Zelenoocí Číňané – ztracená římská legie?

Neobvykle vypadající Číňané z vesnice Li-čchian na okraji pouště Gobi budí již delší dobu pozornost vědců. Nejen že někteří z nich mají zelené či modré oči, ale časté jsou v této oblasti i světlé vlasy a dlouhé úzké nosy, tedy typické rysy evropského obyvatelstva. Také dědičná informace těchto lidí vykazuje zhruba poloviční podíl genů evropského původu. Jeden z obyvatel vesnice Cchaj Ťun-nian  má jasně zelené oči a nikdo mu neřekne jinak než Říman Cchaj. Na něm jsou stopy bělošského původu jasně patrné. Existuje domněnka, že se jedná o potomky ztracené římské legie Marca Crassa. Někteří antropologové a archeologové nazývají tuto teorii pohádkou, jiní jsou přesvědčeni, že nalezené souvislosti do sebe zapadají jak jednotlivé dílky puzzle.

Marcus Crassus a jeho nepovedené vojenské tažení

Když v roce 53 p.n.l. podnikl římský boháč a vojevůdce Marcus Crassus další tažení proti Parthům, chtěl získat hlavně slávu a prestiž, které se mu jako jedinému z triumvirátu s Caesarem a Pompeiem příliš nedostávalo. Tato touha možná zaslepila jeho vojevůdcovské kvality a učinil několik nešťastných rozhodnutí, která vedla k totální prohře. Ačkoliv bojoval se sedmi legiemi čítajícími asi 45 000 vojáků, byli velmi oslabeni zhruba 10 000 parthských lučištníků. Crassus se stáhl do města Karrh, kde mu byl nabídnut mír a jemu nezbylo než kapitulovat. Následně byl Parthy zajat a popraven. Legenda praví, že jako nejbohatšímu Římanovi mu bylo do hrdla nalito rozžhavené zlato. Bitva u Karrh byla jednou z největších porážek v římských dějinách. O život přišlo kolem 20 000 vojáků. Velká část přeživších Římanů byla zajata. Co se s nimi ale stalo?

Zajatí římští vojáci a nálezy v Číně

Podle některých teorií 145 zajatých římských vojáků později uprchlo a potulovalo se směrem na východ, kde později bojovali jako žoldnéři na straně Hunů. Přímé důkazy zatím chybí, nepřímých se však nahromadilo již několik. Když v padesátých letech minulého století oxfordský profesor čínské historie Homer Dubs našel ve starých čínských kronikách text, který popisuje bitvu mezi Huny a Číňany a zmiňuje se o formaci hunských vojsk připomínající „rybí šupiny“, začala se v jeho hlavě rodit zajímavá teorie. Podle něj by to docela dobře mohlo odpovídat římské taktice želvy, ve které se vojáci navzájem kryli překrytými štíty, takže z dálky opravdu mohli připomínat rybí šupiny. I nálezy z nedaleké hrobky poskytují důkazy o tom, že zde opravdu Římané mohli žít. V jedné z nich byl totiž pohřben člověk, který měřil téměř dva metry, což je výška, které tamější obyvatelé zcela jistě nedosahovali na rozdíl od Evropanů. Odpůrci této teorie však tvrdí, že jelikož se místo nachází nedaleko populární obchodní stezky, po které chodili lidé nejrůznějších národností, může se jednat o ostatky kohokoli. Stále se tak čeká na konkrétní hmatatelný důkaz, například nález římských zbraní či mincí. Otázkou zůstává, zda vojáci, kteří byli nejdříve zajatí a pak teprve uprchli, měli tyto věci vůbec u sebe.

A tak obě strany vyčkávají, zda některé z dalších archeologických průzkumů nepřinesou rozřešení této historické záhady.