Hlodavec vypadající jako pohlavní úd

Hlodavec vypadající jako pohlavní úd

Příroda se v některých případech opravdu vyřádila, o čemž svědčí rozmanité druhy živočichů, které žijí na planetě Zemi. Málokdo by očekával, že existuje hlodavec, který může na první pohled evokovat mužský pohlavní orgán.


Neobvyklý tvor

Rypoš lysý vypadá trochu jako penis s tesáky. Má svraštělou kůži, je úplně lysý a vepředu mu z tlamičky vyčnívají velké zuby. Pokud se na rypoše zadíváte, vypadá i trochu děsivě. V reálném světě mu však hrozí vyhubení. Rypoš lysý je známý i pod latinským pojmenováním Heterocephalus glaber a jedná se o hlodavce původem z východu Afriky. Rypoš je jediným druhem, který se v současné době řadí do rodu Heterocephalus. Navíc je jedním ze dvou známých druhů savců, co žijí eusociálním způsobem života (tím druhým je rypoš damarský). Eusocialita je společenské uspořádání, kdy v rámci jednoho hnízda žije ve vzájemné pospolitosti a spolupráci několik jedinců stejného druhu. Rypoš má mnoho neobvyklých vlastností a je poměrně dobře přizpůsobený nehostinnému podzemnímu prostředí. Velkou zvláštností rypoše je absence receptorů bolesti na kůži. Kromě toho má rypoš velmi pomalý metabolismus, a proto je na svoji velikost relativně dlouhověký. U rypošů také nikdy nebyla zaznamenána rakovina.

Díry hloubí zuby

Typický rypoš je dlouhý osm až deset centimetrů a váží mezi třiceti až pětatřiceti gramy. Královny jsou o něco větší a mohou vážit až přes padesát gramů. Nejtěžší jedinec byl zaznamenán kolem osmdesáti gramů. Tato zvířata jsou perfektně adaptovaná na podzemní život – mají malé oči s nízkou schopností vidět, tenké a krátké nohy, na nichž se v podzemí pohybují stejně rychle dopředu i dozadu. Charakteristické velké zuby používají rypoši ke kopání a jejich rty jsou uzavřeny těsně za zuby, aby se zabránilo průniku materiálu při kopání. Zvíře má svraštělou růžovou či někdy nažloutlou kůži. Uvnitř podzemních tunelů není dostatečné množství kyslíku, a proto jsou plíce rypošů malé a krev dokáže velice silně vázat kyslík, díky čemuž se zvyšuje efektivita absorpce kyslíku. Rypoš má nízkou dechovou frekvenci i metabolický proces. Navíc v dlouhých dobách hladu se jejich metabolismus dovede snížit až o čtvrtinu.

Domov na východě Afriky

S rypošem lysým se můžete setkat v sušších částech tropické savany na východě Afriky – hlavně v Somálsku, Keni a jižní Etiopii. Společenstvo rypošů čítá v průměru 75 až 90 jedinců, kteří žijí ve společenství ve složitém systému podzemních chodeb ve vyprahlé africké poušti. Systém tunelů klidně může dosahovat až několik kilometrů. U rypošů je vedoucí jedna samice, královna, a jeden až tři samci s ní plodí potomstvo. Ostatní členové kolonie jsou dělníci. Královna přežívá v průměru kolem třinácti až osmnácti roků. Rypoš se primárně živí velkými hlízami, jejich váha je mnohonásobně vyšší než váha průměrného rypoše. Hlízy rypoš nachází hluboko v podzemí při dělání tunelů. Rypoš má také jednu nepříjemnou vlastnost – živí se i vlastními výkaly. Rypoš není vůbec hloupý tvor, protože hlízu vyjídá zvenku, aby se hlíza mohla zregenerovat a znovu dorůst, díky čemuž se jednou hlízou mohou rypoši živit až několik roků. Ve střevech rypošů se nachází symbiotické bakterie, které napomáhají s rozkládáním vlákniny.

Sdílej článek a zašli inspiraci dalším cestovatelům



Chceš být stále v obraze?

Zanech nám na sebe kontakt a nebo sleduj naši facebook stránku či diskutuj ve skupině "po stopách Šokující planety".