Hitlerův pivnicový puč

Hitlerův pivnicový puč

Adolf Hitler se pokusil získat moc již relativně brzy, nicméně jeho první pokus úplně úspěch neoslavil. Psala se dvacátá léta a Hitler po neúspěchu svého puče skončil ve vězení, kde sepisoval svůj slavný Mein Kampf.

Schůze v pivnici

První vážně míněný pokus o převrat uskutečnil Adolf Hitler v listopadu 1923. V konečném důsledku šlo o neúspěšný pokus o nacistický státní převrat ve Výmarské republice, který se odehrával od večera 8. listopadu do brzkých ranních hodin 9. listopadu.


Na podzim 1923 už se Hitler cítil natolik pevný v kramflecích, že plánoval větší akci vedoucí k prosazení svých cílů. Chtěl tedy převzít moc prozatím v Bavorsku. Adolf Hitler nechal obklíčit jednotkami SA a Jungsturmu měšťanský pivovar Bürgerbräukeller v bavorském Mnichově, kde se zrovna konala schůzka představitelů bavorských elit. Přítomni byli např. monarchista Gustav von Kahr, bavorský policejní náčelník Hans von Seisser či velitel Reichswehru generál Otto von Lossow.

Hitler se samotné schůzky také účastnil a po svém boku měl generála a politika Ericha Ludendorffa, který byl nositelem slavného řádu Pour le Mérite, což bylo nejvyšší německé vojenské vyznamenání udělované do konce první světové války. Jakmile se na schůzi chystal k projevu Gustav von Kahr, Hitler se vrhnul k pódiu s vytaženou pistolí, načež do pivnice vtrhla Hitlerova jednotka, která venku čekala, až přijde pokyn. Během krátkého okamžení si Adolf Hitler získal podporu přítomného davu, nicméně hlavní vůdce se mu nepodařilo získat na svoji stranu ani za pomoci lichotek, slibů či vyhrožování.

Neúspěch puče

Společně se zfanatizovaným davem Hitler následující den vyrazil do ulic Mnichova, nicméně v centru bavorské metropole se jim do cesty postavila policie. Hitler vyhrožoval, že zabije rukojmí, a proto velitel policie ustoupil, takže pochod mohl pokračovat dále. Ovšem do cesty se průvodu postavil ještě další policista – Michael von Godin, který se rozhodl, že s hitlerovci vyjednávat nebude a rovnou dal pokyn ke střelbě. Na místě zůstalo několik mrtvých, zbytek se rozutekl nebo byl zatčen.

Celý pivnicový puč měl za následek, že NSDAP byla rozpuštěna a Adolf Hitler skončil ve vězení. Původně obdržel trest na pět roků, nicméně v konečném důsledku si odseděl pouhých devět měsíců ve vězniciLandsbergu. Během svého uvěznění za pomoci Rudolfa Hesse sepsal své hlavní dílo – Mein Kampf. Ostatně první svazek této knihy Hitler věnoval památce na padlé pučisty, kteří byli později v dobách nacistické hrůzovlády uctívání jako mučedníci.

Mezi padlými byli spoluorganizátor pivnicového puče a známý diplomat Max von Scheubner-Richter či obchodník Oskar Körner. Scheubner-Richter šel po boku Hitlera a Ludendorffa centrem Mnichova v čele pochodu. Poté se objevila von Godinova policejní skupina, která vypálila na průvod několik ran. Scheubner-Richter byl postřelen do plic a na místě svému zranění podlehl. Adolf Hitler se svalil hned vedle něho s vykloubeným ramenem a opětoval palbu. Následně uprchl.

Mezi Hitlerovými lidmi byl i pozdější ministr letectva Hermann Göring, který byl vážně raněn do stehna, nicméně podařilo se mu uprchnout, ale kvůli své ráně byl donucen vyhledat pomoc, načež se stal závislým na morfiu, což mu v zásadě vydrželo po celý život. Hitler později velice litoval zvláště Scheubner-Richterovy smrti. Celkově se většinou uvádí, že hitlerovců zemřelo devatenáct (jinde šestnáct), zatímco ztráty na životech na straně policie byly čtyři (jinde tři).

Hitlerovi se sice moc v Bavorsku převzít nepodařilo, nicméně dostal se do širokého povědomí a ve vězení vypracoval svůj slavný Mein Kampf, což byla jakási základní kniha nacismu. NSDAP byla sice zrušena, ale později byla za slib dobrého chování opět obnovena.