Křišťálová noc otevřela cestu holocaustu

Křišťálová noc otevřela cestu holocaustu

Události označované jako Křišťálová noc se odehrály v noci z 9. na 10. listopadu 1938 a jedná se o jeden z největších protižidovských pogromů v moderní historii. Útok provedli stoupenci Adolfa Hitlera z NSDAP na popud ministra propagandy Josepha Goebbelse. Nacisté se rozhodli poničit synagogy, židovské obchody i domy. Řada nevinných a bezbranných Židů zemřela.

Záminkou atentát na von Ratha

Jako záminka pro rozpoutání pekla posloužil atentát na německého velvyslaneckého radu v Paříži Ernsta von Ratha. Toho dvěma výstřely dne 7. listopadu 1938 těžce poranil židovský mladík Herschel Grünspan, avšak existuje teorie, že se mladík spletl a původním cílem atentátu měl být německý velvyslanec v Paříži. Sedmnáctiletý Herschel Grünspan se mstil za osud vlastní rodiny, která byla v rámci nařízení německé vlády vypovězena na polské hranice, stejně jako přibližně sedmnáct tisíc polských Židů.


Neuváženého činu se samozřejmě chopila nacistická propaganda a vyostřila protižidovské postoje v Německu. V dalších dnech veškeré německé deníky publikovaly nenávistné články zaměřené antisemitsky. Grünspan byl ihned po svém zločinu zatčen francouzskými orgány a později předán do Německa, kde se však jeho osud ztrácí.

Za všechno může propaganda

Německý diplomat von Rath podlehl vážným zraněním 9. listopadu a náhodou se v tentýž den konalo v Mnichově shromáždění nacistických bojovníků s Hitlerem k patnáctému výročí tzv. mnichovského pivnicového puče. Na setkání vystoupil Joseph Goebbels s protižidovským projevem, který vyzýval k pomstě. To si přítomní funkcionáři SA a dalších nacistických organizací přeložili jako povel k zahájení protižidovského pogromu. Jednotky SA již té samé noci začaly vyvolávat protižidovské nepokoje a samy útočily na židovské objekty.

Pogrom v některých místech probíhal dokonce až do 11. listopadu – např. v obsazených Sudetech. Během toho byla vypálena převážná většina synagog a židovských modliteben, jež byly považovány za symbol přítomnosti a úspěchu židovské menšiny na území Německa. Křišťálová noc své pojmenování získala podle střepů z vymlácených výloh, oken a lustrů. Dodnes jde o symbol a předěl nacistické protižidovské politiky. Rozdíl od předešlých protižidovských výbuchů násilí představovala organizace státu křišťálové noci.

Další protižidovské kroky

Nacistické vedení sice tvrdilo, že pogrom nebyl nikterak organizován a že sami Židé vyvolali spravedlivý hněv lidí. Křišťálová noc byla využita k urychlení nucené arizace židovského majetku. Po křišťálové noci následovala další represivní nařízení německé vlády. Židovské cestovní doklady se doplňovaly o písmeno „J“ na znamení židovského původu. Židé s křesťanským jménem se museli přejmenovat na Izrael a ženy na Sáru. Výnos ze 14. listopadu pak postavil mimo zákon jakoukoliv návštěvu v kulturních zařízeních a židovské děti navíc musely opustit veřejné školy. Židé již také nesměli pracovat jako právníci či lékaři.

Celková bilance pogromu je hrozivá. Nejméně 267 vypálených či jinak zlikvidovaných synagog, 7 500 vypleněných židovských bytů a obchodů a hlavně 91 přímo zabitých Židů a 30 000 židovských osob uvězněných v koncentračních táborech Buchenwald, Dachau a Sachsenhausen. Přímo v Sudetech nacisté vypálili a poškodili nejméně 35 synagog. Přeživší byli nuceni podepsat závazek o urychlené emigraci z území Německa. Věcné škody se vyčíslily na mnoho set milionů říšských marek. Němečtí Židé měli zaplatit Německé říši pokutu za vzniklé škody kolem jedné miliardy říšských marek…

Sdílej článek a zašli inspiraci dalším cestovatelům



Chceš být stále v obraze?

Zanech nám na sebe kontakt a nebo sleduj naši facebook stránku či diskutuj ve skupině "po stopách Šokující planety".