V Severní Americe se vyvíjí nová psovitá šelma

V Severní Americe se vyvíjí nová psovitá šelma

Kdekdo by si mohl myslet, že vývoj živočišných druhů už dávno skončil, ale evoluce neustále pokračuje, o čemž se můžeme přesvědčovat v přímém přenosu. V Severní Americe se totiž díky mezidruhovému křížení vyvíjí zbrusu nová psovitá šelma.

Kříženec vlka, psa a kojota

Nový živočišný druh vzniká křížením hned tří zvířat. Na severu amerického kontinentu se kříží vlci, kojoti a psi. Děje se to na východě USA a Kanady. Je to způsobeno změnou životního prostředí, která má neblahý vliv na tenčící se vlčí populaci. Ta se kvůli tomu již zhruba posledních sto roků kříží s kojoty a psy. Novému druhu se navíc navzdory negativním předpokladům daří velice dobře. Očekávání jsou nízká z toho důvodu, že mezidruhové křížení často vede ke vzniku mnohem méně odolných jedinců, kteří si nedovedou v přírodě poradit nebo se nedokážou dále rozmnožovat. To ovšem neplatí pro křížence, který nese označení kojot východní.  Tento kříženec vznikl z vlka lesního, psa domácího a kojota prérijního. Na východě USA a Kanady dříve žili pouze vlci, nicméně v posledních dvou stoletích se poměrně hodně změnilo životní prostředí kvůli lidské činnosti. Odlesnění krajiny vedlo k rozšiřování teritoria kojotů a naopak k úbytku stavu vlků. Když si do toho připočteme, že s lidmi dorazil i pes domácí, tak nám vyjde výsledek rovnice, kterým jsou příznivé podmínky pro vznik zbrusu nové evoluční linie.



Číňané vyvinuli superpsa

Kdysi platilo, že Sověti dokážou vyvinout téměř cokoliv. Dnes to samozřejmě vzhledem ke známým historickým faktům neplatí, nicméně i Čína je známá jako země, kde se občas děje nemožné. To se opět...



Skvělé spojení genů

Vlci si začali hledat sexuální partnery mezi nově příchozími druhy psovitých šelem, což vyústilo v úplně nový hybridní druh, který vykázal nezvykle vysokou míru adaptabilnosti. Vědecké pozorování křížení vlků s kojoty a psy probíhá již od třicátých let minulého století. Od této doby se genetická podoba nového druhu ustálila a dle odhadů už se jedná o poměrně rozsáhlou populaci, která už může čítat i několik milionů jedinců. Zvířata už mohla být zkoumána, takže bylo zjištěno, že největší část původu zvířete pochází z kojota (65%), poté z vlka (25%) a až nakonec ze psa (10%). Když hovoříme o psu, pak bychom měli doplnit, která plemena se hlavně na vzniku kojota východního podílela. Konkrétně se jedná o dobrmany a vlčáky. Mix genů přináší zvířeti celou řadu předností. Oproti čistokrevným kojotům mají tito zhruba dvojnásobnou váhu, mohutnější čelisti a rychlejší nohy. Samostatně dokáže kojot východní ulovit menšího jelena a celá skupina dovede zabít i losa. Hybridní druh kojota dovede lovit v otevřené krajině jako kojot, ale zvládne útočit i v lesích, kde útočí vlci. A ze psa si zase vzali to, že se dovedou adaptovat i poblíž měst, takže jsou registrovány populace křížence v okolí Bostonu, Washingtonu či New Yorku. Ve městech se potom tito kříženci pokoušejí přežít pojídáním odpadků či lovením veverek a koček. Do konfliktu s lidmi se příliš nedostávají, protože jsou aktivní hlavně v nočních hodinách. Na divoká zvířata jsou neskutečně inteligentní, protože se dokázali adaptovat i na rušný silniční provoz, takže se před komunikacemi rozhlíží, zda zrovna nejede automobil.

Sdílej článek a zašli inspiraci dalším cestovatelům



Chceš být stále v obraze?

Zanech nám na sebe kontakt a nebo sleduj naši facebook stránku či diskutuj ve skupině "po stopách Šokující planety".