Teroristické organizace – 1. díl (IRA)

Teroristické organizace – 1. díl (IRA)

Ve světě se stále více hovoří o hrozbě terorismu, ale stále méně lidí si uvědomuje, že terorismus tu byl dávno předtím, než proběhly útoky v Paříži a podobné šílenosti spojené s Islámským státem. I Velká Británie se musela svého času potýkat s nebezpečím terorismu v podání Irské republikánské armády – IRA.

IRA a PIRA

Kořeny Irské republikánské armády sahají k organizaci Irští dobrovolníci, která měla na svědomí slavné Velikonoční povstání v roce 1916. IRA je aktivní od roku 1919 a vedla partyzánský boj proti britské nadvládě v Irsku během irské války za nezávislost v letech 1919-1921. Ovšem podepsání anglo-irské dohody z roku 1921 vyvolalo rozkol uvnitř IRA, protože část členů s dohodou souhlasila, zatímco většinová část nikoliv. Názorové neshody vyústily v občanskou válku. Zbytky původní organizace IRA byly během roku 1923 rozprášeny, ovšem to nebylo naposledy, co bylo o Irské republikánské armádě slyšet.


Rok 1969 přinesl vznik dvou frakcí – OIRA, což byla oficiální linie, a PIRA, což byla prozatímní irská republikánská armáda, která pokračovala v teroristických činech. Prozatímní irská republikánská armáda usilovala o odtržení Severního Irska od Velké Británie a chtěla ustanovit nezávislou demokraticky socialistickou republiku ve sjednoceném Irsku. Organizace sebe sama vnímala jako pokračovatele původní IRA, takže se sama jako IRA titulovala. Tato organizace sice vznikla v prosinci 1969, nicméně konflikt v Severním Irsku vypuknul již o rok dříve. Stalo se tak poté, co se nenásilná římskokatolická kampaň za občanská práva setkala s násilným odporem ze strany ulsterských loajalistů a bezpečnostních složek. Nepokoje poté vyvrcholily v srpnu 1969, načež britská vláda reagovala vysláním armády.

Bombové útoky

IRA se ze začátku zaměřovala pouze na obranné operace, leč v roce 1971 tento postup opustila a sama zahájila ofenzívu. Taktika IRA byla jasná – partyzánský boj proti britské armádě a Královské ulsterské policii v městských a venkovských oblastech. Kromě toho organizace spáchala několik bombových útoků v Anglii a Severním Irsku. Významnou akcí byl např. bombový útok v Hyde Parku a Regent’s Parku v červenci 1982. Ten se odehrál v Londýně a byly odpáleny dvě nálože během vojenských přehlídek britské armády v centru města. Výbuchy zabily jedenáct vojáků – čtyři příslušníky královské jezdecké stráže v Hyde Parku a sedm členů vojenské kapely Královských zelenokabátníků v Regent’s Parku. Kromě lidí zemřelo při útoku i sedm koní. Dalších osmnáct vojáků, jeden policista a tři civilisté byli zraněni.

Krvavá neděle

Britové si částečně za vzestup IRA mohou sami. Váhu kampani IRA totiž dodala tzv. Krvavá neděle, což byla masakr v severoirském městě Londonderry 30. ledna 1972, kdy armáda postřelila 27 účastníků protestního pochodu pořádaného Severoirskou asociací pro občanská práva. Třináct lidí, z toho sedm nezletilých, zemřelo na místě, další oběť pak zemřela po téměř pěti měsících. Řada svědků uvedla, že postřelení neměli zbraně a pět z nich bylo střeleno zbaběle do zad. Právě tato událost znamenala příliv nových členů pro IRA. Zřejmě i kvůli předešlé situaci došlo v července 1972 ke „krvavému pátku“, kdy IRA odpálila 19 náloží, jež zabily devět lidí a více než 100 jich zranily. Za zmínku stojí i protestní hladovka ve věznici Maze z let 1981-82, kdy vězni z řad IRA na protest proti zrušení kategorie politického vězně odmítali jíst. Při hladovce zemřelo 10 lidí.

Poslední příměří IRA vyhlásila v červenci 1997. Podporovala Velkopáteční mírovou dohodu z roku 1998 a v roce 2005 konečně složila pod mezinárodním dohledem své zbraně. Ovšem existují i další organizace, které na tradici Prozatímní IRA navazují – např. Pokračující IRA či Pravá IRA.

 

Sdílej článek a zašli inspiraci dalším cestovatelům



Chceš být stále v obraze?

Zanech nám na sebe kontakt a nebo sleduj naši facebook stránku či diskutuj ve skupině "po stopách Šokující planety".