Dlouhá a štíhlá šelma zorila

Dlouhá a štíhlá šelma zorila

Slovo zorila je nejspíš jen velmi málo rozšířené mezi běžnou populací. Jedná se o pojmenování velice zajímavé lasicovité šelmy, která uniká pozornosti běžného Evropana, jelikož žije na africkém kontinentu.

Zorila páskovaná

K zorilám náleží zorila páskovaná, zorila velká a zorila malá. Zorila páskovaná se latinsky označuje jako Poecilogale albinucha a dorůstá délky těla 25-35 centimetrů, přičemž má ještě ocas dlouhý 15-23 centimetrů. Zvíře váží většinou v rozmezí od 225 do 350 gramů. Žije ve střední až jižní Africe. Je to mimořádně dlouhá a štíhlá lasicovitá šelma, která má černou barvu, tedy kromě bílé skvrny, jež se táhne od čela do týla, kde se rozděluje na dva bílé podélné pásy, každý se opět dělí na dva na zádech a na bocích těla. Veškeré čtyři pásy se slévají u bílého huňatého ocasu.

Zorila páskovaná velmi dobře hrabě předníma nohama, které jsou vybavené dlouhými drápy. Potravu tvoří téměř výhradně myši a podobní malí hlodavci. Příležitostně uloví i ptáky a sežere i ptačí vejce. Při obraně se můžete setkat s vystříknutím pronikavě páchnoucí spršky sekretu z řitních žláz. V takovém případě může sekret vystříknout až na vzdálenost větší než jeden metr.

Zorila velká


Zorila velká má také své latinské pojmenování – Ictonyx striatus. Dorůstá délky těla 28-38 centimetrů, zatímco ocas je dlouhý 20-30 centimetrů. Hmotnost bývá 1,5 kilogramu, takže je o hodně těžší než zorila páskovaná. Zorila velká se vyskytuje na západě, východě a jihu Afriky. Vzezřením připomíná malého skunka pruhovaného, je uhlově černá kromě čtyř čistě bílých pruhů, které vějířovitě probíhají od hlavy na zádech a na bocích k základu ocasu. Má načechraně huňatý ocas, který je bíle a šedě strakatý. Zbarvení je však silně variabilní podle teritoria. Když se zvíře cítí ohroženo, začne syčet a pištět, načež zdvihne ocas a vystříkne nechutně páchnoucí tekutinu z řitních žláz. Také může utíkat vysoko na stromy.

Předníma nohama s dlouhými drápy vyhrabává larvy hmyzu, myši a další malé živočichy. Do stejného rodu jako zorila velká patří i zorila malá, která se vyskytuje v oblasti Sahary a Sahelu. Zorila pruhovaná patří do jiného druhu a stavbou těla se podobá spíše lasici. Zvíře žije samotářským životem a je vysoce teritoriální. Aktivní je v noci a přes den odpočívá ve vlastnoručně vyhrabané, nebo jiným zvířetem opuštěné noře. V přírodě se zvíře dožívá i více než deseti roků. Mezi zářím a prosincem se rodí jedno až tři mláďata, která samice kojí zhruba dva měsíce. Ve dvou měsících života se mláďata již učí lovit masitou stravu a krátce poté jsou již kompletně samostatná.

Slovo zorilla má původ ve španělštině a v překladu znamená „lištička“. V minulosti byly zorily chovány v zoologických zahradách v Olomouci či Plzni, nicméně v současné době bohužel neexistují žádné záznamy o chovu těchto exotických zvířat v rámci České republiky.

 

Sdílej článek a zašli inspiraci dalším cestovatelům



Chceš být stále v obraze?

Zanech nám na sebe kontakt a nebo sleduj naši facebook stránku či diskutuj ve skupině "po stopách Šokující planety".


Projížďka na SEGWAY (1 + 1 ZDARMA) - speciální vánoční nabídka

Poznejte krásu pražských parků na dvojkolce.