Pouštní liška Erwin Rommel

Pouštní liška Erwin Rommel

Erwin Rommel byl jedním z nejlepších mužů, které měl během druhé světové války k dispozici. Proslul hlavně svým tažením v Africe. Tento vynikající velitel však skončil neslavně.

Válečník od mládí

Erwin Johannes Eugen Rommel se narodil 15. 11. 1891 v německém Heidenheimu. Rommela přitahovala armáda od brzkého věku, a proto se stal vojákem z povolání už během první světové války. Již v prvním světovém konfliktu se projevil jako ambiciózní a hlavně schopný velitel. V meziválečné době zůstal v německé armádě, kde sloužil jako velitel a učitel na vojenských školách, přičemž se mu podařilo sepsat i několik knih. A právě jedna z jeho publikací, Pěchota útočí, z roku 1937, zaujala Adolfa Hitlera natolik, že se ho rozhodl pověřit zajišťováním kontaktů ministerstva války a organizace Hitlerjugend. Ovšem aktivní Rommel se velmi brzy dostal do sporu s vůdcem Hitlerjugend Baldurem von Schirachem, a proto nemohl uskutečnit své vize o způsobu přípravy mladých hitlerovců.

V roce 1938 se Rommel dostal do pozice velitele Hitlerovy osobní ochranky při jeho přejezdech ve speciálním vlaku. V této funkci Hitlera doprovodil i v březnu 1939 do Prahy. Po vypuknutí druhé světové války Rommel krátce působil v Polsku a následně byl převelen do Francie, kde prokázal svou odvahu a iniciativu, když stál v čele tzv. Divize duchů. Ovšem zároveň byl některými z kolegů nařčen, že se chová příliš riskantně a někdy si přisvojuje úspěchy jiných. Skutečností však je, že za své francouzské úspěchy byl jmenován velitelem německých vojsk vyslaných na pomoc italské armádě v Libyi. Tím se tedy dostal do čela Afrika Korpsu.


Pouštní mise

Na severu Afriky si Rommel získal slávu a také nakonec podlehl mnohem silnějším spojeneckým vojskům. Slávu získal díky svým odvážným a často velmi překvapivým útokům. Právě zde si vydobyl svoji přezdívku „Pouštní liška“, kterou ho titulovali spolubojovníci i nepřátelé. V rámci severoafrického boje si příliš nerozuměl s italskými spojenci ani s vrchním německým velením.

Hitler samo sebou nemohl ignorovat jeho úspěchy, takže Rommel byl povýšen na polního maršála. Pro Hitlera nebylo severoafrické tažení zase tolik důležité, takže Rommel nedostával potřebné zásoby a jeho vojska nebyla patřičně doplňována.

V roce 1942 dostal Rommel příkaz k útoku na Suezský průplav a Káhiru. Německo-italské vojsko však bylo zastaveno britským vojskem u El-Alamejnu. Rommel byl populární v arabském světě, kde ho považovali za osvoboditele od britské nadvlády. Popularita Rommela rostla i v Německu, kde ho propaganda ukazovala v patřičném světle.

K ofenzívě proti Egyptu neměl Rommel dostatečně množství zdrojů ani lidských sil. Dlouhé spojovací linie mezi Bengházím a aktuální pozicí byly vystaveny útokům spojeneckého letectva i speciálních diverzních jednotek. Velitel britských sil Montgomery dokázal navíc vymýšlet spoustu věcí, kterými Rommela mátl, takže ten byl přesvědčen, že k britskému útoku dojde úplně jinde, než se poté ve výsledku stalo. Při druhé bitvě u El-Alamejnu v říjnu 1942 se britské jednotky dostaly skrz německou obranu, takže Rommel dostal povolení k ústupu. V březnu 1943 ho Hitler stáhnul zpět do Německa, kde poté museli řešit propagandistický problém, jak prezentovat porážku téměř neporazitelného vojevůdce.

Smutný konec

Na konci roku 1943 se Rommel přesunul do Normandie, kde měl bránit francouzské pobřeží před případnou invazí. Vrchní velení si myslelo, že k invazi dojde v Calaiské úžině, takže Rommel se musel soustředit na výstavbu opevnění právě v těchto místech. Rommel nebyl přítomen ve Francii v „Den D“, což přispělo ke vzniku chaosu. 17. 7. 1944 byl Rommel těžce zraněn při spojeneckém náletu. Na jaře 1944 bylo o Rommelovi uvažováno jako o případném prezidentovi po úspěchu plánovaného atentátu na Hitlera. Není přesně známo, nakolik o tom byl sám Rommel informován, nicméně po neúspěchu Operace Valkýra byl Rommel 14. října 1944 donucen pozřít jed, čímž spáchal sebevraždu.

Hitler samozřejmě nechtěl, aby byl polní maršál obviněn z pokusu o jeho vraždu, a proto bylo sehráno toto divadlo, načež byl Rommelovi vystrojen velký státní pohřeb.

Sdílej článek a zašli inspiraci dalším cestovatelům



Chceš být stále v obraze?

Zanech nám na sebe kontakt a nebo sleduj naši facebook stránku či diskutuj ve skupině "po stopách Šokující planety".