V tajuplných Tiských skalách prý řádí skřeti

Některá místa jsou opředena řadou tajemných pověstí a málo jich není ani v České republice. Tak třeba Tiské skály podle jedné z pověstí obývají skřeti. A právě skřeti by měli řádit hlavně v zimních měsících roku. Tiské skály jsou i přesto plné návštěvníků, což tedy platí převážně v teplejším období.

Na západě Labských pískovců

Jako Tiské skály nebo Tiské stěny se označuje pískovcové skalní město a přírodní památka nacházející se blízko obce Tisá na Děčínsku. Místo je unikátní svou velkou rozlohou a rozmanitostí skalních útvarů. Mezi přírodní památky se Tiské skály dostaly v červnu 1996. Pískovcové skalní město tu zanechalo moře před stamilióny roků. Velké bloky se postupně začaly drolit, rozmělňovat a vytvořila se údolí, vznikly monolitické či víceshlukové věže a objevily se i pukliny a jeskyně. Hladké stěny se začaly vinou větru a vody rozpadat. Vznikly tu výstupky, chyty a plošiny, které v letních měsících pomáhají horolezcům v cestě vzhůru.

Místo najdeme v nejzápadnější části Labských pískovců, poblíž národního parku České Švýcarsko. Nejvyšší bod Tiských skal dosahuje nadmořské výšky 613 metrů a jednotlivé vrcholky se tyčí až do výšky kolem sedmdesáti metrů. Malebné skalní město se rozkládá na výměře necelých sto hektarů a nazývá se podle nedaleké obce. Tiské stěny končí u restaurace Turistická chata, která je poměrně hojně navštěvovaná turisty. Skalní město se postupně upravovalo, bylo vybaveno schůdnějšími cestami, na nebezpečnějších místech bylo doplněno zábradlí a postupem času se zpřístupňovalo veřejnosti.

Foto:Zp [GFDL, CC-BY-SA-3.0 or CC BY-SA 2.5], Wikimedia

V zimních měsících zde hlídkují skřeti

Sníh a mráz dovedou udělat pořádné divy i se skalami, protože v zimních měsících krajina Tiských skal vypadá úplně jinak, než jak ji lidé znají z léta. O skalách se můžeme doslechnout mnoha různých strašidelných pověstí, které mají svůj německý původ, avšak postupem času se dostaly i do povědomí českého lidu. Podle jedné z pověstí zlomyslní skřeti do skal neradi někoho pouštěli, takže se na jejich hlavu svalovala většina zabloudění nebo úrazů. Skřeti totiž podle pověstí mají s sebou nosit bludné kořeny a tulákům ve skalách je strkají do kapes.

Foto:Radek Bartoš [GFDL or CC BY 3.0], Wikimedia

Kromě skřetů však lidé věřili, že Tiské skály jsou výtvorem samotného ďábla, takže se tam dlouho neodhodlali vkročit. Rozvoj pěší turistiky nastal až na konci osmnáctého století. S rozvojem turistiky v období romantismu vznikla i zajímavá pojmenování místních skalních útvarů – např. Jeskyně oblud, Sloní noha, Kazatelna, Sťatý major, Napoleonova bota, Hubený doktor či Janusova hlava.

Foto:Jitka Erbenová [CC BY-SA 3.0], Wikimedia

Skřeti možná hlídají francouzský poklad

Skřeti ve zdejších horách také měli strážit ukrytý poklad. V roce 1813 během napoleonských válek uprchl pokladník francouzského pluku Charles Louis Ledoquin, který si s sebou vzal vojenskou pokladnu, již ukryl někde ve skalách, avšak po nějaké době už si nepamatoval, kde přesně, takže poklad zůstal ztracen. Ztracený poklad samo sebou neunikl pozornosti řadě po penězích toužících lidí, leč nikomu se ho doposud objevit nepodařilo nebo o tom alespoň nic nevíme.

Foto:Huhulenik [GFDL or CC BY 3.0], Wikimedia

Do místa se dá poměrně jednoduše dostat, protože nedaleko vede dálniční koridor Praha – Drážďany. Oběma částmi skalního města pak vede Naučná stezka Tiské stěny. Naučná stezka je značena bílým čtvercem s úhlopříčným zeleným pruhem a je na ní celkem sedm informativních zastávek. Ještě do roku 1918 se do skal bez průvodce vůbec nesmělo, protože byla obava ze zabloudění. V současnosti jsou již dva skalní okruhy v sezóně zpoplatněny. Zaplatit si musíte také parkovné. Tiské stěny jsou rájem turistů a horolezců, přičemž místní skalní útvary mají zajímavé názvy.