Zámek Jezeří v Krušných horách

Zámek Jezeří v Krušných horách

Na svazích Krušných hor se ukrývá krásný zámek, který dostal název Jezeří. Zámek vybízí k navštívení, protože se jedná o skutečně zajímavé místo. Jezeří bylo vymazáno z dobových map a mělo zmizet z povrchu zemského. Mělo být zapomenuto, přesto žije dodnes, i když se jen velmi pomalu vzpamatovává z ran osudu.

Dlouhá historie osídlení

Krajina pod Krušnými horami doznala řadu radikálních změn, během nichž zanikly obce jako Ervěnice, Komořany, Nové Sedlo, Třebušice, Dřínov, Albrechtice a Dolní Jiřetín. Avšak dodnes můžeme obdivovat genialitu starých stavitelů, kteří pro zámek nemohli zvolit ideálnější místo. Není to ovšem jen význam prvotřídní architektonické dominanty, co nás zaujme. Zámek Jezeří totiž hrál dominantní roli i v dějinách celého kraje. Dnešní barokní stavba překrývá renesanční zámek, který zase překryl gotický hrad. Přitom by se dalo postupovat dále do historie a sledovat zdejší původní slovanské osídlení celé oblasti.


Ještě o trochu dříve si oblast vybrali dávní Keltové. Ti zde postavili oppidum i svatyně na svahu krušnohorského úpatí. V současné době patří zámek Jezeří k pamětihodnostem první kategorie a výjimečný je díky své mimořádné architektonické i umělecké hodnotě. Za pozornost stojí i pohnutý osud, krásná poloha a význam pro vývoj a formování života v podkrušnohorské krajině.

Původně hrad

Předchůdcem současného zámku se stal středověký hrad, o němž bohužel nelze s jistotou říci, v jakém roce byl založen. Z toho důvodu musíme vycházet z prvních doložených písemných zpráv z let 1363-95, kdy se jako majitelé hradu uvádí pánové ze Rvenic. Už v těchto dobách se můžeme setkat s označení „de Lacu“ tedy z Jezera. Bušek z Eisenberka prodal hrad roku 1406 Petrovi z Perče, načež se dalším majitelem stal Albrecht starší z Kolowrat. Po něm přešlo panství na rytíře Jana Smolíka ze Slavic, který patřil k přívržencům katolické strany a udržel se zde i přes husitské války. Po něm vládl na Jezeří syn Zikmund, jenž se proslavil protisaským postojem. Kvůli tomu docházelo k velmi častým potyčkám mezi Jezeřím a saskou posádkou na mosteckém hradě Hněvíně.

I další majitel, rytíř Kunz z Kaufunku, obhajoval zájmy českého království, přestože jeho rod pocházel ze Saska. Důvodem jeho postojů bylo nepřátelství mezi Kaufunky a kurfiřtem Fridrichem Saským. Kunz však byl později pro únos kurfiřtových synů popraven, načež hrad obsadil zemský správce Jiří z Poděbrad. Významným majitelem byl Mikuláš Hochhauser, za něhož došlo k nejvýraznější přestavbě, kdy se středověký hrad proměnil na renesanční zámek.

Zabaveno za války

Hochhauserům byl majetek zkonfiskován kvůli účasti na stavovském povstání a panství bylo prodáno Vilému mladšímu z Lobkovic. Ten dal v roce 1627 zámek přestavět barokně. V roce 1646 však zámek zachvátil požár a nějakou dobu nebyl obyvatelný. Roku 1696 začal Ferdinand Vilém z Lobkovic budovat zámek znovu v barokním stylu, načež byl dostavěn do současné podoby. Konec 18. a začátek 19. století znamenal stavební a kulturní rozvoj. Od roku 1802 fungovalo zámecké divadlo, vznikla myslivecká kapela a vystupoval pěvecký soubor.

Lobkovicové Jezeří drželi až do druhé světové války. V jejím průběhu byl majetek Lobkovicům zabaven s ohledem na fakt, že poslední majitel Max Lobkovic byl vyslancem československé vlády v Londýně. Na zámku byla následně zřízena pobočka koncentračního tábora Flossenbürg a umístěn strážní oddíl SS, který hlídal zajaté vyšší důstojníky spojeneckých armád. Po roce 1948 byl zámek znárodněn a sloužil různým účelům. Lobkovicové získali po roce 1989 zámek zpět, ale vzápětí ho kvůli obřím nákladům přenechali státu za symbolickou částku.

K významným návštěvníkům zámku Jezeří patří i slavný německý spisovatel Johann Wolfgang Goethe, rakouský hudební skladatel Ludwig van Beethoven či německý hudební skladatel Christoph Willibald Gluck.

 

Sdílej článek a zašli inspiraci dalším cestovatelům



Chceš být stále v obraze?

Zanech nám na sebe kontakt a nebo sleduj naši facebook stránku či diskutuj ve skupině "po stopách Šokující planety".