Kytovec s obřím rohem – narval

Kytovec s obřím rohem – narval

Díky svému dlouhému štíhlému rohu se narval někdy označuje za „mořského jednorožce“. Ovšem narvalí roh je spíše prodlouženým zubem. Narval je díky svému rohu jedním z nejzajímavějších kytovců severní polokoule.

Samice je o něco menší než samec

Narval jednorohý se latinsky nazývá Monodon monoceros a jde o menšího ozubeného kytovce, který je jediným žijícím zástupcem rodu narval a jedním ze dvou žijících zástupců čeledi narvalovití. Narval žije v mořích kolem severního polárního kruhu celoročně. Zvíře můžete potkat na rozhraní Severního ledového oceánu a Atlantského oceánu. Kromě toho žije i v ruských oblastech Arktidy. Jeho výskyt je limitován na oblast mimo souvislou ledovou pokrývku, takže se rozsah výskytu mění v závislosti na ledové ploše.


Narval jednorohý

Během letních měsíců se narvalové pohybují v blízkosti pobřeží, zatímco v zimním období se stahují do hlubších hustě zaledněných oblastí. K dýchání pak využívají občas se vyskytující díry. Délka těla může dosáhnout až na šest metrů, přičemž hmotnost může být až 1,8 tuny. Samice je menší než samec a dorůstá jen kolem pěti metrů a hmotnost se pohybuje okolo jedné tuny. Mláďata mají téměř černou barvu, zatímco dospělí jedinci jsou šedobílí s tmavými skvrnami na hřbetě, jež postupem věku vybledávají. Samci jsou celkově mohutnější než samice.

Dlouho záhadný „roh“

Narvalové žijí v menších skupinách, kde se nachází více samců a samic pohromadě. Samice bývá březí čtrnáct až patnáct měsíců, načež porodí většinou jedno mládě, o něž po dlouhou dobu pečuje. Narvalí samice kojí až do dvou let věku. Narval se živí hlavně rybami a dalšími menšími mořskými živočichy. Asi nejzajímavější na zvířeti je jeho „roh“, který ale rohem vůbec není.

V dřívějších dobách vědci nedokázali rozluštit, k čemu vlastně prodloužený horní zub slouží. Přerostlý zub pomáhá narvalovi vnímat změny v okolí a také se zdá, že sami ho používají během vyhledávání samiček připravených k páření a hledání potravy pro nově narozená mláďata. Struktura zubu umožňuje jeho citlivost vůči teplotě a chemickému složení vnějšího prostředí. Zub roste ve spirále proti směru hodinových ručiček, tudíž se nezatočí jako sloní kel, ale trčí rovně dopředu. Zvíře se na stupnici ohrožení podle IUCN řadí jako téměř ohrožený druh.

Narvalové se sledují poměrně složitě, jelikož tato zvířata nejsou příliš často k vidění, takže jejich životu zůstávají v mnoha bodech velkou záhadou. V minulosti proběhly určité pokusy o držení narvalů v zajetí, ale nebyly příliš úspěšné, takže si je můžete prohlédnout maximálně ve volné přírodě, ale také budete muset mít trochu štěstí.

Sdílej článek a zašli inspiraci dalším cestovatelům



Chceš být stále v obraze?

Zanech nám na sebe kontakt a nebo sleduj naši facebook stránku či diskutuj ve skupině "po stopách Šokující planety".


Projížďka na SEGWAY (1 + 1 ZDARMA) - speciální vánoční nabídka

Poznejte krásu pražských parků na dvojkolce.