nemanželského syna Matyáše Korvína Jánoše. Sám král zde údajně často pobýval a po jeho smrti hrad získali Zápolští. Po nich ho měli Turzové, kteří opět nechali hrad rozšířit a zpevnili opevnění. Změnil se taktéž charakter stavby, kdy se z gotického hradu stal renesanční zámek.

Poslední přestavba za Pálfyů

Po vymření rodu Turzů se zámek stal opět královským majetkem, až by v roce 1644 darován rodině Pálfyů, kteří se postarali o přestavbu v duchu baroka. Právě během této přestavby zde vznikla barokní kaple s jedinečnou štukovou klenbou, jež byla doplněna o figurální desku s náboženskými motivy. Poslední rozsáhlou přestavbu zámku v neogotickém stylu provedl poslední feudální majitel Ján František Pálfi v letech 1889 až 1910. Díky této přestavbě zámek získal charakteristické rysy a nynější vzhled. Sám Pálfi se osobně až do své smrti v roce 1908 účastnil přestavby zámku. V roce 1939 zámek zakoupila firma Baťa, ale na základě Benešových dekretů po válce připadl státu.

Foto: Szarka Gyula [GFDL or CC-BY-SA-3.0], Wikimedia

Součástí zámeckého parku je zoologická zahrada

Velká pohroma se na zámku odehrála v květnu roku 1950, kdy zámek vyhořel. Následky požáru byly odstraněny na náklady státu a provedla se obnova zámku. Zároveň bylo rozhodnuto o zřízení muzea, jež je součástí Slovenského národního muzea. V současné době je zámek přístupný veřejnosti. V padesátých letech byla pod zámkem objevena jeskyně.

K Bojnickému zámku patří také zámecký park, kde roste řada exemplářů stromů a vzácná, zhruba sedm set roků stará, Lípa krále Matyáše. Obvod této lípy je jedenáct metrů, výška stromu devět metrů a koruna dosahuje průměru koruny pěti metrů. Jedná se s velkou pravděpodobností o nejstarší strom na celém Slovensku. Součástí zámeckého parku je i zoologická zahrada, kde se nachází exempláře vzácných cizokrajných živočichů. Bojnická zoologická zahrada je nejstarší a nejnavštěvovanější zoologickou zahradou na Slovensku. Zámecký park pokračuje lesoparkem v Strážovských vrších.

Foto: Ján Tomík [CC BY-SA 3.0], Wikimedia

Prohlídka zámku trvá přibližně hodinu a čtvrt. Bojnický zámek je otevřen v sezóně (od 1. května do 30. září) od devíti do sedmnácti hodin, zatímco mimo sezónu (od 1. října do 30. dubna) od deseti do patnácti hodin. Zámek je otevřen denně kromě pondělků a 24. 12., 25. 12. a 1. 1. Za komplexní prohlídku zámku zaplatí dospělý osm euro.