Spitfire – legenda bitvy o Británii

Spitfire – legenda bitvy o Británii

Spitfiry spolu s Hurricany tvořily základ britských leteckých sil v bitvě o Británii, která se odehrála v roce 1940. V boji proti německým Junkersům a Messerschmittům se vyznamenaly i Blenheimy a Defianty.

Kulomety i kanóny

Supermarine Spitfire vytvořil společně s Hawker Hurricane základní prvek britského letectva v bojích o Británii. Vedoucím konstruktérem Spitfiru byl Reginald Joseph Mitchell. Spitfire poprvé vzlétnul 5. či 6. března 1936 a do služby byl zařazen 4. srpna 1938. První série Spitfirů byla objednána v červnu 1936 a vyrobit se mělo více než tři sta kusů. Původně dvoulistá vrtule byla pro lepší výkony nahrazena třílistou vrtulí. Ovšem technologická náročnost způsobila zpoždění ve výrobě, takže první stroje k jednotkám dorazily až v průběhu roku 1938.

Celkově byly vyrobeny dvě desítky různých verzí, které se lišily různými variantami – výzbrojí, výstrojí či motorem. V prvních verzích byl základní výbavou kulomet, nicméně v pozdějších verzích se objevil třeba i 20mm kanón British-Hispano. Vyráběla se i speciální námořní verze, která je známá pod názvem Seafire. Ta byla určena pro operace z palub letadlových lodí.


Spitfire byl jednomotorový jednomístný stíhací letoun, který se výrazně podepsal nad odražením Němců v bitvě o Británii. Letadlo bylo celokovový samonosný dolnoplošník poloskořepinové konstrukce, kdy jen kormidla krylo plátno, s jednoduchými ocasními plochami a se záďovým zatahovacím podvozkem, nicméně v případě prvních verzí nebylo ostruhové kolečko zatažitelné. Během bitvy o Británii měly Messerschmitty lehkou výhodu v možnosti odpoutat se prudkým přechodem do střemhlavého letu, kdy nejprve získal před pronásledujícím letounem cenné desítky metrů. Jednalo se o nebezpečnou výhodu německých letounů, která se dala využívat pro únik.

Legendární boje nad Británií

Spitfire se postupem času stal legendou bitvy o Británii, i když to z velké části můžeme označit za úspěch britské propagandy. Samozřejmě byl letoun Spitfire jedním z výborných stíhačů svojí doby. V roce 1940 měl nezastupitelnou roli během ochraňování vzdušného prostoru a při ochraně britských a francouzských vojsk u Dunkerque.

Ovšem během bitvy o Británii nebylo Královské letectvo vybaveno dostatečným množstvím letadel Spitfire. Z toho důvodu se uplatnila i poměrně robustní stíhačka Hurricane, která se jevila jako vhodná pro likvidaci německých bombardérů, avšak kvůli nižším výkonům byla slabší v porovnání s německou nejrozšířenější stíhačkou Messerschmitt Bf 109. Právě i kvůli tomu měly oba typy stíhaček během německých náletů dlouhou dobu rozdělené úkoly, pokud to bylo jen trochu možné.

Spitfire byl výkonnější a obratnější, takže zaměstnával spíše nepřátelské stíhačky, zatímco odolnější Hurricany ničily bombardéry. Spitfire měl možnost zabudování radaru stejně jako Hurricane, což dávalo britským strojům výhodu v navigování.

Letadla Spitfire se nevyznamenala pouze v bitvě o Británii, ale použita byla i později v Evropě, severní Africe a spojenecká vojska je využila třeba i jako krytí na Sicílii a do Itálie. Nasazení se Spitfire dočkal i v Tichém oceánu.

Sdílej článek a zašli inspiraci dalším cestovatelům



Chceš být stále v obraze?

Zanech nám na sebe kontakt a nebo sleduj naši facebook stránku či diskutuj ve skupině "po stopách Šokující planety".