Vzpoura ve Varšavském ghettu

Vzpoura ve Varšavském ghettu

Druhá světová válka psala pro nás dnes těžko uvěřitelné příběhy. Jedním z nich byl i příběh o vzpouře ve Varšavském ghettu, kde byli internováni židovští obyvatelé. Povstání ve Varšavském ghettu se dá označit za největší akci židovského odporu v okupované Evropě.

Židé překvapili Němce

Nacisté okupovali Polsko a v hlavním městě Varšavě vytvořili obrovské ghetto. Do ghetta Němci na začátku druhé světové války nahnali takřka půl milionu Židů z Polska a později i z dalších míst okupované Evropy. Vysocí němečtí představitelé plánovali zrušení ghetta původně do konce roku 1942, nicméně akce byla přeložena na rok 1943.


18. ledna 1943 napochodovala tisícovka německých vojáků do ghetta, ale nikdo ze Židů se už k deportaci do koncentračních táborů nehlásil a Němci byli dokonce do 22. ledna přepadáváni partyzánským způsobem. Zbraň sice vlastnila zhruba jen jedna desetina židovských obyvatel ghetta, i přesto se jim podařilo německé vojáky zahnat na ústup. Následně na nějakou dobu přestaly deportace, nicméně obyvatelé ghetta si moc dobře uvědomovali, že další ozbrojený konflikt se jim nevyhne. S těmito myšlenkami se na něj začali s plnou vervou připravovat.

V ghettu byla postavena řada úkrytů a bunkrů, jež byly vzájemně propojeny kanalizační sítí či rozvodem elektřiny nebo vody. Každý z bojovníků byl vybaven revolverem s deseti až patnácti náboji a několika granáty či Molotovovými koktejly. Velkou komplikaci představoval nedostatek těžších zbraní, jelikož Židé měli pouze několik pušek a jeden až tři kulomety. Kromě toho v ghettu panoval poměrně velký nedostatek munice. To na druhé straně Němci byli vybaveni výborně. Měli pancéřovaná vozidla, plamenomety, bombardéry, bojový plyn, tanky i dělostřelectvo.

Povstání potlačeno

Povstání ve Varšavském ghettu započalo 19. dubna 1943, když se povstalcům podařilo ovládnout celé ghetto. Dalšího dne se Židům podařilo odpálit nastraženou výbušninu, která Němcům nadělala velké ztráty. Němcům se podařilo částečně odpor zlomit za pomoci plamenometů, avšak na noc se stahovali z oblasti pryč. Následně se nacisté zaměřili na taktiku vypalování domů plamenomety. Židovské velitelství bylo po několika dnech dobyto a většina obránců zemřela.

Jeden z významných vůdců povstání, Mordechaj Anielewicz, si musel najít nové místo, odkud řídit boj. Koncem dubna byla většina skrýší a bunkrů odhalena, hodně domů vypáleno a srovnáno se zemí.  Povstání oficiálně skončilo 16. května zničením židovské synagogy. I přesto ještě po několika měsících podnikali zbylí Židé ojedinělé útoky na německé hlídky. Podpora zvenčí byla značně omezená, nicméně polské odbojové organizace se snažily útočit na německé jednotky nacházející se v blízkosti ghetta a pokoušely se do ghetta dostat i zbraně. Drtivá většina povstalců bohužel zemřela.

Kazik chtěl zabíjet i po válce

Jedním z vůdců vzpoury ve Varšavském ghettu byl Symcha Ratajzer-Rotem, kterému bylo přezdíváno Kazik. Dalším vůdcem povstání byl Marek Edelman. Povstání bylo heroické i zoufalé zároveň, ale díky němu se podařilo přežít desítkám Židů. Kazik po porážce povstání dokázal uplatnit svoje znalosti tajných únikových cest kanály. Díky tomu mohl převést kolem třiceti bojovníků v čele s Edelmanem do oblasti mimo Varšavské ghetto. Následně byli tito lidé ukryti za pomoci polské odbojové Zemské armády.

Ostatně Kazik je velmi zajímavou postavou, když se účastnil též Varšavského povstání na konci druhé světové války a nacisty plánoval zabíjet i po válce jako člen židovské skupiny Mstitelé, jejímž cílem bylo zabíjení příslušníků jednotek SS v zajetí.

V roce 2013 bylo ve Varšavě otevřeno Muzeum dějin polských Židů, jež vzniklo na místě bývalého ghetta nedaleko slavného pomníku povstalcům z ghetta.

Sdílej článek a zašli inspiraci dalším cestovatelům



Chceš být stále v obraze?

Zanech nám na sebe kontakt a nebo sleduj naši facebook stránku či diskutuj ve skupině "po stopách Šokující planety".