Perchta z Rožmberka – nejznámější bílá paní měla pohnutý život

Perchta z Rožmberka – nejznámější bílá paní měla pohnutý život

O tom, že domluvené sňatky nebývají vždycky výhrou, nás už historie nejednou přesvědčila. Ale Perchta z Rožmberka si opravdu vytáhla černého Petra. Co všechno si musela naše nejznámější bílá paní prožít a proč dodnes obchází po panství Rožmberků?

Perchta byla nejmladší dcerou uznávaného vůdce katolických pánů v Čechách Oldřicha II. Z Rožmberka a Kateřiny z Vartemberka. Narodila se pravděpodobně v roce 1429. Byla velmi krásná, inteligentní a poslušná. Své rodiče prý nadevše milovala.

Manželka jako prostředek pro splacení dluhů

Ve svých 20 letech (1449) je Perchta zaslíbena Janovi V.  Z Lichtenštejna, který byl v té době politicky velmi dobrou partií. Horší to bylo s majetkem jeho rodiny a Jan si od svatby s mladou Perchtou sliboval především značné přilepšení do rodinné pokladnice.

Oldřich II. Rožmberka prý slíbil své dceři jako věno 60 000 grošů, což byla velmi slušná částka.

S vyplacením ale Janův tchán později velmi otálel. Posílal je ve splátkách a navíc nepravidelně a rodina Jana V. Z Lichtenštejna se propadala stále hlouběji do dluhů. Když nemohl na tchána, vybíjel si zlost alespoň na své manželce.

Zbyly jí jen dopisy

Po svatbě se Perchta se svým manželem odstěhovala na zámek Mikulov. S nimi tam ovšem žila i Janova matka Hedvika a jeho sestra. Obě ženy dávaly od začátku Perchtě najevo své pohrdání a problém s věnem jen přilil olej do ohně. Bití, hlad, zima i nedostatek citů – to vše musí Perchta tiše snášet. Paní domu jí dokonce neváhají udělovat ty nejhrubší a nejponižující práce. Útěchou jsou jí jen dopisy, které si vyměňuje se svými příbuznými. Občas si kromě úlevy od svého stesku požádá i o konkrétnější pomoc, například o peřinu.


Odpovědi její rodiny se ale vždy nesly v duchu doporučení o pokoře a odevzdanosti, které byly tenkrát ženám doporučovány jako nejvyšší ctnosti. Rozvod ze strany ženy byl totiž prakticky nemožný. Přesto porodila svému manželovi dvě děti (dceru a syna), které obě přežila. Občasným vysvobozením z jejího trpkého údělu byly pro Perchtu jen návštěvy o jejího otce a bratrů na Českém Krumlově.

Zachránila ji vyšší moc

I když zacházení s ženou z nenáviděného rodu bylo ze strany Lichtenštejnů ostudné, nechovali se o nic lépe ani k jejím dětem a ve šlechtických kruzích to vyvolalo pobouření. Dodnes se neví, jestli v Perchtin prospěch zasáhl sám král Jiří z Poděbrad nebo „jen" některý z jeho blízkých důvěrníků. Faktem ovšem zůstává, že v roce 1471 mohla Perchta odejít z Mikulova do benediktinského kláštera, ve kterém strávila posledních (a bezpochyby nejpříjemnějších) let svého života. Přežila obě své děti i manžela, i když zemřela v pouhých 49 letech.

Neměla klid ani po smrti

Nejen láska ale i nenávist může vydržet až za hrob. Příčina Perchtina prokletí totiž podle pověstí tkví v jejím manželovi. Když Jan. v roce 1473 umíral, na smrtelném loži prý svou manželku proklel. Proto se Perchta po své smrti vrátila na panství svých předků a začala se zde zjevovat jako pomáhající bílá paní.

Velmi dobře se prý starala i o svého pravnuka Petra Voka z Rožmberka, kterého chodila houpat a utěšovat v době, kdy jeho chůvy usnuly. Když ji rozhořčená kojná od malého pána odehnala, zmizela prý Perchta ve zdi jako obláček bílého dýmu. Tu zeď údajně později již dospělý Petr Vok nechal strhnout a našel za ní velký poklad.

Nejvíce na sebe ale Perchta alias bílá paní upozornila během druhé světové války, když se zjevila dívkám z Hitlerjurgend, které si chtěly udělat základnu na Českém Krumlově. Incident tehdy vyšetřovalo i gestapo, aniž by cokoli zjistilo. Záhada kolem Bílé paní z Rožmberka tedy trvá dodnes.

Sdílej článek a zašli inspiraci dalším cestovatelům



Chceš být stále v obraze?

Zanech nám na sebe kontakt a nebo sleduj naši facebook stránku či diskutuj ve skupině "po stopách Šokující planety".