Ryba pochodující na souši – lezec

Ryba pochodující na souši – lezec

O schopnosti některých druhů ryb vyskakovat z vody se všeobecně ví, ale mnohem méně je známá ryba, která dokonce dovede pochodovat po souši. Jedná se o zvíře nazvané prozaicky lezec obojživelný.

Ryba lovící na souši

Chodící ryba není úplně běžnou skutečností. Lezec obojživelný je skutečně mezi rybami výjimečný. Vyniká už na první pohled svým vzhledem, ale udivuje i zvláštní technikou lovení. Právě během lovu využívá svoji netradiční schopnost trávit určitý čas na souši. Za pomoci velice silných prsních ploutví či díky houpavému pohybu v bahně vylézá z vody na břeh, šplhá po stromech a vyhledává si potravu. Ale ryby většinou nejsou uzpůsobené na pochodování po souši, jak je to v případě lezce? Na souši lezec dýchá za pomoci mísení vzduchu s vodou, kterou zvládá zadržovat v žaberních komorách. Jakmile lezec na souši uloví nějakou kořist, musí se okamžitě vracet do vody, aby se opět nadechl, protože při uchopení kořisti hlasitě mlaskne, při čemž dochází k rychlému vyfouknutí vzduchu i vody.


Na první pohled u lezce zaujmou jeho oči, které jsou celkem vypouklé. Tyto oči vystouplé na vrcholu hlavy umožňují lezci sledovat okolí s maximálním pokrytím zorného pole. Vystouplé oči jsou přizpůsobené pohybu mimo vodu, kde lezci tráví většinu času a díky uspořádání má toto zvíře výborně vyvinuté prostorové vnímání důležité k lovu na souši a sledování dalších predátorů, aby se sami lezci nestali kořistí. Lovit je totiž mohou rybožraví ptáci, hadi, případně větší druhy ryb. Tělo lezce je protáhlé a směrem dozadu se zužuje. Nejedná se o nějak velkého tvora – dorůstá se do délky přibližně dvaceti centimetrů. Horní část lezcova těla může být zbarvena od modrošedé až do hnědé, zatímco spodní část těla bývá světlejší – světle hnědá až žlutavá. Tělo této obojživelné ryby mohou ozdobit kobaltově modré skvrny či různosměrné pruhy. Velice zvláštní je tloušťka pokožky, která dosahuje pouze kolem dvou desetin milimetru. I přes tento možná trochu nebezpečný fakt se lezec dožívá až do osmi let. Jedná se o masožravce, který si velice rád pochutnává na červech, hmyzu, nitěnkách a malých rybách.

V přírodě Asie, Afriky a Austrálie

V běžné přírodě můžete lezce najít v mangrovových močálech, ale také v bahnitých ústí řek. Lezcům vyhovuje tzv. brakická voda, která se vyskytuje v oblastech, kde se směsuje sladká voda přitékající z řeky se slanou vodou v moři. Díky tomu vznikne pouze mírně slaná voda. Právě díky střídání slané a sladké vody netrpí běžně lezci na vnější parazity, protože těm nedělá dobře změna podmínek. Tento netradiční druh ryby je běžný pro Afriku, Austrálii a jihovýchodní Asii. V Africe se vyskytuje v Senegalu či Angole. Jihovýchodní Asie znamená oblast severní Indie, Thajsko, Malajsii, Myanmar, Indonésii, Vietnam a Sarawak.

Lezec obojživelný se celkem často chová jako netradiční akvarijní rybka, nicméně jeho odchov v zajetí se doposud nepodařil. U nás můžete lezce najít v expozici některých zoologických zahrad jako např. v Děčíně či Praze.

Sdílej článek a zašli inspiraci dalším cestovatelům



Chceš být stále v obraze?

Zanech nám na sebe kontakt a nebo sleduj naši facebook stránku či diskutuj ve skupině "po stopách Šokující planety".