Krajina jako na Sahaře – písečný přesyp u Vlkova

Krajina jako na Sahaře – písečný přesyp u Vlkova

V naší zemi člověk neočekává písečnou krajinu, která vzhledem připomíná africké pouště. Ovšem u Vlkova se nachází písečný přesyp, jenž na první pohled evokuje Saharu. Z písečných přesypů je ten u Vlkova nejznámější.

V blízkosti Veselí nad Lužnicí

Písečný přesyp u Vlkova se nachází na jihu Čech a jedná se o unikátní přírodní rezervaci, která u nás nemá obdoby. Konkrétně jde o vátý písek s dunami a výskytem vzácných pískomilných rostlin. Území bylo vyhlášeno přírodní rezervací 21. května 1954 a má rozlohu 0,8 hektaru. Přírodní rezervace se nachází na severozápadním okraji chráněné krajinné oblasti Třeboňsko přibližně 4 kilometry jihojihovýchodně od města Veselí nad Lužnicí poblíž železniční trati č. 226 Veselí nad Lužnicí – Třeboň v těsné blízkosti jižního břehu Vlkovské pískovny. Vlkovská pískovna je nádrž a rekreační vodní plocha, která vznikla v období mezi lety 1952-1986 jako pozůstatek po těžbě písku.

Písečný přesyp u Vlkova


Okolo přírodní rezervace se vine žlutá turistická stezka. Do oblasti přírodní památky v rámci její ochrany platí zákaz vstupování. Z geologického hlediska jde o izolovaný písečný přesyp, jenž má relativně dobře zachovalý charakteristický původní tvar. Na volných místech přesypu najdeme světle žlutý jemný pohyblivý písek, na kterém vznikají při větším větru zřetelné čeřiny. Ještě na začátku dvacátého století byl přesyp „živý“, v odkryté krajině s intenzivní pastvou, kde se nacházela další drobná písečná políčka, byl za větrných dní písek na přesyp z okolí stále přenášen.

Zajímavé druhy živočichů a rostlin

V oblasti se dá pozorovat jedno z mála míst v jižních Čechách, kde se vyskytují váté písky nepokryté vegetací. Vítr přenáší nezpevněný písčitý materiál, který vytváří duny. Písčité vrcholky vystupují čtyři až šest metrů nad okolní krajinu a jsou dobře viditelné i z větší dálky. Písečný přesyp se vytvořil navátím písků koncem pleistocénu. Zdrojem písku se staly starší pleistocénní fluviální písky a štěrky.

Na místě se vyskytuje celá řada rostlin, přičemž k nejzajímavějším patří paličkovec šedavý, nahoprutka písečná a kolenec Morisonův. Nápadné jsou také volné kolonie velké samotářské včely Andrena vaga. Kromě toho využívají oblast i některé druhy pískomilného hmyzu – blanokřídlé kutilky, pískorypky a hrabalky či dvoukřídlé váhalky. Právě ze zdejší lokality byly poprvé popsány poskočilky Dinocarsis hoffleri a mšice Aphis succisae. Písečný povrch je zde pouze vzácně pokryt borovicemi a jinou pískomilnou flórou. Vítr tu na nezpevněném povrchu tvoří nejrozmanitější písečné tvary, i když o výšce maximálně několika centimetrů. Teplota nad povrchem je během dne až o několik stupňů vyšší než v okolí, jelikož písek skvěle odráží sluneční záření.

Písečné duny se vyskytují na několika dalších místech České republiky. Většinou jde o pozůstatky dun v okolí velkých řek, jako je Labe, které vznikly v pleistocénu. Jde o Vesecký kopec, přesypy u Živanic, přesypy u Rokytna, duny u Sváravy, Semínský přesyp, písečný přesyp u Píst na Nymburska či přesypy u Malolánského. Přesyp u Vlkova je však nejznámější a nejnavštěvovanější.

 

Sdílej článek a zašli inspiraci dalším cestovatelům



Chceš být stále v obraze?

Zanech nám na sebe kontakt a nebo sleduj naši facebook stránku či diskutuj ve skupině "po stopách Šokující planety".