Jediný pravý tropický medvěd – medvěd malajský

Jediný pravý tropický medvěd – medvěd malajský

Medvědi se řadí k nejoblíbenějším druhům šelem. Většina lidí si však představí mohutné zvíře, které žije v chladnějších oblastech. Ovšem i v tropech se dá setkat s jedním z druhů medvěda. Jediný pravým tropickým medvědem totiž je medvěd malajský, který je na první pohled o hodně menší, než jak bývá u medvědů zvykem.

Mnoho času tráví ve větvích

Medvěd malajský se latinsky označuje Helarctos malayanus a dorůstá délky jednoho až jednoho a půl metru. Hmotnost medvěda malajského je pouze 50-65 kilogramů. Jedná se o relativně ohrožený druh, který žije v jihovýchodní Asii. Tento jediný pravý tropický medvěd je všežravý, noční a poměrně málo známý druh, který uniká pozornosti širších mas. Žije v nížinných lesích s tvrdými dřevinami. Jeho srst je hladká, přiléhavá, barvy černé až šedé nebo rezavé. Má světlejší a poměrně krátký čenich. Bělavá, oranžová až narudlá „sluneční“ skvrna na prsou má tvar písmene U, je kruhová či nepravidelná.


Tělo medvěda je podsadité, proporcemi připomíná spíše psa, takže se mu v jeho domovině říká psí medvěd. Spoustu času tráví na stromech, a dokonce spí v hnízdě z ohnutých nebo zlámaných větví. Živí se ovocem, výhonky, vejci, larvami, malými savci, medem a různými rostlinami. Hlavní nebezpečí pro tento živočišný druh představuje ztráta životního prostředí, jelikož lesy jsou káceny pro dřevo a měněny na zemědělsky využívané plochy. Tito medvědi následně mohou napadat vypěstovanou úrodu, hlavně pak palmové plantáže, kde požírají výhonky, a proto je farmáři nemají rádi a pronásledují je.

Nejmenší medvěd s nejkratší srstí

Tento druh medvěda je nejmenším s nejkratší srstí. Je-li uchopen tygrem nebo jiným predátorem, umožňuje mu volná kůže kolem krku otočit se a bojovat. Má také mimořádně dlouhé, zahnuté drápy, což je projev adaptace pro šplhání na stromy. Šplhá i za pomoci zubů, kdy sevře kmen předními končetinami, zachytí se zuby kmene a vytahuje se vzhůru. Drápy využívá rovněž pro vyhrabávání žížal a hmyzu, k tříštění kůry a starých kmenů, kde se dobývá do hnízd termitů, a k vybírání medu z hnízd divokých včel. Při vybírání larev, medu a podobné potravy z děr a škvír může medvěd malajský vypláznout jazyk do vzdálenosti až pětadvaceti centimetrů. Střídavě taktéž vsunuje přední tlapy do termitích hnízd, přičemž termiti mu lezou na tlapy a medvěd je z nich pohodlně slízává.

K člověku se chová přátelsky

Zvíře se vyskytuje v Indočíně, Indonésii a Malajsii. Je to sice plaché zvíře, avšak k člověku se chová poměrně přátelsky. Domorodí obyvatelé ho dokonce často chovají jako domácího mazlíčka, nicméně v minulosti ho velmi často lovili kvůli masu, kožešině a žluči, kterou následně využívali k medicínským účelům. V současné době je však na celém svém území chráněn. Medvěd má velice pestrý jídelníček, ale úplně nejraději má včelí med, za nímž se nebojí vylézt na strom. Ostatně i z toho důvodu je označován za „medového medvěda“.

Medvěd malajský se v zajetí poměrně jednoduše ochočí, a proto je relativně častým chovancem zoologických zahrad. Na území České republiky se s ním také můžete setkat v rámci několika zoo – např. Jihlava, Ústí nad Labem, Děčín, Olomouc, Hodonín.

Sdílej článek a zašli inspiraci dalším cestovatelům



Chceš být stále v obraze?

Zanech nám na sebe kontakt a nebo sleduj naši facebook stránku či diskutuj ve skupině "po stopách Šokující planety".