Životu v jeskyni přizpůsobený macarát

Někteří živočichové se postupem doby přizpůsobili životnímu prostředí. Nejinak tomu je v případě macaráta. Na první pohled se nejedná o nikterak zajímavé zvíře, nicméně názor jistě změníte poté, co si o macarátovi něco bližšího přečtete. Navíc se na macaráta klidně můžete podívat, když se vydáte na dovolenou k moři, protože žije v jedné oblíbené turistické destinaci.

Oči k životu nepotřebuje

Do Chorvatska míří každoročně na dovolenou obrovské množství Čechů. Ovšem málokdo tuší, že jedním z velkých turistických lákadel a unikátů krasu v okolí Jadranu je endemický živočich, kterému se říká macarát jeskynní. To je však jen jedno ze jmen, protože macarátovi se říká také olm nebo lidská ryba. Jde v podstatě o slepého mloka, který si přezdívku vysloužil růžovou kůži bez pigmentu.

Macarát má za sebou krušnou historii, protože ve středověku se ho lidé obávali kvůli tomu, že si mysleli, že jde o mládě draka, takže macaráty nemilosrdně hubili. Speciální druh kriticky ohroženého živočicha žije v jeskyni Baredine. Tento obojživelník žije v úplné tmě, takže vůbec nepotřebuje oči, které se u něj nevyvinuly. Zvíře je celé růžové, pouze na hlavě má dvoje rudé žábry. Macarát disponuje čtyřma nohama a živí se různými mikroorganismy a různonožci. Dosahuje velikosti až 35 centimetrů, ale co je zajímavější, dožívá se až kolem sta let.

Vydrží dlouhou dobu bez potravy

V poslední době se situace okolo macarátů zlepšila, protože dnes je již nikdo systematicky nevybíjí. Jejich populace však stále neroste a zvířatům nedovede pomoci ani jejich unikátní vlastnost – vydrží bez příjmu potravy až dlouhých deset let! I v současnosti je macarát jeskynní pro vědce poměrně záhadným zvířetem. Macarát žije, loví i dýchá pod vodou. Kořist chytá v úplné tmě díky velice dobře vyvinutému čichu a sluchu. Pohybuje se poměrně pomalu studenou vodou a zahrabává se v bahně.

Chorvatským vědcům se podařilo vyzkoumat, že macaráti žijící na Istrii jsou odlišní od těch, co přebývají ve Slovinsku a Bosně a Hercegovině. Neobvykle vypadající živočich se přizpůsobil životu desítky metrů pod povrchem, kde je teplota okolo pěti stupňů Celsia. Vědcům se však podařilo odhalit, že macarát zvládne i teploty daleko vyšší. Jejich dlouhý život se připisuje pomalému metabolismu. Po většinu životního cyklu tedy macarát tráví potravu a odpočívá. Zřejmě také dovede vycítit slabší magnetické pole, díky čemuž se lépe zorientuje v jeskynním systému.

Stojí na vrcholu potravního řetězce

Macaráti zůstávají ve vodě i v dospělosti a pokračují v dýchání žábrami, což u obojživelníků není běžné. Před žábry macaráta putuje vzduch k zakrnělým plícím. Tento fenomén se vědcům zatím nepodařilo rozklíčovat.  Na první pohled se sice jedná o zranitelné a neohrabané zvíře, ale ve svém prostředí hlubokých a temných jeskyní stojí na špičce potravního řetězce.

Macaráti jsou společenští a mívají i společné úkryty. Rozmnožování probíhá za pomoci vajec, kterých bývá klidně i sedmdesát. Ovšem vylíhne se jich jenom zlomek. Vejce jsou lepena pod kameny a následně střežena. Vědcům se sice podařilo odchovat macaráta i v laboratoři, ale na první úspěch si museli počkat nějakých třicet let, což není zrovna ohromující úspěšnost.

Pokud si chcete macaráta jeskynního prohlédnout v jeho přirozeném prostředí, pak bude nejlepší volbou jeskyně Vjetrenica v Bosně a Hercegovině nebo Postojnské jeskyně ve Slovinsku. V těchto destinacích je macarát jednou z ústředních turistických atrakcí. Jedná se o skutečně zajímavého živočicha, kterého na mnoha místech nenajdeme.