Mladečské jeskyně

Naše země disponuje celou řadou nesmírně zajímavých míst, jejichž návštěva se vyplatí. Můžete vidět různé historické pamětihodnosti, ale také velice pěkné přírodní památky. Poměrně velkou oblibu mají v poslední době rozmanité jeskyně. Patří mezi ně i Mladečské jeskyně, na které se podíváme trochu blíže.

Na okraji CHKO Litovelské Pomoraví

Mladečské jeskyně najdeme na západním okraji obce Mladeč u Litovle na okraji chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví. Puklinové chodby a dómy se nachází v podzemí vápencového vrchu Třesín. Jednotlivé části podzemních prostor mají bohatou výzdobu krápníky a sintrovými náteky. Zřejmě nejhezčí části jeskyní nesou pojmenování Panenská jeskyně a Chrám přírody.

Mladečské jeskyně jsou známé od dávných časů, takže se jedná o důležitou paleontologickou a archeologickou oblast. Kromě kostí dnes již vyhynulých pravěkých zvířat tu bylo nalezeno poměrně velké množství koster lidí starší doby kamenné s řadou dokladů o jejich činnosti. Nechybí tedy kamenné nástroje nebo pozůstatky ohnišť, ale o tom si ještě něco povíme později.

Foto:Nazgul02 [CC BY-SA 3.0], Wikimedia

Mladečský kras

Mladečský kras tvoří izolované ostrůvky devonských vápenců, které vystupují z nekrasových hornin na severním okraji Bouzovské vrchoviny a z mladých sedimentů údolí řeky Moravy v Hornomoravském úvalu. Systém Mladečských jeskyní byl dříve nazýván Bočkova díra či Fürst Johanns Höhle. Jak již bylo zmíněno, Mladečské jeskyně prostupují vrchem Třesín při západním okraji obce Mladeč.

Foto:Nazgul02 [CC BY-SA 3.0], Wikimedia

Jedná se o největší jeskynní systém celého Mladečského krasu. Mladečské jeskyně představují poměrně členitý labyrint chodeb, dómů a vysokých komínů s pozoruhodnou modelací stěn. Nechybí ani několik strmých chodeb, které zasahují až pod hladinu podzemní vody. Teplota vzduchu se v Mladečských jeskyních pohybuje okolo osmi stupňů Celsia a průměrná relativní vlhkost je 95 procent.

Sídliště kromaňonců

O Mladečských jeskyních se také hovoří jako o nejstarším, největším a nejsevernějším sídlištěm kromaňonců v celé Evropě. Ti zde prokazatelně žili již před více než třiceti tisíci lety. V jeskyních se nachází celkem 1250 metrů chodeb a síní o výškovém rozpětí 30 metrů. V dávných dobách došlo k zavalení vchodu, takže jeskyně dlouho zůstávaly pro moderní dobu neobjevené.

Foto:Nazgul02 [CC BY-SA 3.0], Wikimedia

Teprve v roce 1826 byly Mladečské jeskyně znovuobjeveny během lámání kamene. Na přelomu devatenáctého a dvacátého století byly jeskyně zpřístupněny pro veřejnost a od roku 1911 jsou elektricky osvětleny. Návštěvní okruh je v současné době dlouhý 380 metrů a uvnitř je i malá archeologická expozice. Prohlídka trvá přibližně čtyřicet minut.

Zajímavá pravěká i středověká lokalita

Cenné archeologické nálezy pocházejí ze vstupních prostor, ale i z okolních, dnes již zničených slují. K nálezům patří řada lebek a části koster mužů, žen i dětí kromaňonského typu. Těmto lidem také patřily kamenné a kostěné nástroje, zbraně a ozdoby. Mezi nálezy zvířecích kostí dominují dnes již vymřelí obratlovci – mamut, jeskynní lev či jeskynní medvěd. Nalezeny byly i kosti hyeny, lišky, koně, bobra, soba, bizona či tura. Úplně nejvíce nálezů patří ke vstupnímu Dómu Mrtvých, kde jsou dodnes zachována také původní pravěká ohniště.

Foto:Lehotsky [CC BY-SA 3.0], Wikimedia

Ovšem jeskyně mají i středověkou historii, kdy se tu nachází válečné nebo epidemické hroby, uťaté lebky zajatců či zločinců, železné předměty, jezdecká soška apod. Dle pověstí dokonce jeskyně sloužily lupičům, kteří zde zaživa pohřbívali oběti. Dle historických záznamů byl skutečně Třesín velice obávaným místem na obchodní cestě z Čech do Olomouce.

Otevírací doba je v průběhu všedních dní ledna až března po dohodě, zatímco o víkendech je zavřeno. Od dubna jeskyně můžete navštívit od úterý do neděle mezi devátou až patnáctou hodinou. V sezóně od května do září je pak otevřeno od 9:00 do 16:30 od úterý do neděle. V době od října do konce roku 2017 jsou Mladečské jeskyně uzavřené z důvodu budování nové expozice.