Obří nacistický hotelový komplex Prora chátrá

Obří nacistický hotelový komplex Prora chátrá

Adolf Hitler byl skutečný megaloman, což se již nějakou dobu ví. Málo se však mluví o tom, že se chystal postavit největší hotelový komplex, který ale dnes chátrá, protože se v něm po druhé světové válce nikdo nechtěl ubytovávat.


Megalomanský plán

Nacistický vůdce se rozhodl postavit rozsáhlý rekreační komplex, který nazval Prora. Tento hotelový komplex se nacházel na oblíbeném ostrově Rujána a podle původních předpokladů měl sloužit k ubytování dvaceti tisíc turistů. Plného využití se v Hitlerových dobách komplex nedočkal a je vysoce pravděpodobné, že už se ho nedočká nikdy. Infrastruktura Rujány na takové počty návštěvníků ani není připravená.Prora je čtyři kilometry dlouhá a kopíruje pobřeží zátoky Prorer Wiek. Tento rozsáhlý komplex naplánovala nacistická pracovní organizace Kraft durch Freude, což v překladu znamená Radostí k síle. Mělo se jednat o vzorové rekreační zařízení pro německé dělníky. V hotelu se nacházely dvoulůžkové pokoje o ploše deseti metrů čtverečních. Veškeré pokoje měly mít výhled na moře a pro návštěvníky měly být připravené velké společenské místnosti, bazén či tělocvičny. Základní kámen komplexu byl položen už v roce 1936, nicméně vlastní stavba začala až o dva roky později a do začátku druhé světové války se zdařilo dodělat hrubou stavbu osmi půlkilometrových ubytovacích bloků. Ovšem vypuknutí války stavbu přerušilo, ale i přesto válku Prora přežila v relativně dobrém stavu. To bylo způsobeno faktem, že Rujána neměla žádný velký strategický význam, a proto jí spojenecké letectvo nebombardovalo.

Po sjednocení Německa chátrání

Nyní již uplynulo sedmdesát roků od ukončení druhé světové války a svoji původní funkci plní jenom malá část budov, zatímco většina komplexu chátrá a zarůstá náletovými dřevinami. Po skončení druhé světové války hotelový komplex posloužil jako vhodný zdroj stavebního materiálu a nejjižnější blok byl kvůli tomu natolik poničen, že následně musel být z bezpečnostních důvodů odstřelen. Zbylou část Prory obsadila východoněmecká vojska a posléze ji využívala jako kasárna. Po německé sjednocení v roce 1990 objekt přešel do vlastnictví německého státu, nicméně ten po provedení několika neúspěšných pokusů prodal v roce 2004 objekt do rukou soukromých investorů. Ti následně část komplexu přebudovali na hostel a část na prázdninové apartmány. Valná většina stavby však skutečně do dnešní doby zůstala nevyužitá. Je to možná škoda, protože objekt je ze statického pohledu v naprostém pořádku. Pro využívání by ovšem bylo zapotřebí velkých investic a návratnost je značně nejistá. Situace je značně komplikovaná i s ohledem na fakt, že nacistický komplex je pod památkovou ochranou. Většina komplexu tedy zůstává nevyužitá a okolí Prory zarůstá borovicemi. Nyní tedy není tak dobře vidět na moře, jako tomu bylo dříve, ale spíše se návštěvníci mohou pokochat výhledem na zeleň. V dřívější správní budově funguje diskotéka a restaurace. Část komplexu potom slouží jako Dokumentační centrum Prora, jež připomíná okolnosti vzniku komplexu a jeho využití nacistickou propagandou.

Sdílej článek a zašli inspiraci dalším cestovatelům



Chceš být stále v obraze?

Zanech nám na sebe kontakt a nebo sleduj naši facebook stránku či diskutuj ve skupině "po stopách Šokující planety".