Liger – obří kříženec lva a tygra

Liger – obří kříženec lva a tygra

Člověk, v mylném domnění své nadřazenosti nad ostatními tvory a celou planetou vůbec, je schopen dopouštět se ne zrovna chvályhodných činů. Jedním z nich je naprosto nepřirozené křížení dvou živočišných druhů, které se ve volné přírodě nevyskytují ve stejné oblasti a navíc jsou to velcí rivalové. Výsledkem je největší šelma na světě – liger.

Liger je křížencem lvího samce a tygřice, který se začal v 80. letech minulého století hojně objevovat v některých zoologických zahradách a cirkusech. Bohužel není důsledkem žádného seriózního vědeckého výzkumu, ale bohapusté touhy po senzaci, která by snadno vydělávala pěknou sumu peněz. Cena, kterou však musí tato hybridní zvířata zaplatit, je poměrně vysoká.


Liger, v závislosti na křížených podruzích lva a tygra, dosahuje obvykle úctyhodných rozměrů. Největší kusy vznikají zkřížením lva indického a ussurijské tygřice. Jedná se o bezmála půltunová zvířata o délce téměř čtyři metry, která jsou často velmi agresivní a mají nevypočitatelnou povahu. Zdrojem jejich nepředvídatelného chování je skutečnost, že zatímco lvi jsou společenská zvířata trávící život v tlupách, tygr je spíše samotář. Kámen úrazu tedy tkví v tom, že se v jednom zvířeti navzájem bijí tyto dvě diametrálně odlišné povahy a způsoby života. Samice prý bývají z tohoto důvodu velmi nervózní, hlavně během mládí. Ostatně problémy nastávají již během březosti tygřice, která trpí většími rozměry plodů, než na které je stavěná.  Při porodu často nastávají komplikace, které nezřídka končí císařským řezem nebo dokonce smrtí samice či mláďat. Ani s genetickou výbavou na tom není liger zrovna nejlépe, často trpí různými genetickými vadami či příliš slabou páteří na tak objemné tělo. Samci těchto kříženců bývají, na rozdíl od samic, neplodní.

První ligeři existovali asi už ve starověkém Římě, kde v amfiteátrech chovali kromě jiných šelem také nečekaně velké lvy, kteří měli zpestřit zábavné hry, spočívající v zápasu gladiátorů se šelmami a jejich následném zabíjení. Ligeři také obveselovali návštěvníky středověkých cirkusů, kde byli často lvi a tygři chováni v jedné kleci. V roce 1900 pak německý ředitel zoo a krotitel zvířat Karl Hagenbeck sepsal zprávu o experimentu s kříženci lva a tygra.  Přeborníkem v křížení ligerů je zoologická zahrada v ruském Novosibirsku, která se dostala, bohužel, ještě o krok dál. Tamní devět let stará samice ligera Zita se tam totiž spářila se lvem a narodil se tak liliger, tedy kříženec ligera a samce lva. Ligeři a liligeři ostatně nejsou jedinými kříženci těchto dvou živočišných druhů. Známe ještě také tzv. tigona, což je kříženec samice lva a samce tygra. Ten je však, na rozdíl od ligerů a liligerů, mnohem menší.

Vzhled ligera je nejednotný, obvykle však samcům rostou rozptýlené lví hřívy, zatímco obličejové okruží má vzhled tygra. Obě pohlaví jsou ve stavbě těla ovlivněna vlastnostmi lví postavy a mají typická lví břicha. Jejich srst zdobí méně či více výrazné tygří pruhy. A jak je možné že, dorůstají do takových rozměrů? Chybí jim gen omezující velikost potomků. U tygrů ho totiž přenáší samec a u lvů samice. Dosud největší zaznamenaný exemplář těchto živočichů se jmenuje Hercules, měří 332 cm, v kohoutku má 125 cm a váží 418 kilogramů. Mimo jiné spořádá denně asi 11 kg masa. Tyto hodnoty mu vynesly zápis do Guinnessovy knihy rekordů.

Zasahovat tímto způsobem do přírody se nejeví jako nejlepší nápad, který by se mohl lidstvu časem nepěkně vymstít. Není proto divu, že oficiální věda a zoologie proti umělému chovů ligerů velmi intenzivně protestuje a považuje jej za značně nerozumný a nezodpovědný.

Sdílej článek a zašli inspiraci dalším cestovatelům



Chceš být stále v obraze?

Zanech nám na sebe kontakt a nebo sleduj naši facebook stránku či diskutuj ve skupině "po stopách Šokující planety".