Vidkun Quisling - synonymum pro slovo kolaborant

28. 03. 2017 Historie Války Adolf Hitler Osobnosti

Druhá světová válka nabídla spoustu příběhů. Mnoho z nich nemělo šťastný konec a některé se vypráví dodnes. Řada obyčejných lidí kolaborovala s nacisty, ale platí to i pro výše postavené osobnosti. V naší vlasti se jako kolaborant projevil třeba Emanuel Moravec, který se stal jednou z představ typického kolaboranta. Ovšem v Norsku mají jiné synonymum pro slovo kolaborant. Slovo quisling dodnes platí v celé řadě světových jazyků za synonymum pro kolaboranta nebo vlastizrádce.

Důstojník, který považoval komunismus za hrozbu

Vidkun Quisling se pro Nory stal symbolem zrádce a kolaboranta. Tento muž se chtěl stát norským vůdcem, a proto celý národ zaprodal nacistům. K naplnění svých tužeb neváhal obětovat svůj národ. Vidkun Abraham Lauritz Jonssøn Quisling se narodil 18. července 1887 ve Fyresdalu. Pocházel z rodiny luteránského duchovního, ale vystudoval vojenskou akademii a později se také stal důstojníkem. Ve dvacátých letech dvacátého století pracoval pro Společnost národů na Ukrajině, kde vypukl hladomor. Zde přijal názor, že za ohromnou tragédii může komunismus a začal ho nenávidět. Viděl v něm obrovskou hrozbu pro celý svět.

Během hospodářské krize si pak Quisling uvědomoval ohrožení komunismem i ve své rodné zemi. Kvůli tomu se odhodlal ke vstupu do politického života. Ve třicátých letech se ideologicky velice přiblížil fašistům. V roce 1931 se stal ministrem obrany Norska a v roce 1933 založil společně s Johanem Bernhardem Hjortpoem antidemokratickou stranu Nasjonal Samling, což znamená Národní sjednocení.

Foto: Riksarkivet from Oslo, Norway [No restrictions], Wikimedia

Strana vznikla po vzoru nacistické NSDAP. Ovšem některé zásadní rozdíly přeci jen mezi německou a norskou verzí můžeme spatřovat. Nasjonal Samling nehlásala nenávist k Židům a nepřetrhala vztahy s křesťanstvím. Ve volbách roku 1936 pak strana získala téměř padesát tisíc hlasů, což žádný velký úspěch neznačilo.

Hitlera Quisling zaujal

Quslingových snah si však všimli němečtí nacisté. Nacistický teoretik Alfred Rosenberg v Quislingovi vycítil možného spojence pro německé plány, takže Nor měl otevřené dveře do Berlína a nakročeno k tomu, o čem snil. Jakmile vypukla druhá světová válka, okamžitě přispěchal Vidkun Quisling s návrhem na ozbrojený převrat v metropoli Norska. Tento převrat ho měl vynést k moci a Norsko by se zavázalo ke spojenectví s Třetí říší. Quisling začal být pro nacisty nesmírně zajímavou osobou, takže ho v prosinci 1939 přijal sám Adolf Hitler.

Foto: Riksarkivet from Oslo, Norway (Familien Quisling ca. 1915.) [No restrictions], Wikimedia

Při další schůzce říšský vůdce slíbil Quislingovi plnou podporu jeho plánů na převrat. Ovšem německý útok z 9. dubna 1940 byl pro Quislinga překvapením, ale dokázal rychle reagovat, takže během puče nechal obsadit rozhlas a prohlásil se za předsedu vlády. Následně oznámil, že Německo slíbilo Norsku suverenitu a sám Quisling ochrání zemi před britskou invazí. Hitler samozřejmě jeho vládu uznal, jenže norský král ne, takže se tím postavil do čela odboje.

Quislingovi se záměry naplnit nepodařilo

Norský národ se rozhodně nevzdal, takže Vidkun Quisling velice brzy pochopil, že slib daný Hitlerovi nezvládne splnit a národ nesjednotí pod vlajkou hákového kříže. Hitler na Quislinga přestal spoléhat, takže Němci po dobytí celého Noska převzali faktickou moc do vlastních rukou a připojili ho k vlastní říši. Ovšem osoba Quislinga se i nadále hodila – stal se z něj šéf kolaborantského kabinetu, který pouze schvaloval německá nařízení. Ovšem k ničemu jinému se nehodil, ostatně Nasjonal Samling měl pouhých dvacet tisíc členů.

Foto: Riksarkivet from Oslo, Norway (Vidkun Quisling og Rolf Jørgen Fuglesang) [No restrictions], Wikimedia

Vidkun Quisling se však rozhodl nevzdat tak snadno. Stanovil si cíl, že vytvoří legii SS. Přes velkou snahu a podporu Němců se Quislingovi povedlo shromáždit pouze 1 200 dobrovolníků. Vojáci následně přísahali Hitlerovi, stejně jako další příslušníci SS. Norští vojáci se však Hitlerovi na východní frontě vůbec neosvědčili a legie byla zrušena, takže nacistům docházela s Quislingem trpělivost.

Mezitím v Norsku zesílil odboj a zvyšovala se i četnost výpadů britských jednotek na norské území. Kvůli tomu museli Němci zvyšovat počet jednotek v Norsku. Quisling se 1. února 1942 stal premiérem, leč faktickou vládu ve svých rukách držel německý komisař Josef Terboven.

Konec války = konec Quislinga

Nacisté stále tvrději potlačovali norský odboj a Quisling všemu pouze němě přihlížel. Dokonce souhlasil s deportací stovek norských židů a prosazoval zákon, podle něhož by Norové mohli být povoláváni do Wehrmachtu. Kromě toho mobilizoval Nory k nuceným pracím v Třetí říši. Když se dvě dívky bránily nucené práci, odmítl policejní šéf jejich potrestání, načež Quisling prosazoval jeho popravu. I když se druhá světová válka vyvíjela pro Německo stále méně příznivě, zůstával Quisling věrným stoupencem Hitlera.

Foto: Riksarkivet from Oslo, Norway [No restrictions], Wikimedia

V lednu roku 1945 pak Quisling zkusil poslední marný pokus – na schůzce s nacistickými špičkami se pokusil vyjednat nezávislost Norska a další spojenectví v alianci nezávislých států, což Hitler zamítl. S tím se přiblížil okamžik Quislingova pádu. Dne 8. května 1945 se německá armáda v Norsku vzdala a říšský komisař Josef Terboven spáchal sebevraždu odpálením padesáti kilogramů dynamitu ve svém bunkru. Quisling chtěl vyjednávat s vítězi, ale bylo mu doporučeno, aby se dobrovolně vydal do rukou policie, což učinil.

Zrádce norského národa Vidkun Quisling stanul před soudem, kde po celou dobu tvrdil, že se pouze snažil o zachování norské nezávislosti. Za spáchané zločiny, k nimž patřila velezrada či vražda norských vlastenců, dostal zasloužený trest smrti. Život kolaboranta skončil ráno 24. října 1945. Trestu smrti nezabránil ani jeho poslední výkřik, že je nevinný.