Neúspěšný atentát na Hitlera – Operace Valkýra

Neúspěšný atentát na Hitlera – Operace Valkýra

Na říšského kancléře Adolfa Hitlera byla spáchána celá řada atentátu, leč nikdy se ho nepodařilo usmrtit. Častokrát uniknul jen díky obrovskému štěstí. Dodnes je známá jedna z největších operací na jeho zabití – Operace Valkýra.

Do atentátu zapojeny vlivné osobnosti

Operace Valkýra vyvrcholila 20. července 1944 neúspěšným pokusem o zavraždění Adolfa Hitlera. Plán zorganizovali odpůrci jeho režimu, kteří pocházeli hlavně z řad armády. Na úspěšný atentát měl navázat státní převrat, přičemž spiklenci doufali, že zvládnou ujednat mír se západními spojenci.


Akce se dá označit za vrchol německého protinacistického odboje. Spiklenci se o konečném atentátu dohodli poté, co se spojenecká vojska vylodila v Normandii, čímž se vytvořila západní fronta, a poté, co německé jednotky utrpěly velké ztráty a porážky na východní frontě. Hlavním plánovačem celé operace byl hrabě Claus Schenk von Stauffenberg.

Do atentátu byla zapojena celá řada vysoce postavených osobností, např. Ludwig Beck, Erich Höpner, Hans Speidel, Arthur Nebe či Helmuth Stieff. Stauffenbergovým plánem nebylo pouze zabití Adolfa Hitlera, ale při jedné příležitosti se chtěl zbavit zároveň i jeho nejbližších poskoků Hermanna Göringa a Heinricha Himmlera. Kvůli tomu se ve dvou případech odstoupilo od plánovaného atentátu.

Následovala porada, na které se rozhodlo, že další pokus o atentát bude najisto proveden 20. července 1944. Ze zajímavých jmen se kromě Adolfa Hitlera schůzky zúčastnil polní maršál Wilhelm Keitel či generálplukovník Alfred Jodl.

 

Chyby vedly k neúspěchu

V naplánovaný den odstartovalo v osm hodin ráno letadlo se Stauffenbergem a nadporučíkem Wernerem von Haeften. Ti s sebou měli aktovku, jež obsahovala dva kilogramové balíčky výbušniny. Stauffenbergovi s von Haeftenem se podařilo dostat do Vlčího doupěte, Hitlerova úkrytu, kde se měla konat porada.

Stauffenberg se svým kolegou byli při sestavování bomby vyrušeni, což mělo za následek jedno z pochybení, jichž se dopustili. Bomba byla sestavena oproti původnímu plánu pouze z jednoho kilogramu plastické trhaviny. Stauffenberg následně vešel do poradní místnosti, kam položil aktovku s výbušninou. Ta se nacházela zhruba metr od Adolfa Hitlera.

Stauffenberg nafingoval důležitý telefonát, díky čemuž se mohl dostat z budovy a nasedl do auta, které nasměřoval k von Haeftenovi. Ukrytá bomba explodovala kolem tři čtvrtě na jednu odpoledne. Problémem bylo, že za normálních okolností se porada vždycky konala v bunkru, nicméně tentokrát se vzhledem k počasí rozhodlo o jejím přeložení do lehkého dřevěného domku venku.

V bunkru by pravděpodobně tlaková vlna po výbuchu zabila všechny přítomné, ale v lehkém dřevěném domku neměla téměř žádný účinek. Stauffenbergovi se podařilo uprchnout přes první i druhou bránu. Na letišti nasedl do letadla a spolu s von Haeftenem odletěl do Rangsdorfu.

Smutný konec

Stauffenberg se vůbec neujistil, že atentát se zdařil, a vydal rozkazy k provedení plánu Valkýra. Velice rychle se však ukázalo, že Adolf Hitler žije. Po této nemilé zprávě spáchal na frontě sebevraždu generál Henning von Tresckow, který byl hnacím motorem protihitlerovského odboje.

Následovaly velké popravy a zemřelo více než dvě stě lidí. V srpnu byl nejprve popraven Stauffenbergův bratr Berthold, následně se zjistilo, že o přípravě atentátu věděl částečně i polní maršál Erwin Rommel, který dostal dvě možnosti – popravu, nebo sebevraždu. Zvolil druhou variantu, aby ochránil svoji rodinu. Hlavní organizátor atentátu, Claus Schenk von Stauffenberg, byl zatčen a zastřelen popravčí četou 21. července 1944 v Berlíně.

Sdílej článek a zašli inspiraci dalším cestovatelům



Chceš být stále v obraze?

Zanech nám na sebe kontakt a nebo sleduj naši facebook stránku či diskutuj ve skupině "po stopách Šokující planety".