Proč nemůže krokodýl nilský vypláznout jazyk?

Proč nemůže krokodýl nilský vypláznout jazyk?

Krokodýl nilský je největším krokodýlem Afriky. Tohoto dravce se obává každé volně žijící zvíře a na pozoru se před ním mají i lidé. Jazyk na vás ale nikdy nevyplázne. Proč?

Krokodýl nilský (Crocodylus niloticus) žije téměř na celém území Afriky; od Egypta po Kapské město. Nevyskytuje se pouze v pouštích a velmi chladných oblastech Afriky (Africký roh). Jeho populace je velmi silná, i když je na mnoha místech aktivně loven pro svou atraktivní kůži. Jiné druhy (nejenom) afrických krokodýlů jsou na tom mnohem hůře.


Nežvýká a jazyk na vás taky nevyplázne

Přirozeným prostředím krokodýla nilského jsou břehy řek, jezer a vodních nádrží. Na mělčinách tráví krokodýli celé dny a vyhřívají se na sluníčku, v noci se pak vydávají na lov do vodních hlubin. Starosti jim způsobuje hlavně období dešťů, během kterého se řeky často vylévají z břehů. Tehdy musí putovat na velmi dlouhé vzdálenosti a do svého teritoria se vrací až tehdy, když voda úplně opadne.

Krokodýl nilský je velmi trpělivý lovec. Dovede ležet na jednom místě bez pohnutí dlouhé hodiny a čekat na neopatrnou kořist, která se přijde napít k vodě. Obvykle to bývají gazely, buvoli ale i divocí psi a občas dokonce lvi. Stáhnout pod vodu může i člověka. Odhalit krokodýla na lovu je totiž velmi těžké. Z vody mu často vyčnívají jen vyvýšené nozdry a oči pozorují okolí jako periskopy. Aby se udržel pod hladinou, polyká pravidelně drobné kameny, které tlumí přirozené nadnášení vody. Když zahlédne vhodný cíl, uzavře nosní dírky a nehlučně se potopí pod hladinu, odkud vzápětí zaútočí rychlostí neřízené střely.

Stisk jeho čelistí je obrovský a nic víc k úspěchu nepotřebuje. Své oběti jednoduše stáhne pod hladinu a utopí. Nemůže se ale nažrat hned, pokud mu tedy nepřijdou na pomoc jeho druzi a kořist společně neroztrhají na menší kusy, které lze pohodlně spolknout. Pokud se krokodýl dělit nechce, uloží si svůj oběd na později do spleti potopených kořenů a vodních rostlin. Několik dní ji pečlivě hlídá a vrátí se k ní až tehdy, kdy začne maso zahnívat a lze ho pohodlně a lehce pozřít. Krokodýli nejsou vybíraví, sežerou všechno včetně žaludků, kostí nebo kopyt.

Díky tomu, že nežvýkají a nepotřebují si jednotlivá sousta převalovat v tlamě ze strany na stranu, je jejich jazyk ke spodní čelisti přichycen pevnou membránou, která zajistí, aby při trhání kořisti nepřekážel. Jazyk krokodýlů je díky tomu pohyblivý jen minimálně. Proto se nikdy nemůže zatvářit škodolibě. Hlavní funkcí krokodýlího jazyka je odvádění přebytečné soli z těla.

Drsný lovec, něžný rodič

Páření krokodýlů probíhá skrytě. Na jaře pak samice vyhrabává na břehu řeky hnízdo, do kterého postupně uloží  30-70 čistě bílých vajec. Vývoj mláďat trvá asi tři měsíce a po celou tu dobu je samice pečlivě střeží. Citlivými nozdrami kontroluje teplotu v hnízdě a podle potřeby přidává nebo ubírá tlející rostlinstvo (proces rozkladu uvolňuje teplo a tím vejce přirozeně zahřívá). Na udržované teplotě závisí pohlaví narozených mláďat. Jestliže se teplota v hnízdě pohybuje převážně pod 30°C, budou všechna mláďata samičky. Pokud nad 33,9°C, vyklubou se samečkové. Když se teplotní rozhraní pohybuje někde mezi, bude poměr pohlaví plně vyvinutých mláďat zhruba stejný.

Jakmile se mláďata začnou ve skořápce ozývat, začne matka hnízdo jemně rozhrabávat silnými předními tlapami. V případě potřeby dokáže nepoddajnou skořápku i jemně odstranit svými zuby. Po vylíhnutí uchopí samice každé mládě opatrně do tlamy a přenese je k vodě. Některé samice si dokonce předem vyhlédnou místo, které je hustě porostlé vodními rostlinami. Tam je šance potomků na přežití o něco větší. Nebezpečí na ně totiž číhá opravdu hodně. Mohou padnout za oběť hyenám, čápům, mungům nebo varanům a i když trochu poporostou, rádi si na nich pochutnají i jiní krokodýlové nebo velké ryby.

Pohlavně malí krokodýli nilští dospívají v 6-7 letech, ale dožít se mohou až 100. Dospělý jedinec může měřit až 6 metrů a vážit úctyhodných 750 kilogramů.

Jak poznat krokodýla od aligátora?

Opravdu to chcete vědět? Tak si v první řadě musíte najít zvíře, které v klidu odpočívá se zavřenou tlamou. Máte? Pak mu spočítejte vyčnívající zuby. Tzv. praví krokodýli na vás cení zuby i při odpočívání. Čtvrtý zub ve spodní čelisti úplně nezapadá do jamky v té horní, takže je při odpočívání viditelní. Aligátoři tento problém nemají. Při zavřené tlamě se tak na jejich zuby nepodíváte.

 

Sdílej článek a zašli inspiraci dalším cestovatelům



Chceš být stále v obraze?

Zanech nám na sebe kontakt a nebo sleduj naši facebook stránku či diskutuj ve skupině "po stopách Šokující planety".