Zřícenina lichtenburského hradu Cornštejn

Na jihu Moravy najdeme poměrně velké množství historických památek. Kromě zámků a hradů jsou velmi zajímavé i různé zříceniny. Jednou z nich je i zřícenina lichteburského hradu Cornštejn (nebo německy Zornstein). Zřícenina vojenské pevnosti se nachází na katastrálním území Bítova, zhruba osm kilometrů na severozápad od městyse Vranov nad Dyjí.

Nejromantičtější místo jižní Moravy

Zřícenina hradu Cornštejn se nachází na vysoké skalnaté šíji mohutného říčního ostrohu řeky Dyje, poblíž ústí Želetavky. Říční údolí nalézající se pod hradem je částečně zatopeno Vranovskou přehradou. Svahy v okolí Cornštejna jsou porostlé teplomilnou lesostepní vegetací a jsou ochraňovány jakožto přírodní rezervace Cornštejn o rozloze 18,6 hektaru.

Název hradu má německý původ a v překladu slova z názvu znamenají „hněv“ a „kamenný hrad“. Od roku 1958 se jedná o kulturní památku a o padesát let později byl hrad vybrán v anketě čtenářů MF DNES a iDNES.cz jako nejromantičtější místo celé jižní Moravy.

Původně se jednalo o zeměpanské území patřící k hradu Bítovu, nicméně na konci třináctého století přešlo jako trvalá zástava do rukou velmi mocného českého šlechtice Rajmunda z Lichtenburka. Tento šlechtic z rozrodu Ronovců, moravský zemský hejtman a praotec větve Bítovských z Lichtenburka nechal ve dvacátých letech čtrnáctého století postavit hrad Cornštejn. Vše proběhlo se souhlasem krále Jana Lucemburského. Nově postavený hrad posílil obranu Bítova, protože skvěle ochraňoval příjezdovou cestu z Rakous a od vranovského hradu.

Foto:Dr. Killer [CC BY-SA 3.0 or GFDL], Wikimedia

Hrad nebyl dobyt silou

Cornštejn sloužil jako rezidence pro potomstvo Rajmunda z Lichtenburka. První skutečná písemná zmínka o hradu pochází z roku 1343, kdy si synové Rajmunda Smil a Čeněk rozdělovali bítovské léno s hrady Bítovem a Cornštejnem na tři díly. Zmínka se nachází v listině moravského markraběte Karla. V půlce čtrnáctého století pak o hrad Cornštejn vznikl spor mezi Lichtenburky a pány z Jindřichova Hradce a na Telči.

Ovšem Lichtenburkům se povedlo hrad uhájit. Během husitských válek se husité pokusili o dobytí hradu. Konkrétně šlo o rok 1422, leč o výsledku nemáme jasné zprávy, nicméně se předpokládá, že se obránci dokázali ubránit. Největší rozkvět hrad zažil v druhé třetině patnáctého století za Jana z Lichtenburka a Cornštejna, což byl ve své době nejvyšší komorník zemského soudu v Olomouci.

Foto: Hippolyt [CC BY-SA 3.0], Wikimedia

Janův syn Hynek se zapsal i do dějin mezinárodní politiky, když odmítl přísahat věrnost králi Jiřímu z Poděbrad a podporován samotným římským papežem zahájil roku 1463 otevřenou vzpouru. Hrad Cornštejn byl následně obléhán po dobu jedenácti měsíců moravským zemským vojskem. V bezprostředním okolí hradu byly útočníky vybudovány tři opevněné tábory. Silou však hrad nakonec dobyt nebyl, protože se posádka vzdala v červnu 1465 kvůli hladu. Hrad byl následně odbojnému Lichtenburkovi zkonfiskován a panství dostali do svého držení pánové Krajířové z Krajku.

Po vymření Lichtenburků přišel pád hradu

Krajířové z Krajku se neustále dohadovali s Lichtenburky, kterým zůstal v držení Bítov. Nakonec se hrad Cornštejn v roce 1530 vrátil koupí zpátky do rukou Lichtenburkům. S ohledem na turecké nebezpečí byl Cornštejn ještě jednou opevněn v roce 1542. To však byla labutí píseň hradu. Po vymření rodu Lichtenburků v roce 1576 totiž hrad koupili Štrejnové ze Švarcenavy, kteří však sídlo přestali udržovat. V roce 1617 pak Cornštejn přebírali Jankovští z Vlašimi, ale v této době již bylo sídlo označeno za pusté.

Hrad měl i další majitele – hrabata z Daunu či Haase z Hasenfelsu. Na základě Benešových dekretů byl však hrad v roce 1945 zestátněn. Na současné podobě hradu se podepsala hlavně rekonstrukce z let 1973-1979, která byla provedena předchůdcem současného Národního památkového ústavu v Brně. Rekonstrukce poničila celkový ráz hradu a naštěstí nebyla kompletně dokončena. Roku 1987 byl Cornštejn převeden pod správu Jihomoravského muzea ve Znojmě. Mezi lety 1998 až 1999 byly provedeny nezbytné sanační práce v nedotčeném zbytku areálu.

Po nezbytných sanačních pracích mohl být Cornštejn poprvé oficiálně zpřístupněn veřejnosti. Na přelomu let 2010 a 2011 došlo k dalším stavebním úpravám zříceniny, když zde vznikla budova pokladny a občerstvení pro turisty. Obnoveny byly dřevěné ochozy na hradbách předsunuté pevnosti včetně dělostřelecké bašty a schodiště do sklepení obou hradních paláců. Dopravit se na hrad můžete autobusem z Moravských Budějovic do Bítova a odtud dále několik kilometrů pěšky.