Rychlá šelma mangusta

Rychlá šelma mangusta

Další z řady o něco méně známých šelem je mangusta, která je rychlá a roztomilá. Jedná se o zvíře spadající do čeledi promykovitých, kam také patří surikata či promyka. Promykovité šelmy jsou příbuzné cibetkovitým a kočkovitým šelmám, ale také hyenám. Existuje celá řada různých druhů mangust, které se člení do rozmanitých rodů. Setkat se tedy můžete s druhovými názvy: černonohá, Jacksonova, tlustoocasá, královská, tmavá, západní, liščí, stepní, hrubosrstá, jižní, abuvudan, liberijská, černokrká, žíhaná, plavá nebo štíhlá. Asi nejznámější jsou mangusta žíhaná a mangusta liščí, s nimiž se můžete poměrně často setkat i v zoologických zahradách. Nejmenší šelmou z čeledi promykovitých je pak mangusta jižní.

Mangusta liščí


Mangusta liščí se také označuje jako promyka liškovitá. Latinský název této šelmy zní: Cynictis penicillata. Zvíře dorůstá délky mezi 23-33 centimetry a délka ocasu se pohybuje od 18 do 25 centimetrů. Mangusta liščí dosahuje hmotnosti kolem 450-800 gramů, takže je to poměrně lehké zvíře. Žije na jihu Afriky a má okrově žlutohnědou barvu na jihu areálu, ale šedě žlutohnědou barvu na severu svého výskytu.

Mangusta liščí žije v rodinných skupinách, což znamená rozmnožující se pár, jejich potomstvo a nerozmnožující se mladé dospělé. Tato rodinná skupina následně obsazuje a rozšiřuje systém nor, který přebírá od surikat nebo zemních veverek. Členové všech těchto druhů také mohou obývat společně jedno velké doupě, kde si ani příliš nepřekáží. Hlavní potravu mangust tvoří mravenci, termiti, brouci a kobylky, nicméně sežerou i ptáky, vejce, žáby, ještěrky a malé hlodavce.

Mangusta žíhaná

Oproti mangustě liščí je mangusta žíhaná temperamentnějším tvorem. Najdeme jí různě po africkém kontinentu a zvíře dosahuje délky 30-45 centimetrů. Délka ocasu se pohybuje mezi patnácti až třiceti centimetry a mangusta žíhaná váží kolem 1,5-2,5 kilogramu. Latinské pojmenování zní Mungos mungo. Jedná se o běžný druh, jehož tělo je podsadité, v zadní části těla výrazně příčně pruhované.

Srst mangusty žíhané je hrubá a prošedivělá, což však neplatí u mangust žijících ve vlhkých terénech. Tyto mangusty jsou temněji hnědé než mangusty ze sušších oblastí. Mangusta žíhaná se řadí k celkem oblíbeným domácím mazlíčkům. Její potrava se přitom skládá z různých malých živočichů – od termitů až k ptačím vejcím. Poměrně často se vyskytuje ve skupinách o patnácti až dvaceti zvířatech. Na kostrči a zadku najdeme zhruba dvanáct pruhů – odtud pojmenování žíhaná.

Mangusta jižní

Mangusty jižní žijí na východě a jihu Afriky. Latinským pojmenováním se označují jako Helogale parvula. Mangusta jižní dorůstá délky 18-28 centimetrů, zatímco její ocas je dlouhý mezi 14-19 centimetry. Hmotnost pak bývá mezi 200-350 gramy. Tento druh mangusty má poměrně hustou srst, která má hnědou barvu jemně stříkanou červeně nebo černě.

Zvíře má velice malé oči a uši. Kromě toho se u mangusty jižní setkáváme s poměrně dlouhými drápky na předních nohou. Mangusty jižní tvoří dvou- až dvacetihlavé smečky, vyskytují se v okolí termitišť ve svých teritoriích. Termitiště následně slouží k úkrytu po několik dní. Mangusty jižní se živí hmyzem, ještěrkami, hady, ptáky, vejci a myšmi. Všichni členové smečky asistují při péči o mláďata, přičemž v jednom vrhu může být až šest mláďat.

Jak již bylo zmíněno, mangusty se poměrně často chovají v zoologických zahradách a výjimku netvoří ani ZOO v České republice. Tak třeba mangustu liščí najdeme v Liberci, zatímco mangustu žíhanou můžeme obdivovat v Jihlavě. Ostatně mangustu žíhanou chovají třeba i v Plzni, Zlíně, Olomouci či Ústí nad Labem. Určitě není bez zajímavosti, že mangustě liščí se v roce 2015 podařilo uprchnout ze zoologické zahrady v Plzni, kdy se podhrabala ze svého výběhu.

Sdílej článek a zašli inspiraci dalším cestovatelům



Chceš být stále v obraze?

Zanech nám na sebe kontakt a nebo sleduj naši facebook stránku či diskutuj ve skupině "po stopách Šokující planety".