Co má gilská příšera společného s velbloudem

Co má gilská příšera společného s velbloudem

Vychází je v noci. Dokáže zabít zvíře větší, než je on sám. Pro jeho vzhled a bolestivá kousnutí, která uštědřuje, mu místní říkají gilská příšer. A dokáže zabít i člověka. To je korovec jedovatý.

Korovec jedovatý (Heloderma suspectum) žije v severozápadní Mexiku a na jihozápadě USA. Má robustní černo-žluté tělo s masivním ocasem a hrubou zrohovatělou pokožkou. Upoutat vás mohou také nohy se silnými drápy a rozeklaný jazyk, který se občas vynoří zpoza hradby krátkých a ostrých zubů. Patří mezi ohrožené druhy živočichů. V jeho domovině ho ohrožuje především zemědělská činnost, která postupně zabírá stále větší a větší plochu pouště. Je také terčem nelegálních překupníků, kteří korovce prodávají nadšeným teraristům. Zákonem chráněný je však korovec jedovatý pouze v Arizoně.

V poušti je jako doma


Poušť nepředstavuje zrovna vhodné místo pro život, korovci to ale nevadí. Má v zásobě celou řadu strategií nutných pro přežití. Především jako všechna pouštní zvířata vychází převážně v noci. Mnohem méně mu vadí noční mráz než spalující slunce. Dává přednost otevřeným oblastem, kde jen tu a tam roste několik keřů. Svou energii si šetří. Většinou pouze vyčkává ukrytý pod kamenem nebo trsem rostlin, až mu jeho vybraná kořist přijde až k tlamě. Poté ji rychlým pohybem uchopí a pomalu usmrtí. Častou kořistí korovců jsou hlavně menší ptáci, ještěrky nebo pouštní hlodavci. Ale poradit si dokáže i s králíkem. A podívejte se, jak snadno.

V zimě se stahuje do své nory, kde spí a tráví nastřádané tukové zásoby. Jaro je jediným obdobím, ve kterém můžeme gilskou příšeru potkat venku i během dne. Mimochodem tato přezdívka pochází od jména pohoří Gila v Arizoně, kde se korovec hojně vyskytuje. Místní pověsti mu přisuzují mimo jiné nesmrtelnost nebo nezranitelnost spojenou s magickou mocí. Kůže korovců byla v dřívějších dobách oblíbenou ingrediencí místních šamanů a kouzelníků.

V jistém ohledu se korovec také podobá velbloudům. Tyto „koráby pouště“ jsou známé svou schopností ukládat si vodu (respektive tuk) na horší časy. A korovec umí to samé – používá k tomu svůj tlustý ocas. V nepříznivém období může bez doplňování tekutin a potravin vydržet i dva roky. Odsud asi pramení ty pověsti o nesmrtelnosti.

Ještěrka, která umí zabít člověka

Korovec jedovatý patří k pouhým dvěma druhům ještěrů, kteří mají jedové žlázy v tlamě. Tím druhým je jeho bratranec korovec mexický. V poslední době sice proběhly zprávy o jedovatých varanech (až dosud se mělo zato, že otrava jejich kořisti pochází z masožravých bakterií žijících na jejich zubech), ale nic ještě není oficiálně potvrzené, takže se do spekulací na této půdě pouštět nebudeme.

Korovec jedovatý

Nepředstavujte si ale kousnutí korovce stejně jako to hadí. Tento ještěr má jinou taktiku. Řádně se zakousne a nepustí. Jed nechává volně stékat do rány a čeká, až začne účinkovat. Někdy se kvůli tomu obrací na záda, u větší kořisti si pomáhá žvýkacími pohyby tlamy. Proto jsou kousnutí od korovce tak velká a těžko se hojí.

Bylo zaznamenáno několik případů úmrtí člověka po kousnutí korovce jedovatého, ale vždy šlo o nemocné nebo jinak oslabené jedince nebo pod obraz ztřískané osoby. Zdravého dospělého člověka kousnutí nezabije, ale je opravdu velmi bolestivé. Navíc korovec se sám nepustí, je tedy třeba co nejrychleji rozevřít stisk jeho masivních čelistí. Své o tom vědí i lékaři na pohotovostech a hasiči, kteří jsou pro podobné situace speciálně trénováni.

Korovec sám má jen velmi málo přirozených nepřátel. Občas se může stát kořistí některého velkého hada. Mnohem nebezpečnější jsou pro něj ale lidé. Proto v současné době probíhá rozsáhlý záchranný program ve světových ZOO, který má za úkol obnovit životaschopnou populaci korovců ve volné přírodě.

Sdílej článek a zašli inspiraci dalším cestovatelům



Chceš být stále v obraze?

Zanech nám na sebe kontakt a nebo sleduj naši facebook stránku či diskutuj ve skupině "po stopách Šokující planety".


Projížďka na SEGWAY (1 + 1 ZDARMA) - speciální vánoční nabídka

Poznejte krásu pražských parků na dvojkolce.