Hrdina Slovenského národního povstání Rudolf Viest

Hrdina Slovenského národního povstání Rudolf Viest

Slovensko sice dlouho spolupracovalo s Hitlerovou nacistickou říší, ale ne každému se to líbilo. To se promítlo ve Slovenském národním povstání, kde byl jednou z nejvýraznějších postav generál Rudolf Viest.

Člen exilové československé vlády

Rudolf Viest se narodil 20. září 1890 v Revúci v tehdejším Rakousko-Uhersku. Viest bojoval už v první světové válce, kdy se připojil k československým legiím na území Ruska. Jakmile válka skončila, rozhodl se, že bude v armádní kariéře pokračovat i nadále. Stal se tedy československým vojákem z povolání a na konci existence první republiky byl prvním Slovákem, kterému se podařilo dosáhnout až na hodnost generála. Rok 1938 Viesta zastihnul na pozici divizního generála. Tento rok byl samozřejmě zlomový.


Viest nesouhlasil s odtržením Slovenska v březnu 1938, ale i přesto byl jmenován generálním inspektorem slovenské armády. Funkci formálně přijal, aby si mohl vybudovat dobrou pozici k odchodu do emigrace a plánoval již i zapojení do protinacistického odboje. 29. srpna 1939 Viest emigroval přes Maďarsko a Jugoslávii do Francie, kde se poprvé dostal do boje proti nacistickému režimu. Ve Francii nezůstal napořád i vzhledem k tomu, že ji Německo poměrně brzy obsadilo, a proto se Viest vydal do Velké Británie. V hlavním městě Londýně se stal členem československé exilové vlády.

Návrat domů a smrt

Viest odletěl v srpnu 1944 spolu s vládní delegací z Anglie do SSSR, kde ho také zastihl počátek Slovenského národního povstání. Na rodné Slovensko se Viest spolu s částí 2. československé paradesantní brigády vydal 6. října 1944 a převzal velení nedávno vytvořené 1. československé armády od Jána Goliana. Kromě toho se Rudolf Viest stal předsedou Rady na obranu Slovenska a začal vyvíjet velkou aktivitu, aby zastavil postup nacistických jednotek, nicméně vojenská situace povstalců se zhoršovala.

V okamžiku, kdy byla Banská Bystrica obsazena německým vojskem dne 27. října 1944 se povstalecké vedení stáhlo do obce Donovaly na západě Nízkých Tater, protože za sebou měli náročný pochod přes horská úbočí. Viest vydal rozkaz, že boj za svobodu Československa musí pokračovat i v horách, nicméně sám již nedokázal zajistit, aby se jeho rozkaz dostal do veškerých povstaleckých jednotek, což mělo negativní důsledky na vývoj celého Slovenského národního povstání. 3. listopadu byl totiž Viest společně s Golianem zajat německým vojskem v Pohronském Bukovci. Oba vysoce postavení velitelé byli podrobeni výslechu v Banské Bystrici a Bratislavě, načež byli transportováni do Berlína. V Berlíně předstoupili před soud, který je odsoudil k trestu smrti. Následný osud již není přesně znám, ale předpokládá se, že byli popraveni společně v koncentračním táboře Flossenbürg. Ovšem přesné místo ani doba jejich smrti není jasná.

In memoriam byl Viestovi udělen Řád SNP I. třídy, Československý válečný kříž či Řád rudého praporu. Posmrtně byl také povýšen do hodnosti armádního generála.

Sdílej článek a zašli inspiraci dalším cestovatelům



Chceš být stále v obraze?

Zanech nám na sebe kontakt a nebo sleduj naši facebook stránku či diskutuj ve skupině "po stopách Šokující planety".