Odkud se vzala voda

Odkud se vzala voda

Více než dvě třetiny povrchu této planety pokrývá právě voda a zdánlivě na ní není nic, co by mělo budit zvláštní pozornost. Podle posledních vědeckých výzkumů se ale voda odlišuje v šedesáti různých vlastnostech od ostatních kapalin a i díky tomu prý umožnila vznik života na Zemi. Je tedy voda opravdu uměle vytvořena?

Demonstrujme toto třeba na příkladu obyčejného ledu. Kdyby byla voda opravdu jako jiné kapaliny, led by se neudržel na její hladině (kvůli vyšší hustotě) a tvořil by se naopak na dně. Překvapivé je však to, že voda je právě u dna vodní plochy nejteplejší.

Další zajímavostí je velmi vysoké povrchové napětí vody, díky kterému se mohou například vodoměrky procházet po její hladině. Ještě o něco důležitější je ovšem daná vlastnost vody pro rostliny. V mikroskopických trubičkách uvnitř rostlin může voda vzlínat a zásobovat listy i květy. A co je ještě působivější - pokud se takto voda nachází uvnitř rostliny, prakticky nemůže zamrznout. Při mínus třiceti stupních Celsia je "pouze" mazlavá a při mínus sedmdesáti se stává sklovitou. Jak k tomuto tématu dodává německý fyzik Felix R. Paturi (*1940): "Některé rostliny mohou přežít zimu jako zelené nebo kvetoucí jen díky tomuto úžasnému jevu." A jaká je jeho příčina? To dosud žádný vědec neodhalil...

Podle Felixe R. Paturiho dokonce za neobvyklé chování vody v rámci rodiny kapalin může neobvyklý tvar její molekuly, který prý zajistil i vznik života na této planetě. Pokud se sníží teplota, všechny ostatní kapaliny se postupně smršťují a díky vyšší hustotě se potom drží u dna. Voda se sice opravdu smršťuje, ale jen do doby, než dosáhne teploty čtyř stupňů Celsia. Potom se ale začne opět rozpínat. Jak tedy přišla voda k tak zvláštní vlastnosti?

Otázek na téma voda ale existuje podstatně víc. Její odpařování probíhá mnohem pomaleji, než jak by mělo v souladu s platnými fyzikálními zákony. Voda je také jediná sloučenina vodíku, která zůstává až do teploty sto stupňů Celsia tekutá. Pokud ovšem mluvíme o jiných sloučeninách vodíku, ty mají bod varu o nejméně sto padesát stupňů nižší! A to ještě stále není všechno, na závěr dodejme, že v případě kontaktu vody s křemenem klesne bod mrazu u styčné plochy o sedmnáct stupňů Celsia a zároveň se zvýší její hustota. Tato skutečnost zabraňuje ledovci přimrznout ke svému podkladu. Šestašedesát je zvláštních vlastností vody. Mají skutečně pravdu někteří z vědců, kteří zastávají názor o umělém vytvoření této kapaliny?